Jozef Tiso zachránil mne a 800 deťom život svedectvo p Jána Budzáka
jozef vrba pamatnik slov statu tiso a vyznamenavanie ss
Svedectvo pána Jozefa Vrbu - pamätníka Slovenskej republiky 1939 - 1945. Jozef Vrba bol od roku 1936 az do roku 1948 riaditeľom Živnostenského úverového ústavu v Bánovciach nad Bebravou.
Polsko – Hitlerův spojenec Jedním z hlavních argumentů, které Pátá kolona a Západ využívají k očernění historie Sovětského Svazu, je obvinění z rozdělení Polska. Stalin a Hitler prý podepsali nějaké „utajené protokoly“ ke Smlouvě o vzájemném neútočení mezi SSSR a Německem (jejichž originály nikdo nikdy neviděl!) a mírumilovné bezbranné Polsko okupoval na podzim roku 1939. … Polsko vůbec nebylo státem s antihitlerovským směřováním. Naopak – 26. ledna 1934 to bylo právě Polsko, které jako PRVNÍ z evropských států podepsalo smlouvu o vzájemném neútočení s Hitlerem. Této smlouvě se také říká – Pakt Pilsudski-Hitler. Polsko se SPOLEČNĚ s Německem připravovalo na agresi proti SSSR. Právě z tohoto důvodu byla všechna opevnění budována… na hranici se SSSR. Na hranici s Německem se nestavělo nic jiného než týlové sklady, což velmi pomohlo Němcům při útoku na Polsko a porážce polské armády na podzim roku 1939. Polsko stejně jako Třetí říše získalo po Mnichovské smlouvě solidní kus území Československa. Hitler dostal Sudety a Polsko zabralo Těšínsko. Smlouvu o vzájemném neútočení Hitler oficiálně vypověděl 28. dubna 1939 kvůli takzvaným „zárukám“, které dala Velká Británie Polsku. (Tyto dva státy totiž v podstatě uzavřely dohodu směřovanou proti Berlínu, což bylo nacisty vyhodnoceno jako nepřípustné). …..
30.9.1938
30. september 1938 – Mníchovská dohoda 12. septembra 1938 na zjazde nacistickej strany v Norimbergu nemecký diktátor Adolf Hitler hrubo zaútočil na Československú republiku (ČSR) a jej prezidenta Edvarda Beneša. Hneď na to vypuklo v českom pohraničí povstanie sudetských nacistov, ktoré československé ozbrojené sily v priebehu dvoch dní potlačili. 15. septembra 1938 sa Hitler na stretnutí s britským premiérom Nevilleom Chamberlainom v Berchtesgadene vyjadril, že už nemieni tolerovať "útlak" sudetských Nemcov. Vojnu medzi Nemeckom a Československom podľa neho mohlo odvrátiť len pripojenie českého pohraničia k Nemeckej ríši. 21. septembra 1938 prijala československá vláda nótu predloženú vyslancami Veľkej Británie a Francúzska, aby v záujme zachovania mieru odstúpila oblasti, ktoré obýva viac ako 50 % etnických Nemcov. Toto rozhodnutie vyvolalo v Československu rozhorčené demonštrácie. Na druhý deň sa uskutočnil generálny štrajk, po ktorom vláda Milana Hodžu podala demisiu. Hitler súčasne vyhlásil, že spolu so sudetskou otázkou musia byť vyriešené problémy poľskej a maďarskej menšiny v ČSR. 23. septembra 1938 vymenoval prezident Beneš úradnícku vládu na čele s generálom Janom Syrovým, ktorá vyhlásila všeobecnú mobilizáciu a o dva dni neskôr odmietla Hitlerove požiadavky. Po týchto udalostiach nasledovalo ďalšie kolo britsko-nemeckých rokovaní a nacistické vojská sa začali presúvať k československým hraniciam. 28. septembra 1938 Chamberalin zaslal Hitlerovi list, v ktorom mu oznámi, že môže svoje ciele realizovať aj bez vojny. Zároveň vyzval talianskeho diktátora Benita Mussoliniho, aby prevzal úlohu sprostredkovateľa na medzinárodnej konferencii o nemeckých požiadavkách. Na druhý deň sa predstavitelia Nemecka, Talianska, Veľkej Británie a Francúzska stretli v Mníchove, kde krátko po polnoci 30. septembra 1938 podpísali dohodu o odstúpení sudetských území, Petržalky a Devína Nemecku. V dodatočnom prehlásení sa zaviazali vyriešiť do troch mesiacov problém poľskej a maďarskej menšiny v ČSR. Vláda generála Syrového a prezident Beneš mníchovskú dohodu prijali, ale bez súhlasu Národného zhromaždenia, čo odporovalo československej ústave. Celkovo stratila ČSR v dôsledku mníchovskej dohody územie s rozlohou 41 098 km2, na ktorom žilo 4 879 000 obyvateľov. Tomáš Klubert
2. 9. 1938– Poľsko vznieslo územné požiadavky voči Česko-Slovensku
poz: zdroj: http://extrastory.cz/v-roce-1938-okupovali-ceskoslovensko-nejen-nemci-ale-take-polaci.html 2. 9.1938 porušili Poláci veškeré mezinárodní dohody a stejně jako hitlerovská vojska vstoupili jako agresoři na české území. Polské tanky v Českém Těšíně Polské tanky v Českém Těšíně Obsadili část Těšínska o rozloze 869 km², a to i přesto, že se nadpoloviční většina obyvatelstva tohoto území (56 % podle výsledků sčítání lidu z roku 1930) hlásila k české národnosti. Přibližně 30 000 Čechů a 5000 Němců bylo v době polského záboru donuceno odejít do zbytku Československa. Polština byla v anektovaném Těšínsku vyhlášena jediným úředním jazykem. Polsku oblast Těšínska patřila necelý rok, po jeho porážce ze strany hitlerovského Německa byla oblast obsazena německou armádou a připojena jako celek ke Třetí říši. Po druhé světové válce se hranice vrátily do stavu před polským obsazením. Letitý spor byl s konečnou platností ukončen uzavřením smlouvy o vzájemných hranicích ve Varšavě v roce 1958.
Stisk rukou polského maršála Edwarda Rydz-Śmigły a německého atašé plukovníka Bogislava von Studnitze na přehlídce na Den nezávislosti ve Varšavě dne 11. listopadu 1938. Fotografie je zajímavá tím, že polská přehlídka se konala jako oslava obsazení Těšínska, které bylo o měsíc dříve. * * *
21.8.1939
Pakt Ribbentrop - Molotov alebo Pakt o neútočení alebo Pakt Hitler - Stalin bola zmluva medzi Hitlerovým Nemeckom a Sovietskym zväzom (ZSSR) vedeným Stalinom. Hitlerovi sa vďaka tejto zmluve podarilo nielen získať dôležitého spojenca ale garantovať aj jeho neutralitu v pripravovanej vojne. Pakt vznikol z iniciatívy Nemecka, po tom, čo dva dni pred jeho uzavretím (21.8.1939) stroskotali rokovania o vojenskej spolupráci ZSSR so Spojeným kráľovstvom a Francúzskom. … Pakt mal mať platnosť 10 rokov avšak bol dodržiavaný kratšie ako dva roky, keď nacistické Nemecko napadlo 22. júna 1941 ZSSR.
Molotov pri podpisovaní zmluvy. V pozadí Stalin a vedľa neho (za Molotovom) Ribbentrop. Moskva, 23. august 1939
Edvard Beneš odstúpil z postu prezidenta Česko-Slovenska 20. október – Edvard Beneš odletel do exilu do Londýna
2. 11. 1939
Vo Viedni sa uskutočnila Prvá viedenská arbitráž. Slovensko a Podkarpatská Rus prišli o hospodársky strategické územia (línia Senec – Galanta – Vráble – Levice – Lučenec – Rimavská Sobota – Jelšava – Rožňava – Košice – Michaľany – Veľké Kapušany – Užhorod – Mukačevo – hranice s Rumunskom) …... Prvá viedenská arbitráž ((Prvý) viedenský diktát) bola medzinárodná arbitráž, ktorá sa konala 2. novembra 1938 a ktorou nacistické Nemecko a fašistické Taliansko donútili Česko-Slovensko vzdať sa v prospech Maďarského kráľovstva územia na juhu Slovenska a Podkarpatskej Rusi …....
11. 11. 1939 – postupné obsadzovanie území odstúpených po Viedenskej arbitráži maďarskou armádou
Slováci a Nemci začali válku společne Záminka pro účast na polském tažení tu však byla více než jasná – získat zpět slovenská území postoupená Polsku v letech 1920, 1924 a 1938. Německo se na válku proti Polsku chystalo měsíce, o slovenské účasti se rozhodlo až koncem srpna 1939, tedy relativně na poslední chvíli.
