Choď na obsah Choď na menu
 


Robime na tých, ktorí mali platit. HugoBoss...

15. 3. 2017

https://www.aktuality.sk/clanok/132437/hugo-boss-obliekal-nacistov/

Hugo Boss obliekal nacistov

Nacisti, nacizmus
Nacisti, nacizmus
Zdroj: TASR,arch
Hovorí sa o tom roky. Známa módna značka Hugo Boss je spájaná s nacistickým Nemeckom. Šili uniformy pre jednotky SA, SS, Hitlerjugend a Wehrmacht. Neštítili sa ani využívaniu otrokov. Dnes je Hugo Boss rešpektovaná značka pre úspešných ľudí...

Firma vznikla v roku 1923, trápila sa počas finančnej krízy a potom prezident spoločnosti Hugo Boss vstúpil 1. apríla 1931 do NSDAP (Národnosocialistická nemecká robotnícka strana (po nemecky: NSDAP, Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei), ktorú viedol Adolf Hitler. A vtedy sa odevnej firme začalo dariť. Stal sa dodávateľom rovnošiat a uniforiem jednotiek SA, SS, Hitlerjugend a Wehrmacht.

„Boss boli veľkými obdivovateľmi Adolfa Hitlera,“ spomína na stránke metzingen-zwangsarbeit.de bývalá krajčírka Pauline Kuder. Bývalé zamestnankyne dokonca spomínajú jedného z manažerov, ktorý sa mal volať Schmid. Tvrdia, že to bol nacista, ktorý sa sympatiami k Hitlerovi a režimu vôbec netajil. „Jeden z vedúcich podniku, pán Schmid, prišiel do obchodu v uniforme. Pozdravil sa Heil Hitler. Kto tak neurobil, hneď ho na to upozornili, že sa musí zdraviť po nemecky.“

 

Podľa informácií na spomínanej internetovej stránke sa začína spájať značka Hugo Boss a nútené práce s menom Martin Eberhard, ktorý začal so „zamestnávaním otrokov“. Počas rokov nacistického Nemecka tak malo vo firme Hugo Boss pracovať 34 až 40 francúzskych vojnových zajatcov a ďalších 150 ľudí bolo na nútených prácach. Až 75 percent z nich boli ženy a ich priemerný vek bol  25 až 30 rokov. Oficiálne zarábali 75 mariek týždenne a mali pracovať šesť až osemnásť hodín denne. Keď im však „zamestnávateľ“ odpočítal z „výplaty“ jedlo a ubytovanie, mesačná mzda vychádzala na asi 50 mariek.

Povojnové vedenie textilky sa chce s minulosťou vysporiadať. Svoj diel viny priznali a podľa oficiálnych zdrojov, aby sa zbavili svojej pošramotenej minulosti, rozhodlo sa vedenie koncernu  v roku 1997 odškodniť všetkých ľudí, ktorí boli počas vojny v Hugo Boss na nútených prácach. Stalo sa tak po článku austrálskeho magazínu Profil, ktorý v auguste toho roku, rok pred oslavou 75. výročia vzniku firmy, vyšiel s informáciou, ktorá vtedy už celosvetovo rešpektovanú značku spájala s nacistami. Pred minulosťou sa dá schovať len veľmi ťažko.

VIDEO: V časoch, keď vznikali tieto zábery, "obliekal" nacistickú armádu Hugo Boss

 

 

 

http://www.montyrich.cz/novinky/podnikani/2521-co-dnes-delaji-prezivsi-potomci-josepha-goebbelse-vlastni-skoro-pulku-bmw-a-jsou-miliardari

Co dnes dělají přeživší potomci Josepha Goebbelse? Vlastní skoro půlku BMW a jsou miliardáři

Datum: 04.03.2015 08:00 / Autor: Tomáš Durčák
Hypotetická otázka – představte si, že jste zdědili miliardy korun po svých předcích a žijete luxusním životem, který tvoří několik krásných sídel na různých místech světa, soukromé letadlo, drahé šperky, rychlá auta a opulentní party. Jak byste se ale cítili, kdybyste zjistili, že celé vaše bohatství možná existuje jen díky tomu, že vaši prarodiče měli velmi úzké vazby na nacistickou stranu, německý válečný průmysl a byznys s otrockou prací?

joseph-goebbels

To je totiž životní příběh několika lidí, kteří dnes patří k těm nejbohatším v Německu, protože jsou čirou náhodou nevlastními vnoučaty nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse. Dva z nich nejsou pouze bohatí, ale zároveň vlastní necelých 50% značky BMW. Příběh o těchto skrytých miliardářích, kteří z pochopitelných důvodů příliš nevyhledávají světla reflektorů, je sice trochu komplikovaný, ale rozhodně fascinující a stojí za přečtení.

Na úvodní fotografii výše můžete vidět Goebbelse s jeho ženou Magdou a jejich šesti dětmi. Muž v uniformě uprostřed je Magdin syn s předchozího manželství Harald Quandt. Pro ty z vás, kteří toho o Třetí říši a jejím fungování příliš mnoho nevědí – Joseph Goebbels byl pravou rukou Adolfa Hitlera. Velel celé propagandě režimu, která mimo jiné zahrnovala pálení knih, ničení synagog a perzekuci židů.

Každý, kdo viděl film Pád Třetí říše, moc dobře ví, jak válka pro Goebbelse skončila. Spolu se svou ženou Magdou uspali všech šest svých potomků (5 dívek a jednoho chlapce) a následně je všechny zavraždili pomocí kapslí s kyanidem. Následně sami spáchali sebevraždu. Jediným člověkem na fotografii, který přežil válku, byl tak Harald Quandt, nevlastní syn Goebbelse. Ten se o šokujícím úmrtí svých nevlastních sourozenců a rodičů dozvěděl v roce 1947, kdy se nacházel ve spojeneckém zajateckém táboře.

Počátky budoucího bohatství zajistila válka

Ještě před druhou světovou válkou Haraldův otec a první manžel Magdy Goebbelsové Günther Quandt úspěšně rozšířil rodinný textilní byznys, který zdědil po svém otci Emilovi Quandtovi a vytvořil z něj jedno z historický prvních německých průmyslových impérií. Během první světové války se Güntherova firma stala největším výrobcem oblečení v Německu díky tomu, že produkovala vojenské uniformy.

Po válce Günther použil zisky a koupil společnost, která vyráběla baterie, výrobnu šicích strojů, továrnu, která produkovala příbory a v neposlední řádě také velký podíl ve výrobci automobilů Daimler (dnes Mercedes/Chrysler). Jeho ženou byla v letech 1921 až 1927 jistá Magda Ritschel, se kterou měl již zmiňovaného syna Haralda (dále měl ještě syna Herberta z předchozího manželství).

Rodokmen rodiny Goebbelsů a Quandtů

Rodinné bohatství rozšiřuje Goebbels a další válka

Dva roky po rozvodu si Magda vzala ministra nacistické propagandy Josepha Goebbelse, se kterým měla postupně šest dětí. Goebbelsovým šel za svědka sám Adolf Hitler. Během druhé světové války Güntherovy společnosti vydělávaly díky masivnímu válečnému průmyslu, neboť vyráběly baterie pro německé ponorky, zbraně, munici, rakety a raketomety Panzerfaust. Celý tento prosperující byznys měl jenom jeden háček – ve válečných letech pro společnost pracovalo celkem 50 tisíc otroků, mezi kterými byli členové zajateckých, ale i koncentračních táborů.

Když Hitler 30. dubna 1945 spáchal ve svém berlínském bunkru sebevraždu, stal se po něm kancléřem Německa Joseph Goebbels. Tomu však tento titul vydržel pouhý jeden den, než se svou ženou Magdou zavraždili svých šest dětí a nakonec společně rovněž spáchali sebevraždu. Ještě před smrtí poslal Goebbels svému nevlastnímu synovi tuto zprávu: „Je velmi pravděpodobné, že budeš jediným pozůstalým, který bude schopen pokračovat v tradici naší rodiny.“

Po skončení války byl Harald propuštěn ze zajateckého tábora pro německé vojáky, zatímco Günther strávil nějaký čas v internačním táboře pro nacistické sympatizanty. O sedm let později Günther zemřel a zanechal celé podnikatelské impérium svým dvěma synům, Haraldovi a Herbertovi. Ti strávili další dekádu tím, že expanzemi posunuli otcův byznys na úplně novou úroveň. Herbert mimo jiné koupil na začátku 60. let 46,7procentní podíl v mnichovském výrobci automobilů BMW. Harald v roce 1974 prodal svých 14 procent v Daimleru kuvajtskému investorovi za 1 miliardu dolarů.

Mercedes a BMW; Foto: 98octane (CC BY-NC-ND 2.0)

Nevlastní vnoučata nacistů jsou dnes miliardáři

Žijící potomci Haralda a Herberta dnes patří v Německu mezi nejbohatší smetánku. Haraldovy čtyři dcery zdědily v roce 1974 po smrti jejich matky 760 milionů dolarů. Po třiceti letech chytrého investování činí dnes jejich společné jmění celých 6 miliard dolarů (necelých 150 miliard korun). A věřte tomu, nebo ne, ale jsou ještě tou chudou částí rodiny. Jejich bratranec Stefan Quandt a sestřenice Susanne Klatten (Herbertovi potomci) stále mimo jiné vlastní 46,7% BMW. Podíl, který má dnes odhadovanou hodnotu astronomických 25,8 miliard dolarů (632 miliard korun).

Jak byste se dnes cítili jako potomci Haralda nebo Herberta? Vadilo by vám, že základy rodinného bohatství velmi pravděpodobně stojí na práci otroků a válečných zajatců v nacistickém Německu? Darovali byste někam/někomu část peněz, nebo byste nechali minulost minulostí?

 

 

 

 

https://sk.wikipedia.org/wiki/Ferdinand_Porsche

Ferdinand Porsche

Ferdinand Porsche (* 3. september 1875, Liberec, Česko – † 30. január 1951, Stuttgart, Nemecko) bol nemecký automobilový konštruktér.

Navrhol prvý automobil firmy Volkswagen, Volkswagen Chrobák. Pri návrhu vychádzal z jestvujúceho prototypu „autá pre masy“ konštruktéra Hansa Ledwinky, hlavného konštruktéra automobilky Tatra (po rokoch došlo k mimosúdnemu vyrovnaniu medzi VW a pánom Ledwinkom). V roku 1931 založil spoločnosť Dr. Ing. h.c. F. Porsche AG. Za obdobia nacistického Nemecka spolupracoval s Hitlerom, podieľal sa na návrhoch tankov Tiger I a Tiger II, tieto však neboli v súťažiach úspešné. Armáda si v oboch prípadoch vybrala stroje firmy Henschel. Jeho aktivita pri produkcii podvozkov vlastnej konštrukcie, ktoré nakoniec neboli použité do tankov Tiger I vyústila do produkcie stíhačov tankov Ferdinand. Za spoluprácu s nacistami bol po skončení druhej svetovej vojny uväznený.

Konštruktérom bol aj jeho syn Ferry Porsche.

Meno „Porsche“ pochádza z českého „Boreš“.[chýba zdroj]

 

http://www.securitymagazin.cz/technologie/tiger-nejslavnejsi-tank-ii-svetove-valky-1404043982.html

Tiger: nejslavnější tank II. světové války

....... Vývoj a výzbroj ...... Prototypy zostrojili v roku 1939 dve firmy Henschel a Porsche, obidve firmy ale vyvinuli len podvozok a vežu by pri sériovej výrobe tvorila veža z tanku Panzer IV. Ani tento projekt však neuspel a bol zrušený. V máji 1941 bol spustený nový projekt pod označením VK 3601. Tank mal mať približne 36 ton a predný pancier mal byt približne 100 mm hrubý, bočný pancier 60 mm hrubý a rýchlosť tanku sa mala pohybovať na ceste aspoň 40 km/hod. Podvozok mala vytvoriť firma Henschel a vežu firma Krupp. Začiatkom roka 1942 firma Henschel svoj prototyp VK 3601 predstavila. Bolo vytvorených 6 prototypov a potom bola sériová výroba zamietnutá. Vývoj tanku ale pokračoval a popri jeho vyvíjaní sa začal vyvíjať ešte jeden tank, ťažší, ktorý mal hmotnosť až 45 ton........

 

http://auto.idnes.cz/ferdinand-porsche-0mr-/auto_ojetiny.aspx?c=A150901_160956_auto_ojetiny_fdv

.........K civilní výrobě se továrna vrátila hned po válce, ale bez Porscheho, který byl ve vězení. O rodinný podnik se staral syn Ferry, který v Rakousku chystal výrobu sportovních vozů. První Porsche neslo označení 356 a používalo řadu dílů z Brouka. Ferdinand Porsche se dočkal sériových aut i přesunu firmy zpět do Stuttgartu. Sportovních úspěchů a světové proslulosti firmy se už ale nedožil, zemřel 30. ledna 1951. Porscheho rodina ovšem neodešla ani z Volkswagenu, kde má dodnes hlavní slovo. Jeho vnukem je jedna z nejvýznamnějších osobností světového autoprůmyslu posledních desetiletí, Ferdinand Piëch