Choď na obsah Choď na menu
 


Člověk v tísni

zdroj: https://cz.sputniknews.com/ceskarepublika/2019111410961820-okamura-clovek-v-tisni-podporuje-migraci-a-multikulturalismus-rusum-se-nedivim/

Okamura: Člověk v tísni podporuje migraci a multikulturalismus. Rusům se nedivím

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura na svých sociálních sítích ohodnotil rozhodnutí Ruské federace označit organizaci Člověk v tísni za nežádoucí na svém území. Politik ji označil za „politickou sluníčkářskou neziskovku“ placenou globalisty a spekulanty.

„Nedivíme se Rusům, že nechtějí mít v Rusku politickou neziskovku Člověk v tísni financovanou Sorosem, USA a EU. Rusko zařadilo sluníčkářskou neziskovku Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací. (…) Podobně regulují působení politických neziskovek na svém území také USA, Izrael či Maďarsko. Rusku se tedy nedivíme, že zakázalo působení organizace, která je financována například Open Society Foundations globalisty a spekulanta Georga Sorose či americkým ministerstvem zahraničí, americkým velvyslanectvím či Evropskou unií – tedy cizími mocnostmi,“ napsal Okamura na svůj Facebook.

Předseda SPD poukázal i na skutečnost, že proti politickým vlivovým organizacím, které se tváří jako neziskové organizace, bojují i některé další země. Jako příklad uvádí Maďarsko.

„Proti politickým neziskovkám, které se vměšují do vnitřních věcí suverénních států, bojují i další země. V Orbánově Maďarsku byla vloni v červnu přijata právní úprava označovaná jako ‚stop Soros‘, která umožní postihovat nevládní organizace, které pomáhají migrantům bez práva na azyl. Zákon mimo jiné uvaluje zvláštní 25procentní daň na organizace, které podporují migraci,“ říká politik.

Tomio Okamura následně přináší příklady z jiných států, konkrétně z Izraele, kde údajně rovněž zařazují vlivové organizace na „černou listinu“, dalším příkladem politikovi slouží Spojené státy americké s jejich zákonem FARA.

„Člověk v tísni podporuje migraci, multikulturalismus a podobně. Charitativní činnost je podle mě jen zástěrkou politické agitace této organizace. Člověk v tísni od roku 2000 do roku 2014 získal z veřejných peněz 942 milionů korun, z toho pak 170 milionů v roce 2014. Mezi aktivity Člověka v tísni patří mimochodem pomoc migrantům. V roce 2018 dostal Člověk v tísni ze státního rozpočtu 156 milionů korun,“ píše Okamura a dále upozorňuje, že členkou správní rady organizace je Kristina Taberyová, jež v minulosti „zastávala v České televizi nejvyšší funkce“.

Předseda SPD na svých sociálních sítích vyjadřuje obavu o osud České republiky kvůli přítomnosti mnoha neziskových organizací financovaných ze zahraničí. Ty jsou podle jeho slov často zapojeny do sítě amerického miliardáře George Sorose.

„Státní správu a politiku České republiky významně ovlivňují neziskové organizace financované ze zahraničí, velmi často zapojené do sítě finančního spekulanta Sorose,“ prohlásil Okamura.

Ústav nezávislé žurnalistiky placený Georgem Sorosem

Po nedávném skandálu okolo pořadu Newsroom České televize, který chtěl vyvolat mediální přestřelku mezi moderátorem Lubošem Xaverem Veselým a portálem Hlídací pes, se Xaver Veselý věnoval vyšetřování pozadí portálu Hlídací pes. Ten je provozovaný organizací, která sama sebe označuje za Ústav nezávislé žurnalistiky.

Ondřej Neumann, ředitel tohoto ústavu, v reakci na vyšetřování Xavera Veselého sám přiznal, že jeho organizace v minulosti byla financována z fondů amerického miliardáře George Sorose.

Ústav nezávislé žurnalistiky. Co to je?

 

 

 

 

zdroj: https://aeronet.cz/news/clovek-v-tisni-doplatil-v-donecku-na-politicke-vyroky-jaromira-stetiny-v-eu-proti-rusku-a-separatistum-na-ukrajine-neziskovka-prisla-o-akreditaci-a-celi-obvineni-ze-spionaze-zname-podrobnosti/

Člověk v tísni doplatil v Doněcku na politické výroky Jaromíra Štětiny v EU proti Rusku a separatistům na Ukrajině. Neziskovka přišla o akreditaci a čelí obvinění ze špionáže. Známe podrobnosti!

Благотворительный Фронт. Линия защиты 

Boží mlýny melou pomalu, ale ty “proruské” melou o poznání rychleji. Před 2 týdny naše redakce AE News přinesla informace o tom, jaké zděšení vyvolal výrok europoslance Jaromíra Štětiny v Evropském parlamentu o tom, že Evropská unie je ve válce s Ruskem. Článek o kauze je zde. Hned druhý den toto citovala všechna ruská mainstreamová média a ruský hlavní televizní kanál Rossija 1 k tomu měl dokonce debatu, kde padala ostrá slova na adresu české vlády, byly navrhovány sankce namířené proti České republice a dokonce se navrhovalo, že zlepšení vztahů s USA by nemělo být reflektováno na ČR a zákaz dovozu potravin a vybraných druhů zboží do Ruska by měl zůstat v platnosti i poté, co Rusko zruší dovozní sankce s ostatními zeměmi EU.

CcEHU-5W0AEU-k6.jpg
Člověk v tísni na Ukrajině distribuuje humanitární pomoc.

Redakce AE News už tehdy upozorňovala, že europoslanec Jaromír Štětina poškozuje zájmy ČR a dnes tyto naše obavy došly naplnění. Získali jsme exkluzivní informace, že odvysílaná reportáž [1] ruské televize TVC je přímou odezvou na činnost Jaromíra Štětiny proti Ruské federaci. Informaci jsme dostali potvrzenou již ze dvou nezávislých ruských zdrojů. Jak už jsme dříve upozorňovali, ruská média nerozlišují vztahy mezi europoslanci a českou vládou.

Rusové nerozumí tomu, že europoslanec nemusí nezbytně prosazovat stejné cíle jako vláda. Výroky Jaromíra Štětiny jsou jeho vlastními myšlenkovými výtvory a není to oficiální postoj vlády ČR. Rusové však toto nerozlišují. Pokud je někdo europoslancem, podle jejich myšlení prosazuje zájmy ČR v EU a europoslanec je tak mluvčím nejen sám za sebe, ale i za celou českou vládu. Nemůže se prostě postavit a prohlásit před kamerami a celou Evropou, že EU je ve válce s Ruskem. Takové výroky jsou extrémně nebezpečné. A toto je důsledek.

[VIDEO] Jaromír Štětina v EU parlamentu s projevem, ve kterém mj. řekl, že EU je ve válce s Ruskem. Titulky ve videu zapnete tlačítkem “CC” v liště videa.

Štětinova humanitární organizace čelí obvinění ze špionáže

Ruská televize TVC odvysílala reportáž, v níž obviňuje na východní Ukrajině kooptované zaměstnance Člověka v tísni [2], že kšeftují s humanitární pomocí, a že neziskovka se podílí na špionáži. Vedení neziskovky se proti těmto obviněním ohradilo. Problém Člověka v tísni je v tom, že v roce 2014 tuto neziskovku zařadila ruská služba FSB mezi tzv. “chudožniky” (umělce), což je v kruzích ruských tajných služeb přezdívka pro nastrčené neziskovky, které pod krytím neziskového sektoru provádějí operační úkoly pro tajné služby, zatímco navenek jako “umělci” hrají hru na neziskovku a pomáhání lidem. Odtud proto pochází tato přezdívka.

Zaměstnanci Člověka v tísni a jejich operace a telefonické i emailové kontakty jsou odposlouchávány již od května 2014 (informace zazněla v pořadu Vremja minulý rok v souvislosti s dokumentem o roku 1968 v Praze) a z interních komunikací vyplývá, že Člověk v tísní má operační krytí více než ve 12 státech světa, nejčastěji ve spolupráci s federální americkou humanitární organizací USAID. Podrobně se rozvědka zajímá o jednoho ze tří spoluzakladatelů Člověka v tísni, europoslance Jaromíra Štětinu.

CcEHWyUXEAAU_cs.jpg
Veškerá pomoc Člověka v tísni má loga EU, přestože jde o soukromou českou neziskovku. Nikde nenajdete ani českou vlajku.

Na Ukrajině čelí Člověk v tísni mnoha obviněním, které ale ne vždy musí být vinou vedení neziskovky v Praze, ale příčinou je nezměrná korupce na Ukrajině. Kšeftování s humanitární pomocí neprobíhá zdaleka jenom tam, ale problémy se objevují i v Česku. Člověk v tísni při povodních v roce 2002 v Karlíně poskytl materiální pomoc firmám a majitelům zaplavených domů, ale po skončení povodní začala neziskovka rozesílat faktury za poskytnutí agregátů na vysoušení, čerpadel a vyprošťovací techniky. Jak se podařilo naší redakci zjistit, jednalo se přitom o bezplatně zapůjčené vybavení, které poskytly pražské firmy neziskovce v rámci solidarity.

Neziskovka sice opravdu měla vlastní náklady na dopravu a logistiku vybavení, ale přesto je otázkou, jestli je morální, aby neziskovka účtovala lidem ze zaplavených domů zapůjčení techniky, kterou sama neziskovka má pouze zapůjčenou. Tímto nechceme tvrdit, že došlo k nějaké špatnosti, ale pokud neziskovka má potřebu něco zpoplatňovat, není to neziskovka, ale komerční charita. V Česku sice právní subjektivita “komerční charity” neexistuje (na rozdíl třeba od Německa), ale pokud neziskovka provozuje zpoplatněnou činnost, měla by zvážit jiný obor, ve kterém chce působit.

Balíčky pomoci mají loga EU, ale česká vlajka nikde…

Doněckým úřadům na Člověku v tísni vadí, že je na úrovni vedení této organizace úzce propojené s osobnostmi a organizacemi, které nejenom, že nejsou nestranné, jak by se od humanitární organizace očekávalo, ale že jsou naopak silně protirusky, silně proti-povstalecky (na Ukrajině, ovšem ne v Sýrii) a silně pro-ukrajinsky orientované.

AHA601848_ukrajina135.JPG
Tohle není humanitární pomoc úředníků z Bruselu, ale česká dodávka české humanitární pomoci na Ukrajině. Jenom ta česká vlajka není nikde vidět.

Spoluzakladatelem Člověka v tísni není nikdo jiný, než právě Jaromír Štětina. Ten spoluzakládal tuto neziskovku se Šimonem Pánkem a Českou televizí, což je pro změnu natolik exponované protiruské médium, které Rossija 1 označila za nejnepřátelštější televizní stanici proti Rusku, hned po americké CNN. Ruské tajné služby si daly dohromady roli, kterou plní na Ukrajině Člověk v tísni. Spoluzakladatelem neziskovky je tak dnešní europoslanec, který mluví o tom, že EU je ve válce s Ruskem a spoluzakladatelem je také Česká televize,  která tvrdí o Rusku to samé, pouze jinými slovy a s jiným mediálním akcentem. A Šimon Pánek má napojení na americké kruhy, pražskou ambasádu USA a americký USAID. Při pohledu na dárce neziskovky musí být i povstalcům jasné, že Člověk v tísni není tradiční humanitka, ale již zmíněný nastrčený “chudožnik”.

chudozniky.png
Dárci Člověka v tísni.

Odebrání akreditace Člověku v tísni pro humanitární operace na východě Ukrajiny je první odvetou proti Jaromíru Štětinovi za jeho výroky v Evropském parlamentu. Server AE News se snaží už dlouhou dobu varovat před dopadem nezodpovědných výroků tohoto europoslance na české firmy, ale také i na české humanitární organizace, které případnou odvetu schytají jako první. A zdaleka nejde jenom o Jaromíra Štětinu. Tuto medvědí službu České republice poskytují i různé neziskovky v čele s Evropskými hodnotami, jejichž jediným výsledkem činnosti je poškozování zájmů českého průmyslu v Rusku. Každá neziskovka by měla pracovat ve prospěch národních zájmů, ne cizích a už vůbec ne trans-atlantických, které přivádějí Evropu na pokraj válečné konfrontace s Ruskem.

Štětina a Česká televize jako nejvyšší politbyro Pražské kavárny

Jak je vůbec možné, že veřejno-právní médium z daní českých občanů spoluprovozuje neziskovou organizaci? Opět se zde ukazuje, že Kavčí hory jsou stát ve státě a skrze neziskovou organizaci prosazuje své politické pohledy na Ukrajině. Představte si, že by ruská státní televize Rossija 1 založila s panem Žirinovským neziskovou společnost a s ní by operovala v České republice a rozdávala by humanitární pomoc chudým lidem podle jejich politického smýšlení, kdo je prorusky naladěný a kdo naopak. To by bylo řevu. Když ale totéž dělá pan Štětina a Česká televize skrze svého “chudožnika” na Ukrajině, tak to má být v pořádku?

Člověk v tísni podle našich informací objíždí s humanitární pomocí vesnice v Doněcku s kamiony, které jsou polepené vlajkami EU a lidem dodávají pomoc s dovětkem, že lidé na Ukrajině pod kontrolou Kyjeva se mají lépe a tyto humanitární dávky dostávají každý den. To ovšem není pravda, na Ukrajině žádná Bruselem organizovaná plošná materiálová pomoc neběží, neběžela a nikdy nepoběží, protože na to nejsou peníze. Ovšem taková slova působí na lidi v Doněcku jako propaganda a politické působení s cílem demoralizovat obyvatelstvo a obrátit ho proti vlastní povstalecké vládě. V Německu za války se za takovou činnost střílelo do hlavy. Člověk v tísni přišel jen o akreditaci. Může být rád.

ClovekVtisni.png
Jaromír Štětina je k překvapení některých lidí dokonce zakladatelem Člověka v tísni.

Problém je v tom, že Česká televize se vymkla z podkontroly občanů České republiky, Kavčí hory si dělají vlastní zahraniční politiku, redakce zpravodajství tam má vlastní politbyro a celé to platí český daňový soustrastník. Agilní europoslanec to tzv. politicky pokryje v parlamentu EU a Šimon Pánek pumpne Geroge Sorose skrze americkou ambasádu o peníze na zafinancování dalších “chudožniků” na Ukrajině a v Rusku. Taková humanitka má potom v očích Rusů asi takovou kredibilitu jako Al Capone, když přišel na letiště a zeptali se ho, jestli nemá k proclení nějakou zbraň nebo alkohol. Drzost neziskových organizací obvykle narazí až ve chvíli, kdy jejich činnost začne vadit zájmům země, ve které působí. Budiž toto varováním české vládě, aby si promluvila s panem Štětinou a důrazně ho varovala, aby již neohrožoval bezpečnostní a průmyslové zájmy ČR ve vztahu k vybraným zemím na východ od republiky.

-VK-

 

 

 

 

 

Jak byl na Donbase zakázán Člověk v tísni - reportáž z ruské TV - 27.11.2016

 

 

 

zdroj: https://www.eportal.cz/Articles/9674-po-roce-jsme-se-opet-podivali-bliz-na-aktivity-cloveka-v-tisni-prectete-si-kolik-ziskali-penez-od-sorose-ci-eu-a-jak-je-vyuzivaji-proti-nam-vsem.aspx

Po roce jsme se opět podívali blíž na aktivity Člověka v tísni. Přečtěte si, kolik získali peněz od Sorose či EU a jak je využívají proti nám všem

Autor: Josef Provazník | Publikováno: 18.12.2017
 

Přibližně před rokem jsem se v několika svých článcích zevrubně věnoval neziskovému sektoru. Mezi jinými konkrétně také nejmocnější NGO v Čechách, kterou je Člověk v tísni. Nyní jsem připravil s použitím aktuálních čísel a informací pokračování. Stejně neradostné.

Člověk v tísni je bezesporu nejmocnější nevládní neziskovou organizaci v České republice a vzhledem ke svým rozsáhlým aktivitám i nadstandardnímu rozpočtu přesahuje její vliv hranice naší země. Prvním ukazatelelm její moci jsou výnosy, které za loňský rok činily závratných 1, 760 279 miliardy korun. To je ještě o více než 200 milionů více, než tomu bylo za rok 2015. Žádná jiná organizace v ČR nemá tolik prostředků pro šíření svých levicových idejí.

Člověk v tísni je propojený s Českou televizí a na jeho projektech se podílí celá řada tuzemských novinářů a aktivistů. Není proto divu, že o jeho aktivitách se kriticky v mainstreamových médiích prostě a jednoduše nedočtete. Mezi dárci ČvT najdete nadnárdní korporace, zahraniční vlády, Evropskou unii či Open Society Fund George Sorose. Ale např. i Soudcovská unii ČR, jejíž představitelé by měli jako první zůstat stranou, když se jedná o natolik ideologicky zabarvenou neziskovku.

Navíc ze státního rozpočtu, tedy z kapes daňových poplatníků, loni přistálo na účtě téměř 150 milionů korun. Přitom aktivity Člověka v tísni jsou často přímo proti přání obyvatel České republily. Zejména těch, kteří nechtějí mít nic společného se šířením idejí tzv. „nové levice“. ČvT přitom patří mezi hlavní podporovatele neomezené migrace, zrovnoprávnění homosexálních svazků s manželstvím mezi ženami a mužem, multikulturalismu, genderu apod. V posledních letech se potom mocná neziskovka soustředí především na téma migrace.

V uplynulém měsící tak Českou republiku za peníze ze zahraničí i z našich vlastních kapes zaplavily billboardy, na kterých mj. v arabštině či perštině děkovali cizinci České republice. Až bych se chtěl zeptat za co, když tady údajně ze zemí muslimského světa žádní cizinci nežijí a dle tvrzení Sobotkovy vlády jsme žádné nepřijali? Odpověď možná nabízí nedávno zveřejněné oficiální čísla, podle kterých policie ČR za poslední roky zajistila téměř 4000 ilegálních migrantů.

Billboardy vznikly v rámci další z mnoha multikulti propagandistických kampaní s názvem www.cesidekujem.cz, jejíž partnery je například vydavatelství Economia, který vydává Respekt, jehož šéfredaktorem je Erik Tabery. Ano, jeho maminka Kristýna Taberyová je stále předsedkyní správní rady. Dále portál Seznam.cz, Tiscali a další velké společnosti. Mezi podporovateli najdete i známého cestovatele a zarytého šiřitele multikulturalismu Dana Pribáně.

 

Kluci a holky z Respektu v tísni

Jak napovídá výroční zpráva ČvT za rok 2016, ve které se vyskytuje 141x slovo „migrace“, tak právě téma přistěhovalectví představuje hlavní pilíř aktivit této NGO. Pánkovo mocné impérium se ale soustředí na „x“ dalších témat a projektů. Jedním z nich je „Jeden svět na školách“ (JSNS) a na ten by si zejména rodiče dítek školou povinných měli dávat pozor. Funguje již od roku 2001 a jak se chlubí jeho autoři na webu, s jejich materiály se pracuje na asi 3600 školách.

Dovedete si představit, kolik tisíc dětí již prošlo touto, multikulti a EUrosocialistickou masáží? O to horší, že mediálními partnery projektu jsou Česká televize a samozřejmě Respekt s neomarxisty Taberym, Švehlou či Kundrou. Švehla například zcela vážně tvrdí, že „z muslimů se v ČR stávají novodobí Žide“. Zcela otevřeně tak dává najevo, že je antisemita. Protože srovnávat, že někdo nechce v ČR muslimy s tím, že Židé byli systematicky vražděni, je skutečně nechutné.

Jeho redakční kolega Kundra za před několika dny na sociálních sítích vítězoslavně poznamenal, že vykoupení prasečáku je skvělé. Tvrdil přitom, že „Češi vraždili Romy“, čímž uplatňoval kolektinví vinu, proti které přitom jindy společně se svými kolegy brojí. Například v případě, kdy se hovoří o odsunu Němců ze Sudet. Ze šéfredaktora Tabery se zase stal v posledních měsících obdivovatel Andreje Babiše. Suma sumárum, asi dovedete představit, jaký musí být JSNS projekt, když jej v médiích propaguje Respekt.

 

 

V rámci programu Mediální vzdělávání pod křídly Člověka v tísni působí také Ondřej Soukup, který je redaktorem Hospodářských novin, které vydává, jak jinak, vydavatelství Economa Zdeňka Bakaly. Ano, jde o toho čiperného pána, který díky premiéru Bohuslavu Sobotkovi tak pohádkově zbohatl na OKD. O této kauze se ale jinak z ostře nabroušených per Soukupa, Taberyho, Kundry či Švehly nic moc nedozvíte. Inu, znáte to staré pořekadlo: Koho chleba jíš, toho píseň zpívej?

Propaganda Evropské unie je žádoucí

Pojďme ale zpátky ke zmíněnému programu Mediální vzdělávání, která má údajně žáky a studenty „učit kritickému myšlení“. Jedním ze šesti hlavních témat je propaganda. Najdete tam odkaz na komunistickou, islamistickou, nacistickou a současnou ruskou propagandu. Také vám tam něco chybí? Něco, co by dovedlo kritické myšlení mladých lidí na tu nejvyšší úroveň? Ano, máte pravdu. O propagandě Evropské unii a jejích příznivců tam není ani jedno slovo.

Člověkem v tísni najatí novináři nepředávají mladé generaci žádné rady a tipy, jak čelit bruselské propagandě. Nic o tom, jak Juncker a jeho vazalové v České republice straší obyvatele naší země, že když opustíme socialistickou EU, tak všichni přijdou o práci, přijedou sem ruské tanky a bez dotací naše ekonomika půjde do několika měsíců ke dnu. Jak by se tam také toto téma mohlo objevit, když Člověk v tísni obdržel od Evropské komise pro rok 2016 přes půl miliardy korun, že?

Jak by mohli novináři z Respektu, Hospodářek, České televize a dalších spřízněných duší kriticky poukazovat na zoufalou migrační politiku Angely Merkelové, když získal peníze od Česko-německého fondu budoucnosti i z dalších německých zdrojů ve výši téměř 83 milionů korun? Jak může učit děti kritickému myšlení ryze levicová organizace, která je financována politickým mainstreamem z celého světa?

Jak ukazuje výše graf, převzatý přímo z webu clovekvtisni.cz, zejména v posledních letech se náklady Člověka v tísni zvyšují téměř geometrickou řadou. Zatímco v roce 2013 činily asi 600 milionů korun, v roce 2016 to bylo již téměř třikrát více. Pánek a spol. by jistě prudký nárůst nákladů vysvětlili tím, že mohou aspoň efektivněji pomáhat potřebným. Společně s větším objemem financí však logicky narůstá riziko závislosti na svých dárcích. S více penězi roste mocenské postavení ČvT a z původně snad neziskové organizace se stává více než zisková organizace, která chce ovlivňovat i společnost a politiku. 

 

"Lebensborn" vyšlechtí ideální politiky

Člověku v tísni však již nestačí, že s podporou mediálního mainstreamu a peněz od EU ovlivňuje současné politiky. Mocná neziskovka v čele se Šimonem Pánkem v loňském roce udělala krok k tomu, aby si vytvořila svoji vlastní líheň politiků. Děje se tak v rámci projektu „Hledá se LeaDr“, který má za sebou již dva ročníky. Cílem projekt je motivovat mladé lidi, aby vystupovali do politiky. Jak si ale ukážeme, „objektivním“ tvůrcům jde pouze o budoucí politiky, kteří budu působit u levicových stran, jako je TOP 09, Piráti či Zelení.

Kolem mladých soutěžících se pohybují mediální i političtí propagandisté, kteří sice nemají v reálné politice příliš vlekou sílu, ale o to mají větší podporu u České televize, Respektu apod. Například finalistu z prvního ročníku podpořil neomarxsita Dominik Feri z TOP09, pozdějí vítězku zase Marek Wollner z pořadu České televize Reportéři. Je škoda, že se Wollner neuplatnil v projektu, věnovaném propagandě. Bezpochyby by tam exceloval. No a finálovou debatu moderoval, kdo jiný, než Václav Moravec...

Do celéh akce organizátoři samozřejmě nemohli nezapojit „nosný“ neomarxistický projekt HateFree Cultur, na kterém se mimochodem podílel i jeden ze spolupracovníků prezidentského kandidáta Horáčka Jaroslav Cerman. Není ani překvapením, s jakými politiky účastníci soutěže debatovali. Stačí zmínit Jana Farského ze STAN, Jana Čižinského z KDU-ČSL a další méně známí politici z různých levicových hnutí.

Za vše potom hovoří i složení poroty, která vybírá budoucí nadějně politiky, kteří budou i díky masivní propagandstické masáží Člověka v tísni radostně přijímat migranty, uctívat evropské hodnoty a přísně dbát o to, aby mohli homosexuálové adoptovat děti a zkrátka nepřišlo třetí ani čtvrté či páté pohlaví. Takže, v porotě najdete Jindřicha Šídla, bývalou redaktorku ČT Veroniku Sedláčkovou, ultra-levicovou novinářku z Respektu Sylvii Lauderovou a Karla Strachotu z Člověka v tísni.

Suma sumárum, Člověk v tísni, s podporou havlistické České televize a pravdoláskařských politiků i novinářů, utahuje šouby. Přitom se honosí puncem bohulibé organizace, která pomáhá potřebným. Není tomu tak. V praxi jen podporuje multikulturalismus, přistěhovaleckou politiku otevřených dveří a "čistí" veřejný prostor ve prospěch neomarxistů. Před podobnými organizacemi je nutné hájit normální svět do posledního dechu a nikdy to nevzdat!

 

 

 

 

zdroj: http://www.stop-multikulti.cz/products/clovek-v-tisni-spoluprace-s-terorismem-a-pochybne-zdroje-penez/

Člověk v tísni: Spolupráce s terorismem a pochybné zdroje peněz

Člověk v tísni je organizace, která jen v České republice operuje se stovkami milionů. Byla založena lidmi kolem Václava Havla, což možná trochu nasvědčuje tomu, jakou politiku by mohla vést. Organizace pomáhá napříč světem, například na Ukrajině, Afghánistánu či v Palestině. Podle zjištění Stop-multikulti však nejedná podle své vlastní deklarace lidských práv a její financování je podle zjištění přinejmenším pochybné. Zjištěna jsou některá fakta dosvědčující, že organizace pomáhá v Palestině i přívržencům hnutí Hamás, které je oficiálně teroristickou organizací. Organizace pak mlčením podporuje radikalizaci islámu ve světě.

V roce 2004 se o stinné stránky Člověka v tísni zajímaly ruské tajné služby. Ve sklepě nemovitosti, kterou měla česká organizace částečně v pronájmu, byly nalezeny zbraně a tajná tiskárna na falešné dokumenty. Zástupci organizace tvrdili, že o žádném sklepě nevěděli. čečenští teroristé se údajně vydávali za splupracovníky Člověka v tísni. V roce 2011 obvinily tuské tajné služby Člověka v tísni z napojení na teroristickou síť al-Kájda. 

O organizaci jsou veřejně známá fakta, která však zaslouží odsouzení. V české republice operuje s velkými penězi, podle výroční zprávy za rok 2013 se stav peněžních prostředků organizace ze 165 milionů zvedl přes veškeré náklady na více než 214 milionů Korun. Česká republika za rok 2013 přispěla částkou 139 milionů, EU 203 milionů, místní rozpočty přispěly 4 miliony a ze zahraničních vlád putovalo na konto Člověka v tísni 89 milionů Korun. Je potřeba zdůraznit, že organizace si s penězi nakládá podle svého uvážení, veškeré prostředky má ve své vlastní moci. Jedním ze spolupracovníků Člověka v tísni je například americká nezisková organizace National Endowement for Democracy. O té by bylo potřeba vědět více.

NED je nevládní organizace financovaná vládou USA. Její demokratické cíle souvisely se svrháváním vlád a suverenních států a manipulací voleb. Jak se tento projekt demokracie projevil v praxi? Zmanipulované volby v Nikaragui v roce 1990 či v Mongolsku v roce 1996. V roce 1991 a 1992 NED svrhla vládu v Albánii a v roce 1996 v Bulharsku. Ve válce mezi Íránem a Irákem se organizace podílela na odevzdávání zbraní do Íránu. Navíc je známo, že ve financování tohoto projektu v rámci "Irán-Contra" hrál velkou roli obchod z drogami. NED se nadále podílel na "demokratickém" Arabském jaru, kdy došlo ke svrhnutí několika stabilních totalitních vlád na Blízkém východě. Organizace NED dodávala zbraně opozičním armádám a tím se, mimo jiné, podílela na vzniku teroristických organizací, například Islámského státu. 

O pochybných praktikách NED píšou i Britské listy, Czech Free Press a mnohé nezávislé zahraniční servery. Každá organizace by měla mít jasný přehled o tom, s kým spolupracuje. Organizace Člověk v tísni pak nadále spolupracuje také v Palestině. Tam se společně s OSN a financemi od státu, EU a soukromníků podílí na neustálém informačním špinění izraelské strany konfliktu a pomáhá nejen řadovým Palestincům, ale také teroristům z hnutí Hamás. Tvrzení, že Izraelci bombardují školy, jsou veřejné, důvěryhodné informace nejen tajných služeb, ale i předchozích informací médií však tvrdí, že Hamásovci právě odsud operují s raketami směrem na Izrael. Židovský stát tak v zájmu bezpečnosti občanů musí likvidovat původně civilně zaměřené stavby. Zde jsou záběry, jak Hamás odpaluje rakety ze hřbitova či ze střechy školy. Podle Jiřího Doležala z Reflexu pak Hamás zřizuje v takových budovách muniční sklady a vojenská zásobiště. To však ČVT nezajímá, nadále tlačí na Izrael k ukončení vojenského tlaku. Organizace tak aktivně podporuje teroristy.

Organizace velmi pomáhá znásilněným ženám v islámském světě. Dotovaná evrospkými fondy však mlží o původu motivace jak útočníků, tak soudů, které znásilněné ženy ještě odsuzují k trestům smrti za cizoložství. To, že je špatné, že jedním ze základních prvků islámského právního řádu je diskriminace žen (a nejen jich), se od ČVT prostě nedozvíme. Příležitost měla organizace i letos, kdy psala Českému olympijskému výboru na téma místa konání Evropských her v Baku. V dopise ani zmínka o islámu i přes to, že diktatura Ázerbajdžánu s islámem souvisí. Podle všeho zamlčování a nazývání IS takzvaným, se lze oprávněně domnívat, že se jedná o účelové mlžení. Dokazuje to i velmi blízká a neprůhledá spolupráce organizace s Čečenci v oblasti, odkud operují protiruští islámští teroristé. Organizace bude podle všeho o islámu mlžit i nadále. 

Proč? Multikulturní byznys přilákal i ČVT. Například v rozhovoru pro Lidové noviny uvádí zástupce ČVT, že syrští uprchlíci hledají útočiště v kulturně blízkých, tedy islámských, oblastech. Turecko však tyto uprchlíky vyhání a volá po splnění povinnosti EU je přijímat. Do Evropy tak míří až statisíce uprchlíků a imigrantů ze Sýrie, křesťané se však přes islámské Turecko zatím dostávají jen ztěží a organizace na ně kašlou. Podle zjištění Stop-multikulti také ČVT zdůrazňuje název Islámského státu jako "takzvaný", což je základní filozofie všech multikulturalistů smýšlejících na straně islámu. Podle tvrzení ČVT k italským a řeckým břehům za zhruba tři a půl měsíce roku 2015 dorazilo jen necelých 40 000 imigrantů. 

V rámci imigrační krize vyzval ředitel organizace českou vládu k přijímání až tisíců uprchlíků (imigrantů) do České republiky. Ve videorozhovoru uvedl, že nepřijímat uprchlíky je ostudou vlády. Je to prý součást českého všeobecného sobectví. Prý jsou s přijetím cizinců spojena i potenciální rizika, ve srovnání se situací na Východě je však prý povinností Západu přijímat imigranty bez ohledu na rizika. "Značnou část muslimských přistěhovalců se podařilo integrovat do západní společnosti," tvrdí Pánek. Názor si po zhlédnutí Charlie Hebdo (a následnému mlčení muslimů), po znásilňovací krizi ve Švédsku, případech hormadné pedofílie v Británii, velikém podílu vražd ve Španělsku a celkově velké převaze muslimů v Evropských věznicích (v přepočtu na jejich podíl ve společnosti), udělejte sami.

Člověk v tísni rozhodně netrpí nějakou potřebou zachovat bezpečnostní rizika, byť minimální, za hranicí ČR. V roce 2012 se v rámci MEDEVAC dostalo do Česka několik dospělých syrských mužů, především s vážnými a komplikovanými zlomeninami a popáleninami, bez podrobného prozkoumání, zda se nejedná o bojovníky teroristických organizací. V diskusi pod článkem na toto téma na scýh stránkách tvrdí, že si myslí, že dotyční nikde nebojovali a že je považují za civilisty. V případě pomoci za miliony i ze státního rozpočtu je takový přístup přinejmenším riskantní.

Člověk v tísni nepochybně pomáhá po světě a důsledky pomoci jsou na mnoha místech po světě jasně viditelné. Organizace však disponuje ročně s téměř desetimístným peněžním rozpočtem, bylo by tedy potřeba, když už jako nadvládní organizace operuje se vším dle svého uvážení, více dbát na pravdu, opravdu se zabývat prevencí porušování lidských práv v islámském světě a prověřovat si každého spolupracovníka i organizaci tak, aby nedocházelo k jasným porušením jejich vlastní filozofie. Spolupráce s organizacemi (byť pasivní), lidmi, skupinami, zásahy do médií a otevřená demagogie o integraci muslimů do Evropy, jsou jasné znaky špatného vedení politické sféry organizace. Jednotliví pracovníci to mohou myslet dobře, jejich snaha pak ztroskotá na špatných informacích a lžích ze strany vedení.

 

 

 

zdroj:  https://www.kupredudominulosti.cz/jaroslav-basta-clovek-v-tisni-jako-jekyll-a-hyde/

Jaroslav Bašta: Člověk v tísni jako Jekyll a Hyde

Současné rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti Ruské federace 12. 11. oznámilo, že Člověka v tísni zařadilo na seznam organizací, které jsou v Rusku zakázané.

Datum: 18.11.2019 

Stalo se tak v souladu s federálním zákonem „O opatřeních proti osobám zapojeným do porušování lidských práv a svobod, práv a svobod občanů Ruské federace.“ Ruský poslanec Adalbi Šchagošev ze severního Kavkazu prohlásil, že česká humanitární organizace se věnovala verbování a výcviku protivládních demonstrantů jak v Rusku, tak v cizině.

Možná narážel na nahrávky ze školení pro ruské studenty v Jerevanu v rámci akce Forum Camp, jehož se zúčastnil také Šimon Pánek, a kde se mělo jednat o instruktáž budoucích barevných profesionálních revolucionářů. Člověka v tísni se naopak zastalo 18 ruských nevládních organizací a spolků, které zdůrazňují jeho humanitární aktivity. České ministerstvo zahraničních věcí označilo důvody zařazení na seznam za absurdní a požaduje vysvětlení od pana velvyslance Změjevského.

 

Domnívám se, že za zákazem činnosti české humanitární organizace Člověk v tísni v Ruské federaci lze nalézt dva hlavní důvody. Prvním je historické poučení z islámského světa, kde se jako největší nebezpečí pro stát ukázaly původně humanitární organizace Muslimské bratrstvo a Hamás. Tím druhým jsou barevné revoluce a mechanismus jejich vzniku.

V době, kdy jsem pracoval na Ministerstvu zahraničí České republiky, ať již jako velvyslanec v Ruské federaci a na Ukrajině, nebo jako náměstek ministra, jsem měl možnost se s prací této nevládní humanitární organizace důkladně seznámit. Přiznám se, že ve mně občas vyvolávala rozporuplné pocity. Na jedné straně šlo o jednu z nejznámějších a nejvýkonnějších světových humanitárních organizací, která se zasloužila o dobré jméno naší republiky v mnoha oblastech svého působení.

 

V první dekádě nového milénia to bylo v Ruské federaci na Kavkaze, na Ukrajině zejména na Krymu, kde české humanitární organizace patřily k těm nejaktivnějším, zejména v oblasti usmiřování mezietnického napětí a pomoci národnostním menšinám. Na druhé straně jsem například v Ruské federaci jako titulář musel řešit problémy, které vyplývaly z toho, že se Člověk v tísni občas choval jako politická neziskovka. Rusové to nejprve řešili jenom personálně, kdy neprodloužili nebo nevydali vízum některým zaměstnancům.

V roce 2005 poté, co se v tisku objevily fotografie vedoucího kavkazské pobočky v povstalecké uniformě s kalašnikovem (tehdy v Čečně doznívala válka), ruské orgány činnost Člověka v tísni zakázaly. Návrat této humanitární organizaci povolily až po dvou letech. V roce 2006 se pak odehrálo asi nejznámější obvinění Člověka v tísni z podvratné činnosti – a to na půdě OSN. Tehdy Výbor pro nevládní organizace Ekonomické a sociální rady (ECOSOC) přijal kubánský návrh na zamítnutí žádosti této organizace o udělení poradního statutu ECOSOC. Kubánský velvyslanec hovořil o financování a úkolování Člověka v tísni ze strany USA.

 

 

zdroj: http://www.czechfreepress.cz/podoteky/cesi-dekujem-vzkazuje-nam-cely-svet.html

ČEŠI, DĚKUJEM, VZKAZUJE NÁM CELÝ SVĚT


Člověk v tísni je bezesporu nejmocnější nevládní neziskovou organizaci v České republice a vzhledem ke svým rozsáhlým aktivitám i nadstandardnímu rozpočtu přesahuje její vliv hranice naší země. Prvním ukazatelelm její moci jsou výnosy, které za loňský rok činily závratných 1.760 279 miliardy korun. To je ještě o více než 200 milionů více, než tomu bylo za rok 2015. Žádná jiná organizace v ČR nemá tolik prostředků pro šíření svých neomarxistických idejí.

Člověk v tísni je propojený s Českou televizí a na jeho projektech se podílí celá řada tuzemských novinářů a aktivistů. Není proto divu, že o jeho aktivitách se kriticky v mainstreamových médiích prostě a jednoduše nedočtete. Mezi dárci ČvT najdete nadnárodní korporace, zahraniční vlády, Evropskou unii či Open Society Fund George Sorose. Ale např. i Soudcovská unii ČR, jejíž představitelé by měli jako první zůstat stranou, když se jedná o natolik ideologicky zabarvenou neziskovku.

Navíc ze státního rozpočtu, tedy z kapes daňových poplatníků, loni přistálo na účtě téměř 150 milionů korun. Přitom aktivity Člověka v tísni jsou často přímo proti přání obyvatel České republily. Zejména těch, kteří nechtějí mít nic společného se šířením idejí tzv. „nové levice“. ČvT přitom patří mezi hlavní podporovatele neomezené migrace, zrovnoprávnění homosexuálních svazků s manželstvím mezi ženami a mužem, multikulturalismu, genderu apod. V posledních letech se potom mocná neziskovka soustředí především na téma migrace.

V uplynulém měsíci tak Českou republiku za peníze ze zahraničí i z našich vlastních kapes zaplavily billboardy, na kterých mj. v arabštině či perštině děkovali cizinci České republice. Až bych se chtěl zeptat za co, když tady údajně ze zemí muslimského světa žádní cizinci nežijí a dle tvrzení Sobotkovy vlády jsme žádné nepřijali? Odpověď možná nabízí nedávno zveřejněné oficiální čísla, podle kterých policie ČR za poslední roky zajistila téměř 4000 ilegálních migrantů.

Billboardy vznikly v rámci další z mnoha multikulti propagandistických kampaní s názvem www.cesidekujem.cz, jejíž partnery je například vydavatelství Ecnomia, který vydává Respekt, jehož šéfredaktorem je Erik Tabery. Ano, jeho maminka Kristýna Taberyová je stále předsedkyní správní rady. Dále portál Seznam.cz, Tiscali a další velké společnosti. Mezi podporovateli najdete i známého cestovatele a zarytého šiřitele multikulturalismu Dana Pribáně.

Kluci a holky z Respektu v tísni

Jak napovídá výroční zpráva ČvT za rok 2016, ve které se vyskytuje 141x slovo „migrace“, tak právě téma přistěhovalectví představuje hlavní pilíř aktivit této NGO. Pánkovo mocné impérium se ale soustředí na „x“ dalších témat a projektů. Jedním z nich je „Jeden svět na školách“ (JSNS) a na ten by si zejména rodiče dítek školou povinných měli dávat pozor. Funguje již od roku 2001 a jak se chlubí jeho autoři na webu, s jejich materiály se pracuje na asi 3600 školách.

Dovedete si představit, kolik tisíc dětí již prošlo touto, multikulti a EUrosocialistickou masáží? O to horší, že mediálními partnery projektu jsou Česká televize a samozřejmě Respekt s neomarxisty Taberym, Švehlou či Kundrou. Švehla například zcela vážně tvrdí, že „z muslimů se v ČR stávají novodobí Žide“. Zcela otevřeně tak dává najevo, že je antisemita. Protože srovnávat, že někdo nechce v ČR muslimy s tím, že Židé byli systematicky vražděni, je skutečně nechutné.

Jeho redakční kolega Kundra za před několika dny na sociálních sítích vítězoslavně poznamenal, že vykoupení prasečáku je skvělé. Tvrdil přitom, že „Češi vraždili Romy“, čímž uplatňovali kolektivní vinu, proti které přitom jindy společně se svými kolegy brojí. Například v případě, kdy se hovoří o odsunu Němců ze Sudet. Ze šéfredaktora Tabery se zase stal v posledních měsících obdivovatel Andreje Babiše. Suma sumárum, asi si dovedete představit, jaký musí být JSNS projekt, když jej v médiích propaguje Respekt.

V rámci programu Mediální vzdělávání pod křídly Člověka v tísni působí také Ondřej Soukup, který je redaktorem Hospodářských novin, které vydává, jak jinak, vydavatelství Economa Zdeňka Bakaly. Ano, jde o toho čiperného pána, který díky premiéru Bohuslavu Sobotkovi tak pohádkově zbohatl na OKD. O této kauze se ale jinak z ostře nabroušených per Soukupa, Taberyho, Kundry či Švehly nic moc nedozvíte. Inu, znáte to staré pořekadlo: Koho chleba jíš, toho píseň zpívej?

 

 

http://skrytapravda.cz/domaci/1490-kauzy-j-soukupa-ceska-televize-clovek-v-tisni-a-prapodivna-vrazda-na-slovensku