Potraviny a.s. https://www.youtube.com/watch?v=Ejmc9Yoxwos

Zpráva o skutečné ceně laciných potravin

Nasytíme celý svět / We Feed the World (2005) CZ

Fakta o potravinách (www.sibirskezdravi.cz)

Lži o jídle - Codex Alimentarius od 1.1.2010 https://www.youtube.com/watch?v=8eFQB7BhkTs

Vime Co Jime

http://warfare.blog.cz

Ide ešte vôbec potravinárske výrobky považovať za potraviny ?

Lze vůbec potravinářské výrobky považovat za potraviny? Dostanete vůbec za své peníze v obchodě kvalitní potraviny? A lze je vůbec koupit? O tomto tématu pojednává výňatek z dopisu od JUDr. Jaroslava Janečka.

 Jestli chcete být překvapeni, tak se soustřeďte jen na závěr dokumentu. Pokud si chcete zkazit náladu, tak si to ovšem v klidu prostudujte úplně celé. Jestli máte slabý žaludek, strach, nebo chcete dál žít relativně klidné v nevědomosti, tak raději tento článek vůbec nečtěte. Ale pokud jste i přesto všechno sebrali odvahu, tak si prostudujte následující - výňatek z dopisu, který sepsal JUDr. Jaroslav Janeček - advokát agrární komory. Svůj dopis začíná příznačně slovy: "Nechci Vám brát iluze, ale..."

 Nechci Vám brát iluze, ale pokud se však podívám na kvalitu potravin, někdy si říkám, že bych chtěl dát ochutnat svým dětem to, co se tu před těmi dvaceti léty jedlo.

 Nabídka potravin, které jsou teď v obchodech, je skutečně rozmanitá. Na straně druhé se za touto "rozmanitostí" skrývají jen různé barevné obaly a krabičky, které obsahují prakticky totéž. Mnoho potravin, které bychom si dovedli sami vyrobit, se vozí přes půl Evropy a zátěž exhalacemi a znečisťováním životního prostředí je větší, než jejich samotná užitná hodnota a vliv na zdraví.

 Do roku 1994 platily v Československu ještě z dob minulého režimu zákonné normy, které nedovolovaly, aby klobásy obsahovaly mouku, aby jogurty obsahovaly škrob atd. Tyto normy byly zrušeny a v Česku začala doslova džungle. Potraviny jsou dnes samá náhražka.

 Například následující : - Kravský tuk je nahrazován tukem rostlinným (sójovým).

 - Mléko, které je nápadně podobné emulzi na chlazení obráběcích nožů, se nesrazí, nejde z něj udělat domácí jogurt. Ale stojí 8,90 Kč. Nekupte to!

 - Jogurty nejsou jogurty, je to jogurtová hatlapatla, do které je narván škrob nebo želatina, aby toho bylo víc. Jsou v tom usmrceny mikroorganismy.Ale stojí to 4,90 Kč. Nekupte to!

- Sýry nejsou sýry, ale náhražky, v nichž je mléčná bílkovina nahrazena bílkovinou rostlinnou (sója) anebo škroby.

 - Zmrzliny či šlehačka, ty se též nepotkaly s mlékem, dělá se to všechno z umělých náhražek. I v dražších zmrzlinách, které jsou deklarovány, jako mléčné či dokonce smetanové, je pouze odstředěné mléko a zmrzlina je "zkvalitněna" tukem rostlinným.

 - Ani kvalita některých tůků zvaných máslo není nic oslnivého, je to nastavováno vodou!

 - Většina čokolády, prodávaných v našich obchodech, nejsou čokolády, ale čokoládové imitace plné levných náhražek. Mezi tyto náhražky patří karabový prášek, který se vyrábí ze svatojánského chleba, jímž se ve Středozemí krmí ovce a velbloudi.

 - České párky jsou dnes z většiny plněny sójou, moukou nebo separátem.

 - Co je to drůbeží separát? Z kuřete se vyjmou prsa a stehna, která se prodají zvlášť. Zbytek - tedy kůže, kostra, hlavy i se zobáky, krky, pařáty a vnitřnostmi se rozmixují, přecedí, obarví na červeno a přidávají se do párků a klobás, v případě párků (do 40,- Kč za 1 kg) tvoří se sójou, chemikáliemi, céčky jejich hlavní složku. Kdo kupujete dražší párky a nemáte je přímo z nějaké malé porážky, nejásejte. Tyto molitanové masokostní moučky se dnes přidávají i do dražších párků. Jak jsme však byli ubezpečeni Informačním centrem bezpečnosti potravin, z tvrdého strojního oddělování při výrobě separátu (SOM - strojově oddělené maso) se získá velmi jemná masová pasta složená z částic menších než 1 mm, takže nehrozí žádná újma na zdraví. Akorát, že to žereme!

 Pro zajímavost - separáty se vyráběly i dříve, sušily se a používaly se jako krmivo pro dobytek. Toto se vyrábí i dnes. Aby tento světle bledý šurvajs získal pěknou červenou barvu, narve se tam chemie. Pro potlačení nežádoucích pachů ze separátu samozřejmě existují různé chemické sajrajty.

 Náhražkové prefabrikáty dnes pronikají i do takových výrobků, které vypadají navenek jako salámy či šunka.

 Ani milovníci ryby nemusí být ušetřeni podvodu. Máte rádi kraba? Může se vám stát, že to maso deklarované jako krabí, je z tresek.

 Do chleba se dnes přidávají pomleté zbytky starého chleba a pečiva, které se předtím neprodalo. Stroje tyto zbytky, (které se dříve dávaly prasatům nebo se prodávaly za nižší cenu jako krmný chleba pro domácí užitkové zvířectvo), semelou a směs je dále upravována. Přidají se speciální směsi s enzymy, pak se míchá těsto atd. atd. a na druhém konci vyjede upečený chleba. Nevadí, že obsahuje sezam nebo mák a nebo lněné semínko. Takové krásné ohnisko civilizačních chorob a alergií.Navíc se neustále snižuje podíl žitné mouky z dřívějších 45 % na 20 %. Rohlík neustále snižuje hmotnost, ale i obsah tuku, (který zajišťoval křupavost), až na polovinu. Z rohlíků se stává gumová hmota, která druhý den ztvrdne a chleba je bez chuti.

 Různé bůčky a slanina je dnes vyráběna zejména z přerostlých polských prasat, která mají jinou strukturu masa, než prasata česká, která jsou více masitá a jejich bůčky obsahují více masa. Na polských bůčcích, které se k nám jako přebytky dováží je samé sádlo, ale nekupte to. Je to bílý a bílé maso je přece dietní!

 Hovězí maso, které obchodníci kupují od jatek jako maso z krav za pár korun, je prodáváno jako kvalitní maso z mladých býčků.

 Kečupy a hořčice nejsou hořčice, je to voda s moukou nebo se škrobem, ve které je s bídou 10 % skutečného kečupu nebo skutečné hořčice. Dnes už se na některých "kečupech" vyskytuje na druhé straně malý název "kečupová" či "rajčatová omáčka." Tyto blivajzy se v regálech tváří jako kečupy, ale viděly rajčata leda tak z rychlíku.

 Maso, zejména dovezené, je "nastavováno" vodou, která je do něho injekčně vpravována. Do některých masných výrobků je pro změnu zase injekčně vpravována levná sójová bílkovina. Konzervy obsahují blíže nespecifikovanou hmotu, která nemá s kousky dobrého masa, které jsme nacházeli v socialistických konzervách, nic společného. Landšmít, který se dřív vyráběl z masa a dal se nakrájený opéct nad ohněm, je dnes nedefinovatelný prejt z kůží a šlach slepený obarveným škrobem, který se vám buď po napíchnutí na klacek rozpadne nebo nad ohněm rozteče.Lečo s klobásou již dávno není ta dobrá zelenina s klobásou, ale to lečo vypadá, jako by už jednou prošlo žaludkem a ta "klobása" je sójová.

 Hovězí a vepřové maso ve vlastní šťávě nezřídka obsahuje i polovinu rozmixovaných kuřecích kostí a kůží, které se dříve mlely v kafilérkách na masokostní moučky pro zvířata. Ty "kvalitnější" konzervy obsahují kůže, takže když tato pochoutka na talíři zchladne, lze ji úspěšně použít jako lepidlo.

 Prošlé maso ze supermarketů je očišťováno octovou vodou, nakládáno do marinád a podáváno jako specialita k letnímu grilování.

 Paštiky a pomazánky jsou nastavovány škrobem, moukou a drůbežími separáty.

 Různé saláty jsou zakonzervovány tak, aby vydržely, ale skutečnou majonézu viděly leda tak z rychlíku.

 Dorty a dezerty jsou vyráběny z náhražek, stejně jako různé oplatky a tyčinky.

 Sirupy nejsou vyráběny z ovoce, ale jedná se o vodu z cukrem, ve které je ovocná příchuť.

 A české pivo se povětšinou změnilo europatoky univerzální chuti vyrobené v systému CKT/HGB, který "přeskakuje" klasické zrání a dokvašování v ležáckém sudu. Univerzální bývají i následky požití těchto chemikálií - rektální zvracení čili sračka. Skalní pivaři dnes přecházejí na 11° pivo, které má aspoň trochu úroveň dřívější desítky.

 Některá šumivá vína se nedělají tradičním zráním, ale vyrábí se jako sifón. Víno, které má úroveň vín krabicových, se nasytí CO2 a prodává se v regále jako "šampáňo." Vzadu na vinětě se lidé s dobrým zrakem mohou dočíst, že se jedná o perlivé víno."

 O nelegálním pančování tvrdého alkoholu raději už nemluvě...

 A dalo by se pokračovat...Pokud si někdo myslí, že když si koupí dražší výrobek, či dokonce výrobek značkový, že je zaručena vyšší kvalita, je na omylu. I značkové výrobky, prodávané v rámci celé Evropy, jsou v Česku vyráběné z náhražkových surovin.

 Zmrzlina Magnum, která stojí stejně v Česku i Španělsku, se v EU vyrábí z mléka, v Česku z levnějších rostlinných tuků. Takových a různých dalších šmejdů žereme stále více a více, ale nezoufejme, bude hůř. Podíl výrobků se stále vyšším obsahem náhražek bude růst.

 Takové chuťovky, jako např. "dietní" drůbeží hamburgry, které se skládají z poloviny z drůbežího separátu a z druhé poloviny z vepřových kůží, jsou jen začátkem dalších inovací. Složení výrobků, které se uvádí na jejich obalech, bude psáno stále menšími a menšími písmeny, aby si ho už nemohli přečíst ani ti, co mají zrak v pořádku. Čekají nás doby, kdy budeme doslova "žrát" takové potraviny, jaké známe z francouzského filmu Křidýlko nebo stehýnko, přičemž autoři se budou inspirovat českým filmem "Návštěvníci,, kteří jedli Amarouny.

 Zatím jíme potraviny, které vypadají jako tradiční, ovšem jejich náplň je "božská" (jen Bůh ví, co v tom je!). Samozřejmě, že se dají koupit i dobré potraviny.

 Párky, které obsahují maso, jogurty bez želatin a škrobů, křupavé rohlíky, co vydrží do příštího dne, kečupy z rajčat apod. Je to však luxus!

 Ano, to co bylo za socialismu standardem a normou je dnes luxusem. Stát bohužel dělá v dnešní době na lidech určitou formu podvodu, týkající se jejich spotřebního koše, potažmo životní úrovně. U potravin se sice vychází z jejich hmotnosti, nikoliv však kvality. V Německu si takový bordel výrobci dělat nedovolí. I levné výrobky tam mají svoji úroveň, např. nejlevnější špekáček za 1,45 euro obsahuje 70 % masa, v Česku za stejnou cenu koupíte "špekáček," který obsahuje pouze 27 % masa.

 Česko se v posledních letech stalo popelnicí či odpadkovým košem Evropy.

 JUDr. Jaroslav Janeček

 Autor je advokát, rozhodce při Hospodářské a Agrární komoře ČR, správce konkurzní podstaty u Obchodního oddělení Městského soudu v Praze, člen Syndikátu novinářů.

zdroj:tvnoviny.sk

 Toto je 50 najzdravších a najdôležitejších potravín na svete

 Zdravie či výzor ľudí odborníci často spájajú so zdravým stravovaním. Význam zdravého životného štýlu si uvedomujeme čoraz viac. Ľudia v poslednej dobe s veľkou obľubou nakupujú biopotraviny či suroviny, ktoré obsahujú čo najmenej chemikálií.

 Rôzne štúdie a diéty odporúčajú konzumáciu rôznych potravín. A ktoré potraviny sú tie najzdravšie? Nad tým sa zamýšľalo 14 odborníkov z rôznych amerických inštitúcií. Ich výsledkom, ktorý zverejnili na portáli huffingtonpost.com, je rebríček päťdesiatich najzdravších surovín, ktoré konzumujeme.

1. Najzdravšia je čistá voda

 Nepodceňujte silu obyčajnej čistej vody. Ženy by mali denne vypiť 2,7 litra vody, muži o jeden liter viac. Voda následne udrží vašu pokožku jemnú, pamäť bystrú, navyše chráni i kĺby a dokonca pomáha chudnúť. Nehovoriac o tom, že bez vody by v organizme nemohli prebiehať kľúčové procesy.

2. Vďaka jahodám predídete žalúdočným vredom

 Tieto sladké červené bobule obsahujú málo kalórií a sú bohaté na vlákninu. Navyše obsahujú vitamín C, pričom keď skonzumujete 150 g jahôd, dostanete do tela približne 86 mg vitamínu C, čo je viac ako v pomarančoch a tiež viac ako denná odporúčaná dávka. Jahody tiež chránia žalúdok a môžu byť použité na liečbu žalúdočných vredov.

3. Čučoriedky obsahujú najviac antioxidantov

 Bobuľovité druhy ovocia obsahujú veľa antioxidantov, vlákniny či vitamínov. Čučoriedky sú však o čosi výnimočnejšie. Patria medzi ovocie s najväčším obsahom antioxidantov, pomáhajú znižovať hladinu cholesterolu, ich konzumácia znižuje riziko cukrovky, spomaľujú proces starnutia či zlepšujú motorické schopnosti ľudí.

4. Konzumácia mandlí znižuje riziko srdcových chorôb o 30 percent

 Mandle sú bohatým zdrojom vlákniny, bielkovín, pre srdce zdravého tuku, antioxidantov, vitamínov aj minerálov. Je potrebné si ale dávať pozor na veľkosť konzumovaných porcií. Mandle totiž obsahujú vysoké množstvo kalórií, a preto by ste nemali zjesť viac ako 23 olúpaných mandlí. Štvrť šálky mandlí navyše obsahuje asi 100 mg horčíka, ktorý pozitívne vplýva na cievy a srdce, a tiež 257 mg draslíka, ktorý pomáha znížiť vysoký krvný tlak.

5. Čerešne pomáhajú i rýchlejšie zaspať

 Toto sladké ovocie obsahuje veľa vitamínu A a C, ako aj železo, no pozitívom je, že čerešne sú i nízkokalorické. Štúdie čerešní naznačujú, že tieto bobule pomáhajú regenerovať po fyzickej námahe, ale po ich konzumácii tiež rýchlejšie zaspíte.

6. Pamäť si posilníte konzumáciou černíc a malín

 Černice a maliny obsahujú málo kalórií a sú vynikajúcim zdrojom vlákniny, vitamínu C, antioxidantov a na základe niektorých výskumov dokonca pomáhajú pri zabúdaní v starobe a pomáhajú tiež pri liečbe niektorých druhov rakoviny.

7. Pomaranče napomáhajú hojeniu rán

 Pomaranče a podobné plodiny ako napríklad grepy sú tiež zdrojom vlákniny, kyseliny listovej, antioxidantov a samozrejme vitamínu C. Pomaranče sú dôležité pre imunitu, napomáhajú hojeniu rán a pomáhajú tiež pri vstrebávaní železa.

8. Paradajky sú známe svojimi protirakovinovými účinkami

 Najväčším bohatstvom paradajok je látka lykopén, ktorá je nápomocná v boji proti rakovine. Najmä ak ide o rakovinu prostaty, pľúc a žalúdka.

9. Pistácie údajne znižujú krvný tlak pri strese

 Tieto orechy nielen chutia, ale obohatia váš organizmus bielkovinami a vlákninou. Pistácie sú dobrým zdrojom vitamínu B6, tiamínu, medi či fosforu. Najnovší výskum tiež poukazuje na to, že konzumácia pistácií môže viesť k znižovaniu tlaku v stresových situáciách.

10. Jablká sú nápomocné aj pri respiračných ochoreniach

 Vynikajúcim zdrojom pektínu, látky, ktorá znižuje hladinu cholesterolu v krvi, sú jablká. Jablká tiež obsahujú quercetin, ktorý má protizápalové účinky a napomáha pri liečení respiračných ochorení.

Www. ZLO. cz - Na jídle záleží

 Na stiahnutie .pdf - RAKOVINA  Prečo stále umierame bez spoznania pravdy 

Éčka v potravinách

 Máte chuť napríklad na tresku? E1414 E1422 E415 E401 E331 E300 E200 E211 E954 ... maso z treskovytych ryb 30% ... ryžova vlaknina...     FOTO PRIDAT !!!!!!!!!!

Jedy v jídle: glukózo-fruktózový sirup

 zdroj: http://instinkt.tyden.cz

 Popelnice Evropy - dojídáme zbytky po Evropě

Popelnice Evropy - dojídáme zbytky po Evropě

 Zkusili jste si dát na dovolené v Itálii salát caprese? Že byla ta mozzarella nějaká mozzarelovitější, rajče chutnější a bazalka voňavější? Bohužel za to nemohly jen chuťové buňky nabuzené letní pohodou. Kvalita toho, co jíme, se ani dvacet let po revoluci nemůže měřit se západem. A můžeme si za to sami. 

„Ceny, které budete milovat. - Nyní ještě levněji. - S námi ušetříte," hlásají supermarkety a snaží se nám tak vsugerovat, že nabízejí stejnou kvalitu za stále méně peněz. Ve skutečnosti se ale v jejich regálech přehrabujeme shnilými rajčaty a hledáme nějaké alespoň poloshnilé, snídáme jogurty plné škrobu, barviv a „éček" a místo masa se plníme namletou masokostní moučkou. Dle odhadů Potravinářské komory je asi třetina českých spotřebitelů ochotna si za kvalitu připlatit. Jenže není kde... Zatímco v jiných odvětvích si vyberou náročnější konzumenti i ti, co mají hlouběji do kapsy, v oblasti potravin je nabídka obchodů na kvalitativně podobné úrovni - špatné. Mezi supermarkety vítězí od roku 2006 diskonty, které se specializují v lepším případě na zboží druhé kategorie, v tom horším nabízejí za pár korun výrobky, které se dají potravinou nazvat jen s velkou nadsázkou. Supermarkety u nás posledních dvacet let rostly jako houby po dešti. Některé už z trhu zase zmizely - Julius Meinl, Delvita, Carrefour, Plus... Ale stále jich zbývá dost na tvrdý konkurenční boj. Řetězce se hojí ždímáním dodavatelů, těm potom nezbývá, než sáhnout na náklady. Na straně poražených kvalita.

Smetanový nanuk bez smetany Taky máte rádi Magnum? Tak poslyšte historku, kterou mi pod podmínkou přísného utajení identity vyprávěl manažer jedné potravinářské firmy. „Kdysi dávno uvedl Unilever svou vlajkovou loď na český trh v původní receptuře - poctivé a smetanové. Pak zkusili nanuk ošidit - mléčné tuky nahradili rostlinnými - a při zkušebních ochutnávkách s překvapením zjistili, že Češi nic nepoznali. Kokosový olej samozřejmě není nic škodlivého, ale ve smetanové zmrzlině bychom ho asi nečekali. Celou recepturu to přitom významně zlevní." Podobným praktikám se elegantně říká „optimalizace receptury" a právě ony jsou důvodem, proč nám v zahraničí leckdy chutná víc než doma. V potravinářské branži přitom neexistuje nic běžnějšího, než zahušťovat jogurt škrobem, nahradit kakao ztuženým tukem, česnekové stroužky pastou a namísto pekanových ořechů přidat do produktu ty levnější, vlašské. „Venku by si to zákazník nenechal líbit, u nás to naopak nepřímo vyžaduje. Chce ty nejlevnější potraviny a těžko může čekat, že si za pět korun koupí uherák," říká mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová a přidává historku, kterou jí vyprávěl známý uzenář. „Šunky, která by se ani šunka jmenovat neměla, protože obsahuje jen 40 % masa, prý prodají stovky tun, kdežto tu opravdovou by téměř nemuseli vyrábět."

Salámová metoda Jak daleko zašlo ošizení nanuku Magnum, těžko říct, historka o výměně smetany za olej je stará už šest let. „Zmrzliny jsou co do složení v Evropě harmonizované," napsala INSTINKTu česká mluvčí firmy Unilever Andrea Jandová a slíbila podrobnější vyjádření. To ale až do uzávěrky přes několik urgencí nedorazilo. Že například Španělé jedí jiné Magnum než Češi, je přitom patrné už z pohledu na nutriční hodnoty dostupné na webu algida.com - španělské Magnum Classic je bohatší o 1000 kilojoulů, 3 gramy tuku a půl gramu vlákniny.

dobr Čeští zemědělci si už od vstupu do Evropské unie stěžují, že se k nám dováží příliš zboží ze zahraničí. Bohužel ani to není dobrá zpráva pro české zákazníky. „Kvalitní věci se k nám vůbec nevozí. Dodavatelé vědí, že by to tady nikdo nekoupil. Někde se třeba vypěstuje dobré hroznové víno. Velké trsy jdou na bohatý anglický, ruský nebo skandinávský trh a k nám se dostane jen to, co z trsů opadá," popisuje další oblast, ve které jsou Češi „ti vzadu" vyhlášený pražský prodejce ovoce a zeleniny Jan Soukup. V roce 1991 začínal v Kunraticích s prodejem jahod, které se přímo na místě pěstují. Když se rozhodl rozšířit sortiment, musel přemýšlet, kde nakupovat. „Jezdil jsem nejdřív do velkoobchodů na Žižkově a v Lipencích a kupoval tam vždycky to nejdražší. Pak jsem se jednou ocitl v Paříži a uvědomil si, že i to nejdražší zboží, které se dá sehnat u nás, má pořád hodně daleko do světové kvality." 

 Posledních asi osm let tedy vozí špičkové ovoce a zeleninu z velkoobchodu v Drážďanech. „Je to úmorné, jezdím tam osobně dvakrát týdně, rodina mě moc nevidí, ale jinak to nejde." Z jeho zkušeností vyplývá, že bez nadsázky dojídáme zbytky po Evropě. „Supermarkety musí platit za odpad. Když tedy vidí, že něčeho vzali moc a už se jim to kazí, raději to odvezou zpátky do skladu. Ten to potom prodává za cenu odpadu a kdo to tam skupuje? Čeští obchodníci." Když začínal, prodával provozovatel Kunratické stodoly borůvky ze Šumavy nebo meruňky z Moravy. Od domácích pěstitelů by rád bral i nyní, ale jejich výrobky neodpovídají požadované kvalitě. „Všechno se dnes šlechtí tak, aby to dobře vypadalo, aby se to nekazilo, čili z toho byly co největší výnosy, ale úplně se zapomíná na chuť," říká.

Dobré ven, špatné sem Když už se u nás něco povede, v českých žaludcích to stejně neskončí. „Tak například u Mělníka se pěstuje chřest světové kvality, jenže 99 % odchází do Holandska. To samé český česnek, který je mnohem lepší než ten běžně prodávaný čínský. Nebo maso: pasou se tu nádherná plemena býků - angus, charolais... - ale na talíř se nám nedostanou, odcházejí do Německa nebo Rakouska, protože tam jsou ochotni za ně dát víc peněz. My místo toho chroupeme tuhé krávy," říká velký kritik české gastronomie, Roman Vaněk z Pražského kulinářského institutu. I on tvrdí, že si za to, že jsme odpadkový koš Evropy, můžeme sami. „Teď jsme dělali test marinovaných mas na gril. Samozřejmě, že do toho ty supermarkety schovaly největší hnus, řada mas smrděla, byla v tom listerie, salmonela. Nebo na obal napsali ´4 steaky´, navrchu ležely dva a aby dojeli gramáž, pod tím byly nudličky. Normálně si z nás dělaj´ prdel, protože vědí, že jim to nikdo na hlavu nehodí," zlobí se Vaněk na příliš splachovací české zákazníky.

Přispějte nám k narozeninám Prdel si obchodní řetězce dělají i ze svých dodavatelů. Legendy o tom, co vše musí výrobce udělat, aby se dostal do regálu supermarketu, by vydaly na knihu. „Každý rok je nové jednání o obchodních podmínkách. A každý rok něco ztratíme. Dáte jim například množstevní slevu 30 %. Další rok už chtějí 31, pak 32, 33... Když jim to nedáte, vypadnete třeba ze třetiny trhu, a to si nikdo nemůže dovolit," popisuje současnou praxi zástupce jedné mezinárodní potravinářské firmy. Naplno to ale říct nechce. Ať jsou praktiky řetězců jakkoli mafiánské, dodavatelům nezbývá, než jim vyjít vstříc. A mlčet. Poplatky za „zalistování", za uvedení v letáku, zpětné bonusy, regálovné... způsobů, jak vyždímat dodavatele, je nespočet. „Jeden z řetězců dokonce zavedl institut garantované marže - chce po dodavateli, aby mu zaručil marži třeba 35 %, ať se děje cokoli. I za předpokladu, že prodává zboží ve slevě. Prostě divoký východ," říká mluvčí Potravinářské komory, která na neomezenou moc řetězců upozorňuje dlouhodobě. Vrchol drzosti podle ní loni předvedl Kaufland, když obeslal dodavatele s dopisem, že by mu měli přispět u příležitosti deseti let na českém trhu. Samotné řetězce přitom ztěžují výrobcům situaci ještě tím, že vedle jejich zboží prodávají výrobky takzvané privátní značky, které jsou třeba o 30 procent levnější. „Že se jedná o stejnou kvalitu za nižší cenu, je jen dojem, který se řetězce snaží vytvořit. Zadání při výrobě je přitom jasné: udělejte to co nejlevnější. A jelikož jsou potraviny už tak levné, umíte si představit, z čeho se vyrábějí ty privátní," upozorňuje Dana Večeřová. Především v kvalitě privátních značek je rozdíl mezi Českem a západem doslova propastný. Ve Francii jsou kvalitní potraviny tak drahé, že když si potom koupíte sýr feta Carrefour, tak je to opravdu pravá feta z ovčího mléka a ne šizená z kravského. Zastoupení privátních značek se přitom u nás rok od roku zvyšuje a loňská studie agentury GfK Praha ukázala, že český spotřebitel je preferuje čím dál tím víc.

Mocný zákazník Pokusů obrovskou moc řetězců omezit byla spousta. Podle mnohých odborníků je ale jakákoli regulace kontraproduktivní. „Ve Francii mají takzvaný Galandův zákon, dle kterého nesmí dodavatel jít pod doporučenou cenu, to znamená stejnou cenu pro Lidl i pro malého obchodníka. Dopadlo to tak, že řetězce dostávají marži formou zpětných bonusů. Doporučená cena je třeba deset eur, ale dodavatelé jim zpátky posílají čtyři. Stát tak vlastně řetězcům garantuje 40% marži," popisuje zmiňovaný manažer, který francouzský trh dobře zná. Jak už bylo řečeno, větší moc než stát mají ve svých rukou spotřebitelé, Tedy podle manažerské terminologie „většinový zákazník": jeho přáními se totiž řídí všichni výrobci i obchodníci. „Pořádáme ochutnávky, focus groups, vyhodnocujeme podněty ze spotřebitelských linek. Sortiment i třeba chuťové profily jsou odrazem toho, co si lidé přejí," shrnuje například mluvčí české pobočky největší potravinářské firmy světa Nestlé Martin Walter. Až podle tohoto pravidla přestane „většinovému zákazníkovi" stačit shnilá zelenina, ošizené uzeniny, mléčné výrobky plné éček, a začne požadovat větší šíři sortimentu, výrobci i prodejci se prostě budou muset zlepšit. Tak si na to vzpomeňte třeba hned na příštím nákupu. _________________________________________________________________________________________ Není Kaufland jako Kaufland „Bohatá nabídka od vlastních značek přes produkty regionálních výrobců až po značkové výrobky. Denně absolutně čerstvé zboží a kvalita za skvělé ceny," hlásá nabídka českého Kauflandu - mezi Čechy nejoblíbenějšího řetězce. Rozhodli jsme se ji prověřit. Tak tohle všechno jsme v českém Kauflandu nesehnali

Aby bylo s čím srovnávat, vypravili jsme se nejdřív do prvního Kauflandu, na který člověk narazí za západními hranicemi - v bavorském Weidenu. Tamní supermarket je o trochu větší než ten, který navštívíme o den později v pražské Michli. Předem tedy počítáme s tím, že bude mít širší sortiment. I tak na nás čeká mnoho překvapení. První - i když tohle bylo celkem očekávatelné - přichází v oddělení ovoce a zeleniny. Pět druhů melounů, deset druhů salátů, devět druhů rajčat od obyčejných za 0,99 eur za kilo až po temně rudé keříkové krasavce za 2,95. Čtyři druhy česneku - nejlevnější čínský, který kraluje nabídce českých obchodů, ale také lepší španělský a luxusní argentinský za bezmála šest eur za kilo. Několik druhů brambor včetně speciálních velkých, určených na grilování. Vše je k dostání také v bio kvalitě, zboží je čisté, čerstvé, z některých regálů se dokonce line vůně. Hezkou službou zákazníkům jsou ananasy nebo melouny naporcované na menší části. Koneckonců, v Kauflandu nenakupují jen velké rodiny. Jako Alenka v říši divů si připadáme i u regálu s čerstvými těstovinami - tam, kde u nás leží jen tortelliny nevalné kvality, mohou Němci vybírat z desítek druhů: různé typy italských těstovin plněných vším možným, ale také několik druhů knedlíčků do polévky nebo skvěle vypadající tašky plněné zeleninou a zelné či bylinkové špecle, o jejichž existenci v potravinovém univerzu jsme do toho dne neměli tušení. Podobná situace nastává později v oddělení rýže, těstovin, instantních pokrmů, ale třeba i ingrediencí na pečení nebo alkoholu - je libo portské, francouzský pernod, balkánskou rakiji nebo italský koktejl Bellini a anýzovou sambucu?

Česko: špekáčky bez masa, shnilé papriky Naprostá většina potravin je v Německu k dispozici ve více variantách - levný, a logicky tedy méně kvalitní výrobek privátní, vlastní značky, plus dražší a lepší zboží značkové. Tak například - sháníte-li mozzarellu, můžete si vybrat z několika druhů v rozpětí mezi Valgrande za 0,55 eur a italskou Galbani za 1,99. To samé sýr mascarpone - domácí privátní značka za 1,39, lepší italské Galbani za 2,69. Není ale privátní značka jako privátní značka. I ty nejlevnější výrobky si v Německu drží určitou kvalitu. Tak například klobásy, párky a špekáčky. I to nejlacinější balení za pouhých 1,45 euro obsahuje 70 procent masa, u dražších to nejde pod 90 procent. Zkušenost z Česka? Nejlevnější špekáčky, které stojí 61,50, tedy zhruba tolik jako v Německu, mají pouhých 27 procent masa! Jako špatný vtip vypadá také etiketa „libových párků" se 43 procenty masa. Krom téměř bezmasých špekáčků jsme si v českém Kauflandu mohli pořídit ještě shnilé kapie, nahnilé brambory a mrkev se zvadlou natí (a to jsme v Praze nakupovali hned po ránu, kdežto ve Weidenu až odpoledne). V biokvalitě je v Česku k dostání jen mrkev, paprika, brambory a cibule. Skutečně srovnatelné se nám zdálo snad jen oddělení pečiva - i v českém Kauflandu je stejně jako v Německu k dostání několik druhů čerstvého chleba, baget a preclíků. U západních sousedů má však každé pečivo uvedené i podrobné složení a důmyslnější je také systém prodeje: pečivo je schované za plexisklem, zákazník si musí každý kus vylovit vidlicí podobnou té z automatu na hračky. Má tak jistotu, že před ním na zboží sahal maximálně pekař.

V Německu bez „éček" Po nákupu přišlo na řadu chuťové srovnání. To jsme nemohli provést v takové míře, jak jsme plánovali, protože sortiment českého a německého Kauflandu se shoduje ještě méně, než jsme čekali. Řetězec sice staví do velké míry na vlastních - takzvaných privátních - značkách, jenže výrobky určené pro německý trh si vyrábějí Němci sami, kdežto u nás se prodává diskontní zboží převážně polské provenience. Každá z výrobních zemí přitom evidentně „jede" podle jiných receptů. Nejlevnější čokoláda: Katy vyráběná pro Kaufland v Polsku za 8,90 Kč versus Alpia za 0,33 euro. Alpia chutná jako čokoláda, kdežto Katy je prostě jen sladká hmota, po které zůstává v ústech podivná pachuť. Rozdíl je patrný i při pohledu na složení: Katy obsahuje rostlinný tuk místo máselného a navíc ještě emulgátor E 476. Obě levné čokolády obsahují méně než 30 procent kakaa. Pro srovnání: luxusnější pochoutka švýcarské firmy Lindt je sice šestkrát dražší (v německém Kauflandu jsme ji koupili za 1,89 eur), ale také deklaruje téměř dvakrát tolik kakaa a žádná „éčka" ani rostlinné tuky. Nejlevnější camembert: sýr značky Vian vyráběný pro český Kaufland v Polsku (17,90 kč) měl plíseň mdlé chuti, a naopak příliš zralý a rozteklý vnitřek. Německý k-classic (rovněž privátní značka vyráběná pro Kaufland - 0,65 eur) byl chutnější a měl lepší konzistenci. Liší se i složení: „český" camembert obsahuje víc tuku a sacharidů, německý má víc bílkovin.

Rozezlení jazykové - Made in USA „Někteří z nich mluvili, jako by zažili úmrtí v rodině," oznámil vedení firmy Coca-Cola psychiatr, který od spotřebitelů přijímal reklamace na pozměněnou recepturu jednoho z nejslavnějších nápojů světa. Nálada však nebyla jen pohřební. Když na jaře 1985 firma představila New Coke s příměsí vysokofruktózového syrupu, na jejím ústředí si písemně nebo po telefonu stěžovalo na 400 tisíc amerických konzumentů. K novému produktu se brzy přestali hlásit distributoři a inovaci slavného soft drinku nakonec odsoudil i kubánský prezident Fidel Castro. Tomu pochopitelně potvrdila úpadek kapitalistické západní civilizace. I čokoládové pusinky od Hershey's prošly „optimalizací„Naštvalo to veřejnost, stálo nás to hromadu peněz a do sedmasedmdesáti dnů jsme na trh vrátili Coca-Colu Classic," vzpomínal na obchodní propadák i marketingový ředitel společnosti. „Ve finále pro nás nicméně New Coke znamenala úspěch, protože nám nevídaným způsobem pomohla revitalizovat značku." To samé se ovšem zatím nedá říct o změně receptury, kterou loni z úsporných důvodů vymyslela jiná ikona amerických supermarketů - čokoládovna Hershey´s. Její management zpětně vysvětloval, že v dnešní ekonomicky náročné době nechce zvyšovat maloobchodní cenu, a raději tedy ušetří na nákladech. (Navíc prý při zkušební ochutnávce náhražce kakaového másla někteří konzumenti dávali přednost!) To, že se v hnědé tyčince Mr.Goodbar, tabulkách Milk Duds a dalších sladkostech čokoládového gigantu objevily lacinější rostlinné tuky, se však veřejně začalo probírat teprve po stížnostech, které v září 2008 odvysílala americká kabelová televize. Nejen „čokoholická" část veřejnosti si potom takovým postupem mohla připadat podvedená. Tam, kde jižanští tradicionalisté v 80. letech vylívali New Coke do kanálu před kamerami, posloužil v 21. století internet a americký Úřad pro kontrolu potravin a léků proslulé čokoládovně zakázal na několika „inovovaných" produktech používat slovo ,mléčný' nebo ,čokoláda'. Samozřejmě, že se na obalech výrobků objevila sousloví jako „s příměsí čokolády" nebo „s čokoládovou příchutí", to znají i konzumenti z východní Evropy. Zbaští tedy dneska i Američané všecko? Možná ano, ale dokážou se předtím ozvat.

 zdroj:tivi.cas.sk

zdroj:EurActiv

 Sú v nových členských krajinách nekvalitnejšie potraviny?

 Test Asociácie spotrebiteľov Slovenska naznačuje, že áno. Výrobcovia sa bránia. Výsledky odborného testovania niektorých značkových druhov potravín nakúpených v rôznych členských krajinách EÚ ukázali rozdiely v produktoch. Podľa Asociácie spotrebiteľov Slovenska bola kvalita rovnakých produktov spravidla horšia v „nových členských štátoch EÚ“, naopak u tovarov zakúpených v supermarketoch v Nemecku a Rakúsku kvalita dosahovala najväčšie štandardy. "Nižšou kvalitou boli väčšinou postihnuté výrobky určené pre tzv. nové členské krajiny EÚ. Nikdy sa nestalo, aby horšou kvalitou boli postihnuté výrobky určené pre nemecký alebo rakúsky trh," povedal pre TASR Miloš Lauko predseda združenia Asociácie spotrebiteľov Slovenska. Markantné rozdiely identifikovali pracoviská Štátneho veterinárneho a potravinového ústavu pri Coca Cole, kde na rozdiel od produktu predávaného v západnej Európe alebo v Českej republike sa na Slovensku, v Rumunsku a Bulharsku namiesto sacharózy pridáva do originálneho sirupu izoglukóza, ktorá je lacnejšia a vyrába sa z kukurice. Producent túto informáciu uvádza na obale. Zdôvodňuje to tým, že použitím izolglukózy sa zjednodušuje výrobný postup, pričom ich závod na Slovensku nie je vybavený na spracovávanie kryštalického cukru. Spracováva tekutú izoglukózu. V teste AsS dopadlo zle korenie od rodinného medzinárodného koncernu Kotany. Vo vzorkách balení zakúpených v Bulharsku identifikovali príliš veľký podiel rozdrvených a poškodených zŕn v porovnaní s baleniami s iných krajín. Pri čiernom korení, ktoré bolo pre maďarský slovenský a rakúsky trh mala byť tiež vlhkosť vyššej než odporúča norma. Veľký rozdiel zistili z prieskumu v cene čierneho korenia počítaného na kilogram medzi Rakúskom a Slovenskom. V prípade sladkej papriky od tohto istého výrobcu testovanie identifikovalo iný podiel ceneného prírodného farbiva. Najviac ho malo balenie zakúpené v Rakúsku. Na hranici normy bol obsah farbiva v balení pre bulharský trh. Výrobca korenia sa bráni. Tvrdí, že zistené rozdiely môžu byť spôsobené jedine rôznymi várkami prírodnej suroviny, času produkcie a rozdieloch vo výnosoch pri rôznych úrodách. „Keďže naše produkty sú prírodné produkty, ktorých kvalita je ovplyvňovaná aj klimatickými podmienkami, my sa s týmito rozdielmi snažíme vysporiadať čo najlepšie“(...) V žiadnom prípade tieto rozdiely nie sú dôkazom, že kvalita produktov je iná“, uviedla pre EurActiv.sk Elisabeth Voltmerová z firmy Kotany. Pokiaľ ide o papriku, tam sa podľa výrobcu stráca prírodné farbivo čím dlhšie je produkt uskladnený. V závislosti od doby zberu a dátumu výroby, čím v bližšie je produkt k dobe exspirácie tým bude mať farbiva menej. Kapsantín, ako sa farbivo nazýva, sa stráca oxidáciou pri bežnom skladovaní. Podľa Voltmerovej by pre ich firmu bolo logisticky nemožné z fabriky z rakúskeho Wolkersdorfu cielenie expedovať rôznu kvalitu do rôznych krajín. Najlepšie z testu AsS vyšla čokoláda Milka, ktorá mala vo všetkých vzorkách indentickú kvalitu. Pri kávových produktoch degustátori zaznamenali odchýlky v chuti či farbe. Výrobca Nescafé Gold v reakcii pre EurActiv tvrdí, že recept kávy sa líši pre rôzne európske trhy v závislosti od "preferencií spotrebiteľov". Kedže ako výrobca, ktorý uvádza na trh produkty pre slovenský a český trh sú na obaloch uvádzané česká (Nestlé Česko, s.r.o) a slovenská firma (Nestlé Slovensko s.r.o), podľa toho má spotrebiteľ spoznať, že ide o výrobok pre konkrétny trh. Z rozdielov v typoch kávy vyplýva aj iná cena, ktorú test identifikoval.

19.10.2012

Väčšina vína v obchodoch nezodpovedá požadovanej kvalite Patríte medzi ľudí, ktorí si radi vychutnajú dobré víno? V tom prípade by ste mali spozornieť. Inšpektori Štátnej veterinárnej a potavinovej správy si posvietili na vína v slovenských obchodoch. Výsledky? Až dve tretiny nezodpovedali požadovanej kvalite. Čítajte viac: http://www.ta3.com/clanok/1007958/vacsina-vina-v-obchodoch-nezodpoveda-pozadovanej-kvalite.html

6.12.2012 zdroj:novinky.cz TO JE VRCHOL!

Koncerny mohou dodávat na východ EU méně kvalitní potraviny, rozhodl Brusel

 Jednotlivé potraviny a nápoje jako třeba Coca-Cola, káva, čokoláda a další mohou mít v jednotlivých zemích Evropské unie různou chuť a složení. Brusel tak odmítá kritiku, že by jednotlivé koncerny dodávaly například do zemí střední a východní Evropy méně kvalitnější produkty. Uznal obranu firem, že chutě lidí v jednotlivých zemích se liší, a proto firmy mohou ve výrobcích určených pro východní trhy používat například náhražky.

 „Firmy nemají povinnost uvádět na trh totožný výrobek stejné značky ve všech zemích Evropské unie,“ uvedl Frederic Vincent, mluvčí komisaře pro zdravotnictví a politiku spotřebitele Johna Dalliho.

 Podle Vincenta mohou tak jednotlivé podniky přizpůsobit své výrobky na různých trzích. To znamená, že mohou používat například různé přísady pro totožně znějící produkty. Jednotlivé potraviny podle Bruselu rozhodně splňují bezpečnostní parametry.

 Evropská komise tak zareagovala na květnové tvrzení slovenské asociace spotřebitelů, že světoví výrobci potravin dodávají na trhy postkomunistických zemí méně kvalitní potraviny v porovnání se zbytkem starého kontinentu. Zboží nejhorší kvality by se mělo dovážet do Bulharska. Sofie kvůli tomu dokonce zvažovala právní kroky, jak hrozil tamní ministr zemědělství Miroslav Najdenov. Isoglukóza namísto cukru

 Slováci nedávno potraviny testovali. "Výsledek testu ukázal to, co si mnozí spotřebitelé už roky šeptali. Firmy často posílají nižší kvalitu do nových zemí Evropské unie, kde mají pocit, že se spotřebitelé ještě tak nebrání," informoval předseda Asociace spotřebitelů Slovenska Miloš Lauko. Jak připomněl agrární analytik Petr Havel, s touto skutečností se lze setkat i v Česku.

 Testovány byly mj. kolové nápoje, káva, čokoláda či koření od globálních výrobců jako jsou Coca-Cola, Kraft Foods, Nestlé, Tchibo, Jacobs či Kotányi. Studii si vyžádal i český ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS).

 Podle serveru Sme.sk testy například ohledně Coca-Coly potvrdily, že pro slovenský, bulharský, maďarský a rumunský trh obsahuje isoglukózu, zatímco ta, která se dodává na český, německý, polský a rakouský trh, je dochucená cukrem.

 "Nejde o kvalitu, jde o to, že občas se musí produkty přizpůsobit chuti místních. Každá země má své standardy nasazeny jinak vysoko. I v Evropě najdeme hodně rozdílů v chuti, na které musíme reagovat," vysvětluje Paul Polman, generální ředitel společnosti Unilever, třetího největšího producenta potravin a spotřebního zboží na světě.

zdroj:internet

 Prečo sme chorí?

 Dr. Robert Young, americký biochemik, mikrobiológ a vedec našiel odpoveď na túto otázku a svojím vedecky opodstatneným tvrdením šokoval laickú i odbornú verejnosť. Dr. Young venoval 25 rokov svojho života výskumu ľudského tela v rovine ľudských buniek. Zistil, že nemôžeme hovoriť o viacerých chorobách, nakoľko existuje iba jedna choroba - prekyslenosť organizmu.

 Ľudský život je závislý na rovnováhe medzi kyselinami a zásadami v organizme. Na meranie kyslosti tekutín sa používa stupnica pH v intervaloch 0-14. Hodnota 7.00 je neutrálna, pod touto hodnotou sa nachádzajú kyslé, nad ňou zásadité (alkalické) hodnoty.

 Všetky skonzumované potraviny po strávení zanechávajú v organizme odpad: kyslý alebo zásaditý, v závislosti od minerálnych látok, ktoré sa v danom jedle nachádzajú. Kyslý odpad v nás zanechávajú nasledovné výrobky: produkty živočíšnej výroby (mäso, vajce, mliečne výrobky atď.), spracované jedlá, výrobky s obsahom droždia, obilniny, pšeničné výrobky, kvasené potraviny, umelé sladidlá, cukor (aj fruktóz v ovociach), tak isto alkohol, káva, čierny čaj, čokoláda, sýtené minerálky. Zásadité (alkalické) potraviny sú: zelenina, avokádo, paradajky, kyslé citrusové plody (síce majú kyslú chuť, ale po rozklade zanechávajú zásaditý odpad), klíčky obilnín, strukovín, orechov a semien. Varené jedlá sú kyselinotvorné, kým čerstvé, surové potraviny zásaditotvorné.

 Okrem kyslých jedál a kyslých nápojov naše telo je vystavené ďalším kyselinám, ktoré sú produktom látkovej výmeny organizmu a našich negatívnych myšlienok.

 Stres, hnev, strach a sklamanie vyvoláva v organizme produkciu kyseliny chlorovodíkovej - preto trpia nervózni ľudia žalúdočnými problémami. Milovníci fitnesu zásobujú svoje telo kyselinou mliečnou. Pri trávení cukru sa vytvorí kyselina octová, kým káva a čierny čaj sú pre naše telo čistou kyselinou (sú zdrojom tanínu a kyseliny chlorovodíkovej). Mäso a väčšina druhov syrov nás "obdarúvajú" kyselinou sírovou a k. dusičnou. Zlúčenina kyseliny sírovej a dusičnej rozleptá i zlato - z toho vidíme, aké agresívne sú niektoré kyseliny.

 Krv zdravého človeka má hodnotu pH 7.365. Je to kritická hodnota, ak klesne čo len o 0.1 pH, telo zomiera. Práve preto naše telo je ochotné urobiť všetko, aby sa táto hodnota stále udržiavala, za akúkoľvek cenu.

 Na udržanie rovnováhy medzi kyselinami a zásadami má telo niekoľko mechanizmov: kyseliny buď vylučuje, alebo eliminuje. Keď nemá dostatočné zdroje na to, aby sa ich zbavilo, uloží ich v bezpečných miestach, aby nemohlo dôjsť k bezprostrednému poškodeniu životne dôležitých orgánov. A kde sú tieto miesta? V tukových tkanivách - tuk nám vlastne zachráni život tým, že vytvorí izoláciu medzi kyselinami a životne dôležitými orgánmi. Z toho vyplýva, že sa nemôžeme zbaviť tukových zásob, kým sa nezbavíme kyselín v tele.

 Pre eliminovanie jednotky kyseliny telo potrebuje 20 jednotiek zásaditých látok!

 Ak naše jedlo neobsahuje dostatočné množstvo minerálnych látok (K, Ca, Mg, Na, Zn, Ag, Cu, Fe) pre eliminovanie kyselín, organizmus si ich musí zabezpečiť z iných zdrojov: z vlastných zásob (kosti, nechty, zuby, cievy, väzivo atď.). To dáva zelenú rôznym zdravotným problémom, okrem iných osteoporóze a vysokej hladine cholesterolu - keďže organizmus musel použiť vápnik zo stien žíl pre neutralizáciu kyselín v krvi, telu nič iné neostane, len rýchlo vyprodukovať veľké množstvo cholesterolu, ktorý pôsobí ako ochranná vrstva proti kyseline na stenách žíl. Bez cholesterolu by agresívne kyseliny rozleptali stenu žíl. Ak jeme neustále veľa kyslej potravy, ochranná vrstva je stále hrubšia a hrubšia, čo vedie k upchatiu ciev a telo je vystavené riziku vzniku infarktu. Namiesto znižovania hladiny cholesterolu tabletkami a potláčania jedinej ochrannej reakcie tela by oveľa múdrejšie bolo začať s alkalizujúcim životným štýlom. Tak isto, pálenie záhy je volaním žalúdku o pomoc. Je nutné doplniť chýbajúce zásady, nie brániť predukcii kyselín liekmi určenými k redukcii kyslosti, ktoré zároveň narušia dôležitú tvorbu zásaditých látok v žalúdku.

 Keď telo nemá odkiaľ čerpať alkalizujúce minerálne látky na odkyslenie organizmu, pH hodnota krvi klesne na 7.3 - 7.2 a všetko je pripravené na to, aby vznikla rakovina. Žiadne mikroorganizmy (vírusy, baktérie, plesne) nie sú životaschopné v alkalickom prostredí. Pre svoju existenciu, prežívanie a rozmnožovanie potrebujú kyslé prostredie. Rakovina nie je choroba, ktorú dostávame. My si rakovinu sami vytvárame!!! Ľudské telo je od prírody zásadité, všetky telové tekutiny majú mať hodnotu pH nad 7.2: krv, moč, pot, sliny, slzy, lymfatický systém. Ich pH hodnota je ľahko skontrolovateľná pomocou pH indikátorových prúžkov.

 Ľudské telo, ako všetky stvorenia na Zemi, je zázračné a dokáže vyliečiť samo seba, ak mu to dovolíme a podporíme ho v tejto snahe. Prejavy, ktoré klasická medicína nazýva chorobami, sú v skutočnosti iba symptómami ozajstného problému - prekyslenia. Symptómy sú ochrannou reakciou nášho tela, je to snaha organizmu brániť sa pred zničujúcim účinkom kyselín. Aké symptómy v nás prekyslenie vyvolá, závisí od toho, ktorá časť nášho tela je najslabšia. Niet zápalu, niet bolesti bez prekyslenia organizmu.

 Choroby a symptómy z kyseliny

 Počiatočné symptómy: akné, nervozita, bolesti v svaloch a kĺboch, studené ruky a chodidlá, závraty, málo energie, alergie z jedla, hyperaktivita, záchvaty paniky, menštruačné bolesti, nízka sexuálna energia, zadržiavanie vody v tele (opuchnutie nôh a rúk), pálenie záhy, hnačka, zápcha, horúci alebo silne zapáchajúci moč, mierne bolesti hlavy, zrýchlený dych, zrýchlené alebo nepravidelné búchanie srdca, biely jazyk, ťažké vstávanie ráno, hlieny, upchatý nos, kovová chuť v ústach

 Stredne pokročilé symptómy: opary (herpes), depresie, strata pamäte, strata koncentrácie, migrény, nespavosť, narušené vnímanie (čuch, chuť, zrak, sluch), astma, bronchitída, senná nádcha, bolesti uši, koprivka, opuchliny, vírusové infekcie (chrípka, nádcha), bakteriálne infekcie (stafylokok, streptokok), plesňové infekcie (candida, vaginálna pleseň, pleseň medzi prstami na nohách), impotencia, zápal močového mechúra a trubice, gastritída (žalúdočný katar), zápal čriev (kolika), intenzívne vypadávanie vlasov, psoriáza, zajakávanie sa, necitlivosť a brnenie v prstoch, zápal nosových dutín

 Pokročilé symptómy: schizofrenia, poruchy učenia, skleróza multiplex, reuma, leukémia, tuberkulóza, rakovina

 Je smutné, že klasická medicína túto skutočnosť stále ignoruje a acidózu nepovažuje za bezprostredné ohrozenie zdravia. Veď si len predstavme, čo by to robilo s farmaceutickým priemyslom, keby bol každý človek zdravý alebo každý by liečil rakovinu zeleninou a sódou bikarbónou?

 Je preukázané, že pokiaľ telo dôkladne odkyslíme, všetky zdravotné problémy zmiznú. Dá sa zbaviť väčšiny známych chorôb vrátane rakoviny, AIDS, sklerózy multiplex, reumy, žalúdočných vredov, astmy, alergii, migrény, menštruačných bolestí, impotencie, straty vlasov, akné, chrípky, nádchy ...

 Dá sa výrazne spomaliť starnutie, odstrániť vrásky a ostať vitálny a zdravý do veľmi vysokého veku.

 Veľmi dôležitú rolu v našom zdraví hrá aj správna starostlivosť o pleti. Nový život v maternici v prostredí s pH 8.5 čaká 9 mesiacov na príchod na svet. Počas celého života na tomto svete potom používa sprchové gély a telové mlieka s pH 5.5. Myslíme si, že sme mudrejší ako matka príroda? Naozaj si viac nezaslúžime?

 V zdravom tele zdravý duch - kto by z nás nepoznal toto tvrdenie? Často zabúdame, že to platí aj opačne. Negatívne myšlienky a emócie - ako depresívne nálady, pocity zbytočnosti, bezmocnosti, hnev, stres - vytvoria disharmóniu v našom tele. A práve disharmónia je zodpovedná za všetky naše zdravotné problémy.

 čo si o tom myslíte ?

 (od Supa Richie) Zdroj: Zázračné pH - autor: Dr. Robert O. Young, Shelley Redford Young, vydavateľstvo: NOXI, 2008 Zdraví díky odkyselení a vyloučení škodlivin - autor: P. Jentschura, J. Lohkämper, vydavateľstvo: Šafratová, 2009

 citované z: http://greenliphe.meu.zoznam.sk/preco-sme-chori-/ ""lump

 zdroj:http://www.ac24.cz

Vědec, který objevil ohrožení zdraví od GMO, byl okamžitě vyhozen a jeho tým rozpuštěn

 Ač se tomu v současnosti těžko dostane mediální pozornosti, tak renomovaný britský biochemik, který v roce 1998 odhalil šokující pravdu o tom, jak geneticky modifikované organismy (GMO) způsobují poškození orgánů, poruchy reprodukce, dysfunkce trávení, snížení imunity a rakovinu, kromě spousty dalších problémů, byl okamžitě vyhozen z práce a výzkumný tým, který mu pomáhal, byl rozpuštěn během 24 hodin od okamžiku, kdy byla tato zjištění publikována.

 Arpád Pusztai, který je považován za jednoho z nejrespektovanějších a nejučenějších biochemiků na světě, po tři roky vedl tým výzkumníků z prestižního skotského Rowett Research Institute (RRI) při studiu zdravotních dopadů nových GM brambor se zabudovaným Bt toxinem.

 K velkému překvapení mnohých objevil tento tým, že v rozporu z průmyslovou rétorikou v Bt bramborech spočívala příčina těžkých zdravotních poškození testovaných krys, což byl fakt, který rychle pronikl do médií kvůli obavám o zdraví veřejnosti.

 Ale místo aby byl za své poctivé hodnocení těchto geneticky modifikovaných brambor veleben, byl Pusztai se svými kolegy pronásledován průmyslem podporovanými vládními úřady včetně britského premiéra Tonyho Blaira, jehož úřad, jak bylo odhaleno, tajně kontaktoval RRI jen pár hodin poté, co Pusztai a jeho tým v televizi oznámili výsledky své studie. Pusztai byl za tuto pravdomluvnost okamžitě vyhozen ze svého místa a jeho tým odvolán ze svého zařazení v této škole.

 Egyptský výzkum dospěl k podobným výsledkům – GMO způsobují těžká, dlouhodobá poškození zdraví

 Jak nedávno ohlásil Egypt Independent, tak podobný výzkum Husseina Kaouda z Káhirské university z Fakulty veterinární hygieny učinil také jisté fascinující, leč politicky nekorektní objevy o účincích GMO na organismus. Poté, co krmili devět skupin krys různými kombinacemi GM sóji, pšenice a kanoly, tak Kaoud se svým týmem pozoroval, že tyto genetické jedy blokovaly u těchto zvířat normální funkce, čímž potvrdil Pusztaiho výzkumy.

 „Zaznamenal jsem změny v různých orgánech, smrštění ledvin, změny v játrech a slezině s objevováním maligních částí v tkáních, a dále selhávání ledvin a krvácení do střev,“ řekl Kaoud o účincích GMO, které objevil na testovaných krysách. „Dotčeny byly i funkce mozku, i schopnosti učit se a zapamatovat si byly vážně pozměněny.“

 V případě Kaouda, jeho průlomová zjištění budou brzy vydána v respektovaných žurnálech Neurotoxicology a Ecotoxicology. Ale teprve se uvidí, zda vědecká komunita, která je silně pod vlivem biotechnologických zájmů, z větší části přijme tyto výsledky jako validní, nebo také přikročí k podobné vraždě reputace Kaouda a jeho týmu jako trest za porušení status quo.

 To, co tohle jasně ilustruje, je samozřejmě fakt, že moderní vědu můžeme těžko považovat za nezávislé hledání pravdy, za „zlatý standard“ interpretace a chápání reality, což se mnoho lidí ještě chybně domnívá. Pravda o GMO, jak byla odhalena spoustou nezávislých výzkumů, je taková, že přinejmenším bylo jejich bezpečnostní testování nepřiměřené, a přinejhorším smrtící. Avšak tato skutečnost zůstává zamlžena klamem díky korporativizované kultuře pro-GMO ve vědeckém mainstreamu.

 Překlad: Miroslav Pavlíček Zdroj: naturalnews.com

RUSKO ZAKAZUJE VEŠKERÝ DOVOZ GM KUKUŘICE

zdroj: http://www.jajsem.com

RUSKO ZAKAZUJE VEŠKERÝ DOVOZ GM KUKUŘICE, EU ZVAŽUJE ZÁKAZ V DŮSLEDKU PROZŘENÍ PO ŠOKUJÍCÍCH NÁLEZECH FRANCOUZSKÝCH VĚDCŮ

Rusko nyní formálně zakázalo veškerý dovoz geneticky upraveného obilí v důsledku šokující francouzské studie, která dokázala, že krysám krmeným geneticky modifikovanou kukuřicí od Monsanta rostou masivní rakovinné nádory.

Ruská skupina na ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor sdělila, že zastavuje veškerý dovoz GM kukuřice, dokud Státní institut pro výživu nezhodnotí výsledky této studie.

Ruský zákaz je poslední ranou Monsantu, společnosti, která se zoufale udržuje mýtus toho, že GMO plodiny jsou “stejné” jako tradiční plodiny a proto je dlouhodobé testování zbytečné. Monsanto napadlo tuto francouzskou studii prohlašujíc, že délka této studie byla krátká — což je absurdní požadavek, protože studie Monsanta na zvířatech trvají pouze 90 dní, zatímco francouzská studie zaznamenala efekt jezení GM kukuřice (a pití stopových množství herbicidu Roundupu) po dobu 2 let.

Pozoruhodné bylo, že se velké rakovinné nádory začaly tvořit až poté, co krysy dosáhly dospělosti. GM kukuřice od Monsanta je v USA v dodávkách potravin již více než 10 let a tato kukuřice je v mnoha populárních snídaňových cereálií.

ZAKÁŽE EU DOVOZ TAKÉ?

K ruskému zákazu může Monsanto navíc čelit zákazu z Evropy.

Francie tento zákaz požaduje, jestliže její zdravotní agentura potvrdí nálezy francouzských vědců. A navíc, v Kalifornii je podán požadavek, aby se GMO prodávané v tomto státě označovalo na potravinách. Tento návrh je velmi očekáván a může ve Státech způsobit to, že konzumenti, kteří něco ví o GMO, budou odmítat kupovat položky, které budou obsahovat geneticky zkonstruované přísady.

TOXICITA GMO JE VĚDECKY PROKÁZANÁ

GRIIGEN.org vydal sdělení, které shrnuje nedávnou studii na krysách a to zní:

“Důsledky jsou extrémně vážné. Demonstrují toxicitu u obou zkoumaných složek – GMO kukuřice se široce rozprostřeným transgenním znakem a nejpoužívanějšího herbicidu- u něj dokonce už při extrémně nízkých úrovních látky, které odpovídají množství nacházejícím se v povrchových vodách a pitné vodě. Navíc, tyto výsledky zpochybňují adekvátnost nynějšího regulačního procesu používaného po celém světě agenturami zastupujícími zdraví, potraviny a chemikálie a průmyslovým odvětví hledajícího komercializaci produktů.”

Zde je jeden ze snímků z nedávné francouzské studie, který demonstruje masivní rakovinné nádory u krys, které byly krmeny GM kukuřicí.

Vládní regulace byly infiltrovány Monsantem, vědci byli podplaceni

Vpravdě, Monsanto zvládlo ovlivnit potravinové regulace na celém světě. Zaplatilo četným vědcům v USA a umístilo GMO-protlačovatele jako např. Michaela Taylora do vlivných pozic ve vládě.

FSA (evropská agentura pro bezpečnost potravin) byla personálně obsazena lidmi s finančními vazbami na společnosti vytvářející osiva genetickým inženýrstvím.

Republikán Dennis Kucinich začal volat pro zákonné označování GMO. Řekl: „FDA dostala přes milión komentářů od občanů, kteří požadují označování GMO potravin. 99% Američanů souhlasí s označováním. Tak proč se ještě neoznačuje? Řeknu vám jeden důvod: Vliv a zkaženost politického systému vlivem Monsanta. Monsanto má hnací stroj v GMO technologii, je to multimilionové dolarové GMO loby a nejvýznamnější politický přispěvovatel.”

Autor: Mike Adams, editor NaturalNews.com

Zdroj:  http://www.naturalnews.com/037328_Russia_GMO_Monsanto.html

Překlad: www.jajsem.com

http://www.activistpost.com/2012/09/the-tide-turns-monsantos-gm-corn.html

http://niavero.org/2012/09/25/rusia-suspende-las-importaciones-de-maiz-de-monsanto/