Choď na obsah Choď na menu
 


Krumple drahšie ako banány? To je už choré.

30. 4. 2019

Zemiaky patria..., vlastne patrili medzi najvýznamnejšie a najpestovanejšie plodiny na Slovensku. Žiaľ dožili sme sa doby, kedy miesto kvalitnej krumple vypestovanej u nás na Slovensku musíme kupovať krumpľu bez výživovej hodnoty, napumpovanú vodou. Za socíku sa zemiaky pestovali takmer všade. Boli kvalitné a v ich pestovaní bolo Slovensko sebestačné. Naši starí rodičia by si na čelá ťukali, keby ste im za socíku povedali, že zemiaky budú raz drahšie ako banány na ktoré sa za socíku údajne stálo v radách. 

Nezostáva nám nič iné iba kupovať to, čo nám supermarkety ponúkajú  a poďakovať všetkým lumpom v politike od 89teho, ktorí zrujnovali naše poľnohospodárstvo. ( Video - Komunistický zázrak poľnohospodárstvo 14 )

krumpla-banan.jpg

 

 

Odporúčam dokument Cestujúce potraviny, kde si môžete urobyt predstavu o tom, aké kvalitné zemiacky kupujeme.

Cestující-potraviny -dokument

Cestující potraviny from sadimirko on Vimeo.

 

 

 

Okrem dovážania nekvalitných potravin z Tramtárie, by sa možno mali zobudiť aj naši poľnohospodári a miesto pestovania repky či kosenia lúk pre dotácie a vrátiť sa k pestovaniu  tradičných plodín, ktoré by mali aspoń akú-takú výživovú hodnotu. Lebo  ..." Podle oficiálních zpráv WHO (světová zdravotnická organizace) v současnosti v běžném prostředí chybí každému z nás v běžně dostupné stravě 50% vitamínů a 60% minerálů! Je to také jedna z příčin, proč lidé a hlavně děti stále častěji mají sníženou imunitu a trpí civilizačními chorobami...

porovnanie-vyz-hodnoty-potra.jpg

porovnanie-ovoce-zelenina.jpg

 

 

Komunistický zázrak poľnohospodárstvo 14

 

 

zdroj: http://www.agronavigator.cz/service.asp?act=print&val=12658

Pěstování brambor v Egyptě a možnost jejich dovozu do ČR

Článek : 12658 ; Vydáno : 12.3. 2003 ; Autor : Mgr. Pavel Mikula Tisknuto z : Agronavigátor - http://www.agronavigator.cz/

V květnu 2002 požádala egyptská vláda příslušné české úřady o možnost dovozu nesadbových brambor do České republiky, který byl na základě platných fytosanitárních předpisů zakázán. Povolení dovozu může být podle § 13 prováděcí vyhlášky Ministerstva zemědělství ČR (MZe ČR) č. 89/2002 Sb. k zákonu o rostlinolékařské péči realizováno na základě rozhodnutí Státní rostlinolékařské správy (SRS). Toto rozhodnutí může být učiněno, posoudí-li SRS podmínky pěstování brambor v Egyptě včetně rizika možného šíření karanténních škodlivých organismů se závěrem, že při případném dovozu egyptských brambor do České republiky tato rizika nehrozí.
Podle závazků vyplývajících z dohod v rámci WTO nelze bránit mezinárodnímu obchodu bez dostatečného odborného odůvodnění. Stávající zákaz dovozu brambor z Egypta vychází ze situace, kdy v Egyptě nebyl vybudován transparentní systém fytokaranténní ochrany proti šíření karanténních chorob a škůdců zejména proti původci bakteriální hnědé hniloby. Pokud dnes pravidelně dováží Česká republika sadbu i nesadbové brambory ze členských zemí EU, ve kterých se vyskytují stejné karanténní škodlivé organismy jako v Egyptě, nelze administrativně trvat na zákazu dovozu brambor z této země, aniž bude posouzena aktuální fytokaranténní situace v Egyptě a porovnána s riziky, které hrozí dovozem brambor ze zemí, odkud je dovoz povolen standardně.
Z pověření MZe ČR tak SRS v roce 2002 uskutečnila několik jednání s egyptskou stranou s výše uvedeným cílem včetně expertní návštěvy Egypta. Výsledkem bylo v lednu 2003 podepsání Memoranda mezi SRS a egyptskou rostlinolékařskou službou o možném dovozu egyptských nesadbových brambor do ČR za zpřísněných fytokaranténních podmínek tímto Memorandem rovněž stanovených.
Pěstování brambor v Egyptě
Brambory se pěstují v Egyptě na výměře přibližně 84 000 ha, ale plocha se výrazně mění v závislosti na požadavcích na vývoz. Po bavlně tvoří brambory druhou nejvýznamnější vývozní komoditu. Vyvážejí se především do EU (80 %), do arabských zemí, ale také do Ruska. V roce 1992 činil export do zemí EU 182 000 t. Hlavní vývozní sezóna v Egyptě pro evropské odběratele trvá od prosince do dubna. Brambory jsou však pěstovány průběžně od srpna do června. Veškeré zemědělství v Egyptě je vázáno na zavlažovací systémy z povrchových kanálů nebo spodních vod. Při posuzování egyptského bramborářství je nutné rozlišovat deltu Nilu a oblasti určené především pro pěstování brambor na export, což jsou převážně území na okraji pouště na zúrodněných panenských půdách nebo v oázách.
Situace v Deltě je značně nepřehledná, pokud se týká používané sadby, odrůd i fytosanitárních aspektů. Většinou zde hospodaří malopěstitelé na různé úrovni a brambory slouží převážně pro okamžitou spotřebu na místním trhu.
Zcela odlišný je stav na nově zúrodněných půdách a v oblastech, kde se pěstují plodiny určené převážně pro vývoz. Zde působí farmy s rozlohou několika set až několika tisíc hektarů a s různou vlastnickou i organizační strukturou. Často jsou navázány nějakou formou na zahraniční kapitál a obchodní řetězce. Úroveň pěstování brambor a vybavení mechanizací jsou sice rozdílné, ale většinou se používají stroje a zařízení z předních evropských bramborářských států, ale také z Kanady. Výnosy na těchto farmách dosahují obvykle 35-40 t/ha.
Pokud se týká ochrany proti nekaranténním chorobám, nejvíce problémů způsobuje plíseň bramborová, zejména na farmách se závlahou postřikem na severu země a v blízkostí Delty. Většinou se však vystačí se dvěma ošetřeními. Tam, kde se choroba vyskytuje častěji, je propracován i systém prognózy a signalizace za účasti zahraničních odborníků. Ze škůdců se lokálně vyskytuje makadlovka bramborová ( Pthorimea operculella ), ochrana se zajišťuje včasnou sklizní.
Produkce určená pro vývoz a rovněž sadba jsou uchovávány v chlazených skladech specializovaných firem. které zároveň zajišťují posklizňovou úpravu, balení a expedici. Při skladování brambor ve vyšších teplotách určených pro výrobu lupínků a hranolků, se využívá také ošetření proti klíčení. Kvalita konzumních brambor je převážně velmi dobrá, Mízy jsou vyzrálé, s minimálním mechanickým poškozením.
Systém pěstování brambor spočívá v nákupu sadby, většinou ze zemí EU. V roce 2002 byla převážná část dovozu realizována z Francie, Německa, Dánska, Nizozemí, Belgie a z Velké Británie a Rakouska. Tento materiál se přemnožuje. Vysazuje se obvykle v zimních měsících a po sklizni se skladuje v klimatizovaných skladech pro výsadbu na pro-dukční plochy od srpna a později, podle potřeby. Vývozní sezóna pro Evropu začíná v prosinci a končí v dubnu.
V egyptském registru je zapsáno přes 70 odrůd, na výjimku lze dovážet menší množství sadby odrůd, které nebyly v Egyptě zkoušeny. Z odrůd, které jsou i v našem sortimentu, se pěstují např. Velox, Secura, Asterix, Filea, Marabel, Cinja, Milva, Remarka, Agria, Nicola, Santé, Provento, Mondial, Inova, Dési-rée, Berber, Saturna, Monalisa, Bolesta a další.
Případný dovoz sadby z České republiky by podle egyptské strany byl možný a vítaný.
Dovoz egyptských brambor do Evropy
Z dostupných údajů a z výsledků posouzení situace přímo v Egyptě nejsou rizika zavlečení karanténních chorob a škůdců brambor z Egypta vyšší než při dovozu brambor z jiných zemí, odkud je dovoz standardně povolen. Naopak např.původci bakteriální kroužkovitosti bramboru a rakoviny bramboru jsou výrazně inhibováni vysokou teplotou a suchem.
Hlavním fytosanitárním problémem komodity brambory v Egyptě je tak původce hnědé hniloby bramboru - bakterie Ralstonia solanacearum (dále jen "Rls"), která se vyskytuje zejména v tradiční oblasti pěstování brambor-v deltě řeky Nilu. Egyptská vláda přijímá od roku 1980 preventivní opatření proti ší-ření Rls, mimo jiné byly a jsou zakládány nové oblasti pro pěstování brambor ve zúrodněné a zavlažované poušti na panenské půdě, kde nebyly vůbec předtím ani brambory, ani jejich choroby a škůdci. Evropská komise (EK) po projednání ve Stálém výboru pro zdraví rostlin sice od roku 1996 zakázala dovoz brambor z Egypta, dovoz je však každoročně povolován za přísných fytokaranténních podmínek. Pokud je však zjištěn v dovozním období výskyt Rls ve více než 5 zásilkách, je ihned další dovoz v přísluš-ném období zakázán.
Prakticky je systém ochrany proti šíření Rls v Egyptě založen na vymezení a udržení oblastí prostých tohoto patogena (tzv. "Pest Free Areas" - "PFA") včetně přesné evidence pohybu brambor z těchto PFA až k nalodění při vývozu do členských zemí EU. Každoročně předávají egyptské úřady EK před začátkem vývozní sezóny seznam úředně registrovaných vývozců a autorizovaných balíren pro exportní účely. PFA určená k vývozu musí EK předem odsouhlasit. Brambory určené k vývozu do EU musejí pocházet ze sadby dodané ze členských zemí EU nebo ze sadby přímo z evropské sadby v Egyptě namnožené. Celý proces pěstování těchto brambor v Egyptě až k jejich uvolnění do oběhu v Evropě provází řada rostlinolékařských prohlídek včetně úředního odběru vzorků a jejich testování mezinárodně uznávanými metodami.
V rámci Asociační dohody EU a Egypta byl v roce 1997 vytvořen projekt ke snížení rizika šíření Rls v Egyptě. Základními cíli první fáze projektu (do roku 2000) bylo vytvoření a vybavení laboratoří pro testování, školení egyptského personálu v laboratořích EU, vybudování a provoz fytokaranténních skleníků, sezonní rutinní testování cca 12 000 vzorků brambor, výrazná redukce výskytů Rls. Druhá etapa projektu (do roku 2005) je zaměřena více na výzkum epidemiologie choroby v podmínkách Egypta. Studují se hlavně vlivy kontaminované vody, půdy, plevelů, průmyslového; komunálního a organického odpadu (bramborová nať a odpadní Mízy jako zdroj kompostování a hnojení).
Podmínky dovozu egyptských brambor do ČR
Kromě fytokaranténních požadavků stanovených pro dovoz brambor do ČR podle stávající platné české rostlinolékařské legislativy musejí egyptské brambory určené k vývozu do ČR splňovat celou řadu dalších požadavků obdobných jako pro dovoz do EU a v některých ohledech ještě přísnějších. Tyto brambory musejí pocházet pouze z úředně uznané sadby brambor původem z EU nebo z ČR. Po dovozu do Egypta smí být tato sadba i brambory z ní vyrobené pěstovány pouze v PFA vymezených mimo tradiční oblasti pěstování brambor a zavlažovaných pouze spodní vodou z artézských studní. Tato PFA stanoví SRS ze seznamu poskytnutého egyptskou stranou. Veškerý pohyb partií brambor určených do ČR bude přesně evidován během výsadby, pěstování, sklizně, třídění a nakládky na loď v přístavu. Tato evidence bude založena na číselném systému polí v PFA a číslech partií a bude na vyžádání dostupná SRS. Brambory mohou vyvážet do ČR pouze vývozci registrovaní egyptskou rostlinolékařskou službou, kteří jsou pod jejím pravidelným rostlinolékařským dozorem. Totéž platí o balírnách těchto brambor. Seznamy registrovaných balíren a vývozců již egyptská strana předala SRS stejně jako přehled všech PFA včetně přesných mapových podkladů.
Proces výroby brambor určených do ČR bude v Egyptě monitorován obdobně jako v případě vývozu do EU (prohlídka porostů za vegetace, dvojí úřední testování na přítomnost Rls včetně ponechání vzorku v podmínkách optimálních pro rozvoj případného patogenu).
Brambory budou do ČR dováženy jen několika vstupními místy prostorově i personálně vybavenými pro podrobnou rostlinolékařskou dovozní kontrolu těchto zásilek. Kromě standardní rostlinolékařské prohlídky budou zásilky vzorkovány na původce karanténních bakterióz brambor a namátkově také na viroid vřetenovitosti hlíz bramboru. Bez vzorkování ve vstupním místě nebude zásilka propuštěna k vyložení v místě vykládky.
SRS v příslušném vstupním místě musí obdržet v předstihu oznámení o pravděpodobné době příchodu zásilek a o jejich množství. Při absenci takové informace v předstihu alespoň dvou pracovních dnů se dovozce vystavuje riziku, že bude přiměřeně opožděno zahájení dovozní rostlinolékařské kontroly.
Zásilky podezřelé z výskytu karanténního škodlivého organismu nebudou uvolněny do oběhu v ČR až do případného vyvrácení podezření. Pro tyto případy si dovozci musejí zajistit dostatečnou skladovací kapacitu v předstihu. V případě potvrzení jednoho případu výskytu karanténního škodlivého organismu v dovážených zásilkách, který se nevyskytuje v ČR, bude celý dovoz pozastaven. Jeho následné obnovení bude možné až na základě objasnění důvodu nedodržení fytokaranténních požadavků a přijetí nových účinnějších opatření.
SRS zveřejní na svých internetových stránkách seznam vstupních míst určených ke vstupu zásilek egyptských brambor stejně jako výše zmíněné požadavky.
Od okamžiku vstupu ČR do EU začne platit pro dovoz egyptských brambor na území ČR rostlinolékařský režim shodný s režimem stanoveným pro takové případy Evropskou komisí.
Ing. Michal Hnízdil, SRS Praha
Ing. Ervín Hausvater,CSc., VÚB Havlíčkův Brod

Bramborářství, 11, 2003, č. 1, s. 11-13