„Vrazi, násilníci a uřezávači hlav“. Žádní váleční uprchlíci. Martin Koller přiblížil, kdo všechno se přes řeckou hranici dobývá do Evropy
09.03.2020 19:57
ROZBOUŘENÝ SVĚT MARTINA KOLLERA Bouři tento týden sledujeme zejména na řecké hranici, kudy se hnáni zezadu tureckou armádou probíjejí do Evropy nejrůznější existence, vydávané za syrské uprchlíky před Putinovými bombami. Bezpečnostní analytik dodává informace, o jaké osoby jde a proč se jich Evropa dočkala právě nyní. A rovněž o tom, jak si turecký prezident Erdogan, který válku rozpoutal, způsobil ostudu před celým světem, když se po tristním pokusu napodobit Vladimira Putina válel po zemi.
Poslední týden byl bohatý na události, především v Evropě a blízko evropských hranic. Je zajímavé, že koronavirus se rozmnožil především ve třech světových lokalitách, a to ve východní Asii, Evropě a v prostoru severovýchodní Afriky a na Středním a Blízkém východě. Z toho vzniká iluze, že má sezónní charakter a v Evropě s příchodem teplého počasí pomine. Zde lze pouze připomenout, že v afroislámské oblasti je určitě tepleji než v Evropě, přičemž počet nakažených rychle roste od Íránu po Egypt. To, že koronavirus není detekován v zemích, jako jsou Afghánistán nebo Súdán, případně v Africe směrem k rovníku, je spíš dokladem úrovně tamního zdravotnictví, které nemá ani prostředky na testování nakažených, stejně jako Ukrajina plná demokracie. Zde si můžeme připomenout, že Afghánistán má hranici s Čínou. Zároveň však nelze přehlédnout, že mezi Afrikou a Čínou existuje velký transfer osob, protože čínští odborníci ve velkém a vojáci v menším počtu působí v mnoha zemích Afriky. A nic, žádný africký koronavirový poplach, přestože je v mnoha tamních oblastech kombinace vedra a vlhka, což tvoří ideální inkubátor pro šíření bakterií i virů. Nelze ani vyloučit, že obyvatelé Afriky, která je prolezlá všemožnými chorobami, mají vůči koronaviru určitý stupeň imunity.
Spojené státy prozatím těží z faktu, že jsou za mořem a byla včas přijata opatření pro omezení cestování ve směru do východní Asie. Totéž udělalo Rusko, kde navíc začala výroba obytných kontejnerů, kde mají být v případě masové epidemie izolováni nemocní a kontejnery umístěny na karanténní lodě. V Číně si už pravděpodobně část zasažených vypěstovala imunitu a rázná opatření vlády začínají údajně přinášet efekt. V Evropě se zasedá a žvaní a prodávají ve velkém roušky, o nichž si mnozí nemyslící myslí, že je budou chránit před virovou nákazou jako nějaké plynové masky. Nicméně koronavirus má jeden důležitý a pozitivní efekt.
Koronavirus proti afroislámské invazi
Právě koronaviru můžeme poděkovat za to, že Řecko se postavilo afroislámské invazi organizované z Turecka a Berlína. Ilegální migranti přicházejí z oblasti, která je silně zasažena koronavirem, takže mohou být jeho přenašeči. V řeckém právu existuje zákon, který umožňuje nasadit ozbrojené síly, a to i s použitím zbraní, k ochraně hranic při ohrožení státu. Takové ohrožení může být rovněž nebezpečná epidemie. Řecká policie dostala rozkaz, aby afroislámskou invazi z Turecka zastavila, a pomáhá jí armáda. Na ostrově Lesbos vypálili občané kanceláře OSN, zapálili auta tamních úředníků a zahnali je do moře, odkud prchali na člunech. Už toho mají dost. Policie zároveň udeřila na pracoviště německých neziskovkářů vyzdobených pirátskými dredami, kteří organizovali připlouvání ilegálních migrantů. Dredaři, kteří neuprchli na člunech a kladli odpor při zatýkání, dostali zasloužený nářez pendreky. Řecké vojenské letectvo pomohlo lokalizovat z letounů elektronického boje hovory převaděčů, kteří byli částečně pochytáni.
Současní ilegální migranti, kteří se snaží prorazit do Řecka, jsou všechno možné, jen ne váleční uprchlíci. Podle řeckého tisku 64 % z nich jsou Afghánci a 19 % Pákistánci. Turků je 5 % a Syřanů 4 %. V Pákistánu, Turecku válka není. V Afghánistánu již téměř dvacet let vítězí demokracie. Naše armáda tam končí, stejně jako britská. Spojené státy uzavřely mírovou dohodu s islámskými teroristy z Taálibánu a ti ji stejně nedodržují. Takzvaní Syřani nejsou nic jiného než islámští teroristé, které syrská armáda uzavřela v oblasti Idlíbu a pomalu je drtí. Prezident Asad nabídl všem možnost budovat novou mírovou zemi. Vrazi, násilníci a uřezávači hlav o něco takového nemají zájem, protože cílem jejich džihádu je aktuálně Evropa slibující kromě prostoru pro šíření islámu doživotní placenou bezpracnou dovolenou. Tuto zločineckou bandu nikdo nechce s výjimkou euromarxistů typu Merkelové, Petříčka, Rozumka a bohužel rovněž pana Schwarzenberga, který se patrně probudil po několikaletém spánku. Erdoganovi by teroristé z Idlíbu dělali v Turecku problémy. Dobře ví, jak se arabští Palestinci odvděčili jordánskému králi za azyl pokusem o ozbrojený puč a v Libanonu se vydatně podíleli na vypuknutí občanské války a islamizaci země. Nechtějí je ani islámští bratři z Íránu, Iráku nebo Saúdské Arábie, případně jiných zemí. Chtějí je pouze euromarxisté z německého Bruselu, řízení Sorosem a neméně euromarxistickými demokraty z USA.
Zde bychom si mohli připomenout, že prohraná válka v Afghánistánu a Iráku stála USA více než bilion dolarů. Kolik zaplatily další země včetně naší republiky za prohrané intervence v afroislámské oblasti, a to bez jakéhokoli pozitivního efektu, nikdo neví. Početná stáda našich euromarxistických investigativních novinářů s ČT v čele se na to neptají. Starají se o kdejakou nafouknutou prkotinu, aby odváděli pozornost od skutečných problémů. Za nesmyslně proválčené peníze by mohli žít bezpracně doma mezi svými bratry všichni afroislámští migranti, které tahá Merkelová a její poskoci do Evropy pod prapory euromarxistického multikulturalismu. Když se podíváme na mapu, uvidíme obrovské neobydlené prostory v Saúdské Arábii, Íránu či Súdánu. Tam by se za bilion a více dolarů dal vytvořit ráj pro všechny migranty, obzvláště kdyby chtěli pracovat. Nicméně o to se nikdo nesnaží, euromarxisté se svými neziskovkáři naopak ze všech sil tlačí afroislámské migranty do Evropy včetně kdejakého teroristy z Idlíbu, primitiva, násilníka, narkomafiána a povaleče prolezlého kdejakými chorobami.
EU se tak pod německým vedením stává smetištěm světa. Jak bylo zjištěno, a publikováno v knize „Nepřátelské převzetí“, kognitivní kompetence naprosté většiny z afroislámských migrantů včetně Turků je pod německou úrovní, která už dávno není na špici Evropy. Pracovně jsou většinou nepoužitelní, nebo jen pro jednoduché pomocné práce. Až na výjimky nemají ani zájem naučit se němčinu a Německo je bude všemožně tlačit do svých východních kolonií, samozřejmě s podporou Bruselu. Nedávno jedna komisařka projednávala se socialistickým euromarxistickým slouhou cizáků Petříčkem a ministrem vnitra Hamáčkem takzvanou povinnou solidaritu v rámci EU, tedy povinný přesun afroislámských migrantů z Německa k nám. Migranti z afroislámského prostoru zůstanou až na nepočetné výjimky trvalou přítěží pro domácí obyvatelstvo.
V současnosti si na sebe nevydělají ani více než tři miliony Turků v Německu, přičemž třetí generace je pracovně méně použitelná než první, zato podstatně islámsky radikálnější. A to jsou Turci z hlediska kognitivní kompetence podstatně lepší než současní ilegální migranti. Afroislámští migranti, ať už zabydlení, nebo noví, vykazují podstatně vyšší zločinnost ve srovnání s Němci, zhruba trojnásobnou. A to jsou migranti německou justicí nepokrytě zvýhodňováni v porovnání s Němci, kteří už mluví o dvojím právu. Vytvářejí velké organizované gangy, kde kralují především migranti z Libanonu. Více než třetinu osazenstva německých věznic tvoří cizinci, v Berlíně je to polovina. Naše i EU média mlčí o tom, že politický azyl získalo v Německu směšné procento ilegálních migrantů z období od roku 2015. Jenže Německo nedokáže, a pravděpodobně ani nechce, tu zbývající převážnou většinu vrátit, odkud přišli, takže se pokouší natlačit je do okolních zemí.
Armáda a policie mají chránit občany
Řekové stojí proti nepřátelské záplavě z jihovýchodu, stejně jako kdysi jejich předkové u Thermopyl. Komický ministr Hamáček chce poslat na pomoc celých osm policistů. Naše armáda by měla ukončit šaškování v Pobaltí, které může vést k jaderné válce v Evropě, a vyrazit k Thermopylám, Řekům na pomoc. Řeckou hranici je třeba bránit proti islámské invazi i se zbraní v ruce, a neváhat. Jinak mohou vojáci a policisté v EU odložit zbraně, protože jsou pro ně zbytečné.
Mohou se ozbrojit násadami od smetáků, vyzdobit je duhovými vlajkami euromarxismu a vyrazit na svazácká shromáždění pubertální mládeže, organizovaná intimním přítelem komunistického kádrováka a samozvaného kněze Halíka. Armády a policie evropských zemí jsou povinny chránit Evropu před migranty, stejně jako koronavirem. Jinak jsou nám k ničemu a nemá smysl do nich investovat. Když mohou bojovat za uran v Mali pro francouzské jaderné elektrárny zásobující zelené Německo elektřinou, je daleko víc jejich povinností chránit svoje občany v Evropě. Proč to nedělají a nepostaví se turecké agresi?
Erdoganova válka
Akce turecké armády a policie na hranicích s Řeckem nelze hodnotit jinak než jako vojenskou agresi. Turečtí vojáci vyzbrojují ilegální migranty, a dokonce se pokoušejí strhnout řecký hraniční plot. Že by jim šlo o ideologii tržního volného pohybu osob a kapitálu v rámci EU, kam se nikdy nedostanou? Kdo dal migrantům slzotvorné a jiné granáty, kdo jim dal střelné zbraně, kdo jim nebrání v útocích na hranici sousedního státu? Jsou to turecká armáda a policie. A najednou je OSN potichu, německá EU nic nedělá, aby pomohla svému členskému státu před agresí. Kde jsou sankce proti Turecku, kde nastoupení vojáci EU a NATO na řecké hranici? Vlastně se nelze divit.
V knize Helmuta Schmidta „Sebezáchova Evropy“ se uvádí, že USA vykonávaly extrémní tlak na přijetí Turecka do EU a už roku 2000 turecký ministr zahraničí avizoval potřebu přijetí 20 milionů Turků do Německa. Kdyby Rusové strhávali plot na hranici Litvy, tak by se v Bruselu a Berlíně šílelo aktivitou, vymýšlely další sankce a volalo do zbraně. Obrana EU je evidentně značně výběrová a slouží pouze k přípravě agrese proti Rusku. Ani NATO se do konfliktu svých dvou členů nemíchá. K čemu je tedy dobré, jestliže už pět let nebrání afroislámské invazi do Řecka, Itálie a Španělska? K čemu je nám OSN, k čemu jsou mezinárodní vojenské útvary budované v rámci EU, většinou pod německým velením. Neméně zajímavý je fakt, že na řecké hranici je válka, zatímco na nedaleké bulharské úplný klid.
Naprostá zbabělost, ideologická zaslepenost, ne-li zločinnost a akční impotence EU dala tureckému prezidentu Erdoganovi křídla. Pobral v roce 2017 výpalné od Německa a jeho kolonií a v podstatě neudělal nic. Peníze pravděpodobně využil na zbrojení a válku v Sýrii, kde jsou turečtí vojáci jako agresoři v rozporu s mezinárodním právem za tichého souhlasu OSN a EU. Nicméně poslední vojenské tažení a boj proti syrské armádě, která je menší a hůře vyzbrojená, se Turkům moc nedaří. Postup se brzy zastavil a bojují většinou pouze islámští teroristé v tureckém žoldu. Turci je podporují letecky a dělostřelecky. Zároveň rozjeli agresi v Libyi.
Tureckému letectvu se podařilo sestřelit čtyři syrská letadla s využitím převahy v elektronickém boji, kde letouny F-16 naváděl letoun elektronického boje, který rovněž naváděl řízenou střelu. Nicméně do oblasti přiletěl ruský letoun elektronického boje Tu-124R a turecké úspěchy končí. Turecko v rozsáhlé míře nasadilo bezpilotní letouny. Velký typ Anka se závěsníky pro čtyři bomby, případně řízené střely napadal syrskou armádu. Z deseti, kterými Turecko disponuje, již bylo sestřeleno šest a rovněž jediný extrémně drahý průzkumný typ Anka i. Ve velkém počtu se objevily na bojišti menší bezpilotní letouny Bayraktar. Část z nich byla rovněž sestřelena. Turci napadli pomocí bezpilotních letounů štáb íránských dobrovolníků a několik z nich zabili. Íránci odpálili na turecké velitelství v oblasti balistickou raketu a pobili skupinu tureckých vojáků.
Írán je v oblasti bezesporu raketovou velmocí, takže Erdogan byl varován, že další raketa může dopadnout na základnu v Incyrliku, kde jsou možná ještě skladovány některé jaderné hlavice NATO, případně i na balkón jeho domu. Turci nasadili kromě jiné techniky i dálkově řízená kolová obrněná vozidla Amazon. Výsledkem střetu s ostřílenými syrskými vojáky a íránskými dobrovolníky jsou spíš rostoucí turecké ztráty. Zároveň roste napětí mezi Ruskem a Tureckem a Izraelem a Tureckem, Egyptem a Tureckem. Erdoganovi už v podstatě nikdo nevěří, přičemž Turecko se ekonomicky propadá a opozice je stále hlasitější.
Erdogan komikem
I v našich médiích se objevil posměšný popis jednání Erdogana s prezidentem Putinem v Moskvě, a to v sálu Kateřiny Veliké. Její vojáci dobyli část území okupovaných Tureckem na jihu Ruska. V sále jsou obrazy a hodiny, které uvedené boje připomínají. Později ruská armáda napomohla k osvobození národů Balkánu od turecké okupace a teroru. Kdyby se do války nevložila Anglie, dlouholetý tvůrce evropských problémů a agresí, byli by Turci zahnáni až za Bospor.
Méně se ovšem objevily další informace z jednání. Erdogan se v Moskvě dozvěděl, že syrská a ruská armáda zajaly skupiny tureckých vojáků, kteří v rozporu s dohodami opustili svoje základny a kontrolní stanoviště kolem Idlíbu a podíleli se na boji proti syrské armádě. Kromě zakrývání ztrát a vojenských neúspěchů před vlastními občany bude muset Erdogan prosit o vydání zajatců. Při odletu byl tak vyvedený z míry, že při loučení si potřásal rukou s vlastním ministrem zahraničí ze svého doprovodu. Následně turecká armáda odtáhla z výšin kolem Latakie, kde je ruská letecká základna. Erdogan byl rovněž varován z hlediska problémů kolem plynovodu Turk Stream, které by nastaly při rozkolu s Ruskem. To by vedlo k vydatným ekonomickým ztrátám. Jeho návrat domů rozhodně nebyl vítězný.
V mezičase podepsala Čína dohodu se Sýrií o hospodářské spolupráci. Jde také o dohodu mezi Sýrií a Libyí generála Haftara. V ní jde rovněž o ropu pro Čínu. Evropská média o dohodách zarytě mlčí. To vše samozřejmě dále zeslabuje pozici Turecka. Stačí problém s Rusy a zároveň rostoucí konkurence s Izraelci z hlediska exportu plynu do EU. Nikdo nechce prodat Turecku moderní zbraňové systémy a německá baterie systému Patriot, dočasně dislokovaná v Turecku, urychleně odjela domů. Čína si určitě nenechá kazit svoje investice. Po ruce má nejen vlastní obrovitou armádu, obrovskou hospodářskou moc a ze dne na den rostoucí loďstvo, ale rovněž spřátelené režimy v polovině Afriky, které vesměs Turky nemilují. Turečtí otrokáři jsou tam dodnes v živé paměti. Roztahovačné Turky vidí neradi nejen v Libyi, ale rovněž v dalších okolních zemích.
Turecko se proto rozhodlo zvítězit aspoň na poli propagandy. K zakrytí vlastních ztrát bylo vyrobeno několik videí o vítězstvích v Sýrii. Bohužel dost primitivně. Údajně byl tureckým bezpilotním letounem zničen syrský protiletecký systém Pantsir 1. Na nočním videu bohužel nelze přehlédnout vydatnou počítačovou grafiku. Vozidlo na snímcích zcela zmizelo, což je nesmysl, takže nevíme, co se doopravdy stalo. Stejné záběry, avšak z jiného úhlu, byly prezentovány jako zničení vozidla Pantsir armády generála Haftara v Libyi. Na dalším nočním videu je prezentováno zničení syrské pěší jednotky podporované tanky. Zajímavé je porovnání velikosti údajných syrských tanků a vojáků. Syřani mají buď tanky T-72 o velikosti osobních aut, nebo třímetrové a vyšší vojáky. Jeden z nich se navíc na bojišti pohyboval na dětském odstrkovadle. Turecká videopropaganda může možná zabírat na domácí pastevce nebo absolventy evropských multikulturních a inkluzivních socialistických škol při milionových svazáckých nástupech, ale jinak slouží pouze k obveselení.
Další trapas utrpěl Erdogan v rámci nasazení bezpilotních letounů Bayraktar v Sýrii. Jeden z nich slavnostně podepsal na křídlo. Následně se objevilo syrské video tohoto letounu jako sestřeleného. Jeden ze syrských bojovníků k Erdoganovu podpisu připsal anglicky: „Jeden kebab a colu, prosím.“
Na závěr ještě jeden příběh k moskevskému jednání. Před několika lety Erdogan chtěl předvádět v Putinově sportovním stylu, avšak jako islámský jezdec, ne-li přímo vítězný emír. Nechal si přivést koně, přestože pravděpodobně neseděl ani na houpacím. Kůň evidentně nebyl agresivní a byl ježděný. Proto dovolil Erdoganovi poněkud komicky nasednout s pomocí příslušníka ochranky, který ho zvedal vzadu za kalhoty. Poté, co se elegantně uvelebil v sedle, zhruba jako na jisté míse, chopil se nový vůdce islámu hrušky sedla místo uzdy. Patrně mu nikdo neřekl, jak se kůň ovládá. Asi všichni předpokládali, že to při své genialitě dobře ví. Štolba poté koně pustil, aby se pan prezident mohl projet a předvádět. Kůň dvakrát radostně poskočil a „rajťák“ Erdogan se válel v písku, naštěstí ještě neznečištěném. Když dva dělají totéž, není to vždy totéž.
https://bit.ly/2W1T7mG
Řecký web Molwnlave.com zveřejnil video, na němž řeckých farmář aplikuje na migranty ničící pohraniční zátaras hranici s Tureckem postřik na škůdce. Je to názorná ukázka, že řecká policie a armáda odrážející na hranici migrační invazi organizovanou tureckou vládou má skutečně masovou podporu řecké veřejnosti.
Vojákům a policistům přišli na pomoc i zemědělci, kteří i s traktory posílili hlídky na hranicích. V noci silnými reflektory osvětlují hranici, aby žádný migrant nemohl nepozorovaně proniknout přes plot. Podle řecké Asociace zemědělců a chovatelů skotu, což je jejich obdoba agrární komory, se do akce na pomoc pohraničníkům přihlásili všichni členové.
Musím Řekům vyslovit velké uznání, že během týdne dokázali slušně opevnit hranici. První den, kdy turecký prezident Recep Erdogan oznámil, že otevírá migrantům hranice na cestu do EU, byly na hranici s Tureckem jen na rychlo sestavené improvizované zátarasy. Na videu můžete vidět, že dnes je tam slušný dvouřadý vyztužený plot, který je nahoře vybaven kotouči žiletkového drátu. I pod palbou kamení od migrantů a granátů slzného plynu od tureckých vojáků řečtí armádní ženisté i s pomocí zemědělců a dalších dobrovolníků z řad civilistů odvedli velmi slušnou práci.
https://youtube.com/watch?v=LZlCDf2iZD0
Na jedného neplnoletého ilegálneho migranta vynaloží štát približne 70 až 100€
Naprosto perfektní. Host v televizi natvrdo a zasvěceně hovořil o imigraci a moderátorka jen zírala. Podívejte se By Redakce úno 04, 2017 Print Email Rozhovor s bulharským ústavním soudcem, bývalým poslancem a poradcem premiéra Bojko Borisova. V Bulharsku je tento pravicový konzervativec známý svým živelným, energickým způsobem komunikace a nedělá mu problém říkat věci na rovinu. Georgi Markov - "Orbán je žijící legenda, musíme soudit zrádce" cz titulky
NIGEL FARAGE: ZA NÁPOR UTEČENCOV A UTOPENÝCH SÚ ZODPOVEDNÉ TIE ISTÉ POLITICKÉ ZOSKUPENIA, KTORÉ DNES NAVRHUJÚ KVÓTY ...
Islamisté pronikají do Evropy. Plují na uprchlických lodích, tvrdí Libye
Libye opět varovala Evropu před závažným problémem spojeným se současnou uprchlickou vlnou. Tvrdí, že přes moře mezi uprchlíky proudí i stoupenci islamistů. Islámský stát z pašeráckého byznysu také přímo profituje. Od kapitánů lodí vybírá až padesát procent zisků.
Stovky uprchlíků na lodi. Můžou být mezi nimi islamisté | (1:19) | video: Reuters
Evropa v posledních týdnech zažívá masivní příliv uprchlíků ze severu Afriky. Za jeho nárůstem bezpochyby stojí zejména pokračující chaos a bezvládí v Libyi. I kvůli němu by mělo nebezpečnou cestu přes Středozemní moře v letošním roce absolvovat na 200 tisíc migrantů (vše o uprchlické krizi zde). Většina z nich v Evropě hledá lepší život a utíká před válečnými konflikty v Africe a Blízkém východě.
Na lodích pašeráků však cestují i mnohem nebezpečnější pasažéři. Libye na tento problém upozorňovala už v minulosti a nyní se podle zákulisních informací stává skutečností. Na migrantských plavidlech totiž do Evropy cestují i stoupenci radikálního Islámského státu. V rozhovoru pro BBC to potvrdil libyjský vládní poradce Abdul Basit Harún.
Nejedná se podle něj o žádné bláznivé teorie, které mají v Evropě vzbudit paniku. Informace má prý přímo od kapitánů pašeráckých lodí. „Islámský stát využívá pašeráky k vysílání svých lidí do Evropy, protože tamní policie nedokáže rozlišit, kdo je normální uprchlík a kdo bojovník islamistů,“ uvedl v rozhovoru.
Na lodích se prý islamisté drží dál od obyčejných uprchlíků. Mají v rámci možností nejlepší podmínky. Nemusí být zavřeni hluboko v podpalubí a nehrozí jim tak utonutí v případě, když jde plavidlo ke dnu. V takových případech většinou umírají lidé z chudých afrických zemí (více o podmínkách na plavidlech migrantů se dočtete zde).
Islamisté se mezi obyčejné uprchlíky promíchají až ve chvíli, kdy se loď dostane k italským břehů nebo započne záchranná operace pobřežní stráže, uvádí agentura Reuters.
Proti této taktice se italské úřady v podstatě nemohou bránit. Neexistuje totiž žádná celosvětová databáze řadových stoupenců Islámského státu. V hledáčcích tajných služeb jsou zpravidla vysoce postavení velitelé, kteří však do Evropy ve většině případů necestují.
Podíl na ziscích z pašování
Islámský stát využívá pašování migrantů i jiným způsobem. V Libyi totiž ovládá některé oblasti na pobřeží. Pašerákům dovoluje pokračovat v činnosti, pochopitelně však ne zadarmo. Ze zisků každého plavidla si podle Harúna Islámský stát bere až padesát procent. Jednoho uprchlíka přitom cesta do Evropy stojí kolem tři tisíc dolarů. Na jednom plavidle běžně cestují stovky lidí.
Podívejte se, jak příliv uprchlíků dusí Itálii:
Statisíce uprchlíků dusí Itálii, ta prosí Evropu o pomoc | (1:18) | video: Reuters
Už začátkem roku unijní agentura pro ostrahu hranic Frontex varovala před možností, že se bojovníci z ciziny pokusí využít migračních tras k cestě do Evropy. O tomto nebezpečí opakovaně hovoří i egyptští představitelé.
Experti však upozorňují, že Libye i Egypt mají zájem na tom, aby ovlivnily mezinárodní reakci na krizi v regionu a že je obtížné ověřit jejich tvrzení. „Egypt velice rád zveličuje hrozbu Islámského státu v Libyi, protože se zoufale snaží dosáhnout mezinárodní intervence v této zemi,“ uvádí analytička Alison Pargeterová.
Expert na terorismus a uprchlíky Christian Kaunert zase tvrdí, že riziko infiltrace radikálů na lodě s uprchlíky „je věrohodné - ale zda je to skutečně pravda je těžké posoudit“.
Příliv uprchlíků zažívá i Rakousko
Otázka uprchlíků se stala jedním z hlavních témat v Evropě kvůli nekončícímu přílivu migrantů, kteří směřují přes Středozemní moře. Jen během minulého víkendu pobřežní stráž zachránila na tisíce uprchlíků. Tisíce imigrantů míří k břehům Evropy na přeplněných pašeráckých lodí, které se často potopí.
Evropská komise před pár dny představila plán, jak se vypořádat s přílivem migrantů. Jeho pilířem by mělo být přerozdělování uprchlíků v rámci zemí EU. Komise také navrhuje EU přijmout 20 tisíc lidí z uprchlických táborů mimo Evropu (více zde). Kvóty v sobotu překvapivě odmítla Francie, která je v otázce uprchlíků jednou z nejexponovanějších zemí (více o odmítnutí kvót zde).
Téma migrantů se v posledních týdnech začíná týkat i sousedů České republiky. V Rakousku od počátku letošního roku požádalo o azyl 14 200 lidí. Oproti stejnému období loňského roku je to nárůst téměř o 160 procent. Úřady začínají mít problém s ubytováním pro žadatele o azyl. Ve spolkových zemích Salcbursko a Horní Rakousy by měly vzniknout tři stanové tábory pro celkem až 300 běženců.
Kromě stavby stanových táborů se Rakousko snaží pro běžence hledat ubytování také u obyčejných lidí. Znovu se otevře i dlouho uzavřený velkokapacitní uprchlický tábor ve vídeňské čtvrti Erdberg, který pojme až 300 lidí. Pomoci by úřadům svými zařízeními mohly podle ministryně vnitra Johanny Miklové-Leitnerové také církve a armáda. Uprchlíci se tak možná brzy nastěhují i na rakouské fary, do klášterů či kasáren.
Italská policie zatkla 15 afrických uprchlíků, podezírá je z vraždy spolucestujících
17. dubna 2015 v 21:41
Lodě s uprchlíky bývají často přetížené (ilustrační foto)Foto: Reuters
Patnáct afrických uprchlíků skončilo v Itálii ve vazbě kvůli obvinění z několikanásobné vraždy. Při plavbě z Libye na přeplněném člunu měli vyházet do moře dvanáct jiných běženců. Policie se o údajně nábožensky motivovaném činu dozvěděla od dalších pasažérů, kteří strastiplnou cestu přes moře přežili.
Na lodi, která mířila na Sicílii, byla většina uprchlíků z muslimských zemí ze subsaharské Afriky. Byli tam ale i lidé křesťanského vyznání. Právě mezi skupinami křesťanů a muslimů vypukla hádka.
Patnáct mužů původem z Mali, Senegalu a Pobřeží Slonoviny následně vyházelo do chladného moře dvanáct křesťanů z Nigérie a Ghany. Ti se pravděpodobně utopili. Svědkové uvedli, že zatčení muži vyhrožovali zabitím i dalším křesťanům na lodi.
Francouzský deník L´Express citoval ze zprávy policie, podle které ti, co přežili, se ubránili jen tím, že se chytili za ruce, udělali lidský řetěz a útočníkům se proto nepodařilo je z lodi vyhodit. Patnáct mužů teď bude čelit obvinění z několikanásobné vraždy, jejímž motivem byla náboženská nesnášenlivost.
Uprchlíci v Libyi nasedají na malé a velmi často přeplněné lodě. Podmínky jsou otřesné. Jedna z uprchlic řekla webovému serveru listu Corriere della Serra, že všichni na lodi už byli unavení a museli pít mořskou vodu. Mrtvé házeli přes palubu.
Do Itálie se jen v uplynulých šesti dnech dostalo víc než 11 tisíc běženců. Největší podíl utečenců přichází ze Sýrie, Eritreje a Somálska. Jen letos jich při pokusu dostat se do Evropy 950 zahynulo.
Pomohla by větší olidarita i peníze
Co se celkového počtu uprchlíků v Itálii týká, ten podle spolupracovníka Českého rozhlasu v Itálii Josefa Kašpara ho nikdo nezná. „Jisté je, že během tří a půl měsíce tohoto roku v Itálii přistálo přibližně 21 tisíc uprchlíků,“ uvedl Kašpar s tím, že v létě, kdy jsou pro mořeplavbu příhodnější podmínky, by se mohl příliv ještě zdvojnásobit.
„Ta situace se, poctivě řečeno, trochu vymyká z rukou,“ poznamenal Kašpar. Podle něj už sběrné tábory na jihu země nejsou schopní uprchlíky přijímat, proto jsou rozváženi vlaky a autobusy do dalších regionů, kterým se to však nelíbí.
Podle Kašpara by pomohlo, kdyby ostatní země EU přijímaly více uprchlíků a také kdyby se podařilo vyřešit situaci v Libyi.
„Dokud v Libyi bude pokračovat situace, kdy mezi sebou bojují různé gangy o moc a ta situace je naprosto nekontrolovatelná, nepřehledná, celá tato situace bude pokračovat,“ uvedl Kašpar.
Také podle Šárky Antošové, která působí v organizaci Amnesty International jako specialistka na migraci a uprchlíky, by měly ostatní země solidárně přijímat více uprchlíků. „Protože ta Itálie to nemůže sama zvládnout,“ řekla.
Také by podle ní měla Evropa více přispívat na sledování moře a záchranu uprchlíků. Podle ní s nedávným snížením částky na tyto aktivity silně stoupl počet obětí z řad uprchlíků.
„Velmi silně apelujeme na Evropskou unii, aby pokračovala v rozšiřování záchranných a pozorovacích operací ve Středozemním moři, protože to považujeme za naprosto nezbytné,“ dodala Antošová.
Hájek: Ať přijímají běžence ti, kdo bombardovali jejich země!
ČR nesouhlasí s povinnými kvótami na rozdělování migrantů v rámci EU a trvá na tom, aby přijímání uprchlíků zůstalo na dobrovolném rozhodnutí států. Proč, navzdory jasně vyjádřené neochotě přijímat běžence podle kvót, se musí vláda znovu vracet k tomuto tématu? Tuto otázku jsme položili šéfredaktorovi portálu Protiproud Petru Hájkovi.
Petr Hájek: To je prostě skandál, a důkaz toho, že nejsme svrchovanou zemí. Vláda dala jasně na srozuměnou, že odmítá přijímat běžence podle kvót. Evropská komise ale trvá i nadále na svém. Víte, podobné vztahy s Bruselem je cesta do slepé uličky.
Brusel si myslí, že pomocí kvót je třeba bojovat s nelegální migrací. Česko má přijmout 500 lidí v průběhu dvou let. To přece vůbec není mnoho, proč proti tomu namítáte?
Za prvé, to číslo 525 lidí je s odpuštěním lživé. Stanovili je nám, jak se říká, pro začátek. Už dnes říká Evropská komise o české kvótě v rozsahu více než jednoho tisíce lidí. Je jasné, že to je teprve začátek. V konečném důsledku bude obrovský proud do Česka z desetitisíců migrantů. Stejně jako mnozí jiní, myslím si, že ano, jsme součástí EU, nezúčastnili jsme se však amerického bombardování zemí, z nichž se řinul do Evropy proud nelegálních migrantů. Vinu na této katastrofě mají USA a takové evropské země, jako jsou Francie a Anglie. Ty jsou odpovědny za likvidaci politických systémů v zemích, odkud lidé prchají. Ať je také přijímají ti, kdo tu katastrofu zavinili! Problém je v tom, že v Schengenském pásmu jsou hranice otevřeny. Když proniknou na kontinent, mohou nelegálové jet, kam jen budou chtít. Česko není zemí, kde se snaží najít útočiště. Tak proč je nám vnucují?
Jsou výpočty, podle nichž se dostane letos do Itálie 200 tisíc běženců. Co s tím obrovským proudem nešťastných lidí? Jaké řešení byste navrhl?
Těch řešení může být několik. Jedno z nich je zajistit normální fungování zemí, jejichž politické a ekonomické systémy byly zničeny. Přestat zasahovat do záležitosti Sýrie a Libye. Pokusit se, i když to bude těžké, nahradit škody, které jim způsobily USA, Francie a Velká Británie. Druhé řešení: poskytovat těmto lidem pomoc v místech, kde žijí, aby nemuseli plout do Evropy v loďkách přes moře. A třetí: jednoznačně vrátit zpět ty, kdo se už takto do Evropy dostali.
Čeho se nejvíce obávají Češi v souvislosti s proudem migrantů? Exportu muslimského terorismu?
Je pochopitelné, že mezi reálnými běženci se najdou také lidé schopní použit zbraní. Není to ale to hlavní. Důležité je, že nejsou naprosto žádné předpoklady pro asimilaci v Česku lidí jiné kultury a jiného náboženství. Jejich přítomnost může spustit vnitřní mechanismus sebezničení státu. Sociálně ekonomická rizika jsou obrovská! Jsou stokrát větší než problém běženců, před nímž se dnes ocitla Evropa. Česko to ví ze zkušeností soužití s romskou menšinou. Tisíce migrantů z Afriky a Asie by nám způsobily nevyřešitelné problémy.
Bude-li Evropská komise trvat na kvótách, co podnikne potom Česko? Zažaluje EU?
Pozice vlády není jednoznačná. Říká, že je proti kvótám a nepřijme je, otázka ale je, jak bude hlasovat. Podle Lisabonské dohody nemají země, které jsou proti společnému rozhodnutí, právo veta. Nevylučují, že při hlasování o otázce kvót může Česko a řada jiných zemí včetně Francie, které tento systém odmítají, zahájit jednání o zrušení Schengenské dohody. Aby běženci, kteří se objeví v Německu a Velké Británii, nepronikli mj. k nám, do české země.
Dost mě překvapilo, že Lidové noviny mají i redaktory jako je Marek Kerles a neotravují své čtenáře bláholy prominentních havloidů (Štětina a Procházková); nebyl by jinak ani skvělý rozhovor s kamerunskou novinářku Patty Bebe…
Půvabná žena navíc žije v Česku, kde v Českých Budějovicích vydává časopis Mbo@ttitude Magazin. Vystudovala Université Lumiére v Lyonu, poté práva na pařížské Sorbonně. Dnes mluví hlavně o exodu afrických běženců do Evropy. Důvod, proč jich přitom tisíce umírají ve Středozemním moři? Podle Patty Bebe jsou Evropané přesvědčeni, že chudí Afričané utíkají do Evropy za bohatstvím. Co jiného by chamtivé obyvatele Starého kontinentu mohlo jiného napadnout? Bebe tomu říká „černobílé vidění“. Nynější vlna uprchlíků má mnoho příčin, hlavní je situace v Libyi, ke které velkou měrou přispěly i západní mocnosti a EU.
Vše je to proti logice, zdravému myšlení; na jedné straně EU burcuje muslimy, aby jich bylo v Evropě co nejdřív přes 80 milionů, na druhé straně však jejich migrace v podobě uprchlíků nutí Brusel členům EU povinně kvóty, kolik jich má kdo přijmout. Ví vůbec EU, co vlastně chce? Jasně že ve své chamtivosti ví; chce miliardy eur na úkor africké chudoby a bídy. Jako za dob, kdy je západní svět zajímali jen černošští otroci. Redaktor Kerles přesto nechápe, proč by k všeobecné hrůze imigrantů přispět Západ. Patty Bebe má jednoznačnou odpověď:
„Většina uprchlíků z Afriky dnes přechází přes Libyi, kde je chaos, hranice jsou prakticky otevřené. To za Muammara Kaddáfího nebylo. Libye byla stabilním státem. Tím, že velmoci včetně EU podpořily povstání proti Kaddáfímu, nesou i svůj díl odpovědnosti za to, že dnes tato země slouží k transferu uprchlíků, kteří se pak pokoušení překonat Středozemní moře. To je velký problém…“
Další otázka pak obsahuje slova o tom, že Kaddáfí byl diktátor, který dlouhodobě podporoval terorismus. A zde byl měl novinář připomenout i fakt, že přerod sponzora terorismu Kaddáfího zpečetila tehdejší americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová svoji návštěvou Libye. Prostě takové obrácení Ferdyše Pištory po muslimsku. Riceová tak potvrdila, že Kaddáfí se napravil, navzdory stovkám mrtvých v letadle nad Lockerbie, a byl Washingtonem vydáván za příklad pro ostatní – jmenovitě Írán a Severní Koreu. Libyjci a USA spolu nemluvili přes padesát let, poslední americký šéf diplomacie byl v Tripolisu v roce 1953.
“Zbývá ještě dlouhá cesta, kterou musíme ujít, věřím ale, že tato návštěva dokazuje, že USA nemají trvalé nepřátele,” prohlásila Riceová po uvítání na letišti v Tripolisu. “Má návštěva ukázala, kam až dospěly vztahy mezi USA a Libyí, ale je to teprve začátek příběhu, ne jeho konec,” upozornila. Před schůzkou s Kaddáfím jednala Riceová se svým libyjským protějškem Muhammadem Šalghamem. Posuzovali spolu možnosti spolupráce, především v otázce vývozu libyjské ropy a v otázce Libyjců studujících v USA. Pokrytci nebo lháři? Obojí…
O tom je však v rozhovoru v LN nehovoří, jistě ne však vinou Patty Bebe. Ani o tom, že Kaddáfí neskrýval během jednání s Riceovou obdiv, který k ní cítí, a oslovoval jí Lízo nebo také “má malá černá africká ženuško”, píše dnes agentura AFP. Mezi dary, které Riceové dal, uvádí zpráva amerického ministerstva zejména prsten s diamantem a přívěšek ozdobený Kaddáfího portrétem. Riceová také obdržela od Kaddáfího blíže neupřesněný hudební nástroj. Podle libyjské oficiální agentury Jana ale šlo o loutnu. Celková hodnota darů, které si Riceová z Libye odvezla, dosáhla 212.225 dolarů, konstatuje zpráva. Bez daru neodjel z Libye ale ani mluvčí šéfky americké diplomacie Sean McCormack. Ten dostal švýcarské hodinky, opět ozdobené Kaddáfího portrétem.
Předcházející otázka zřejmě nestačila, jelikož v její odpovědi Patty Bebe příliš chválila Kaddáfího, proto v opakované její verzi se LN ptají, zdali měl Kaddáfí zůstat u moci, jestli skutečně je za hlavní příčinu vlny uprchlíků destabilizace Libye? Odpověď opět bezchybná: „Podívejte se, je to opět evropský pohled. Z pohledu mnoha Afričanů měli obyvatelé Libye za Kaddáfího bezplatné školství a zdravotnictví, studovali v zahraničí, těšili se i řadě jiných sociálních výhod. O tom se obyvatelům mnoha dalších afrických zemí může jen zdát. Ano, Kaddáfí protěžoval svůj klan, byl diktátor, ale podle mého názoru dělal pro své lidi víc než jakýkoliv jiný diktátor na světě. Za Kaddáfího měla Libye nejméně uprchlíků z celé Afriky. Pokud se dopouštěl zločinů, proč ho velmoci neodstranily dříve? Podle mého názoru se velmocem opravdu znelíbil až v době, kdy začal prosazovat větší ekonomickou nezávislost Afriky, snažil se, aby z afrického bohatství profitovali víc samotní Afričané, a nikoliv cizinci…“
Doplnil bych další konkrétní fakta; na jaké úrovni byla v tu chvíli Libye? V době, kdy Kaddáfí přebíral v roce 1969 vládu, patřila Libye k nejchudším zemím světa, ale v roce 2011 už měla jako nejbohatší africká země nejnižší podíl obyvatel žijících v chudobě z celé Afriky. Během jeho vlády stoupla gramotnost z 10 na 88 procent. Vytvořil zdravotnickou síť na dobré úrovni. Průměrný věk dožití byl nejvyšší na kontinentě – muži 75 let, ženy 80 let; tedy vyšší než v České republice. Veřejný dluh byl druhý nejnižší na světě. V roce 2002 stál u zrodu Africké unie, jejíž snahou je postupná integrace afrických zemí. Na summitu v Addis Abebě v únoru 2009, kde byl zvolen jejím předsedou, se vyjádřil pro projekt Spojených států afrických, což se samozřejmě zemím těžícím z africké chudoby moc nelíbilo.
Navíc měla Libyjská centrální banka, pod přímou Kaddáfího kontrolou, téměř 144 tun zlata. Libye tak byla mezi 25 zeměmi světa s největší zásobou drahého kovu za 6,5 miliardy USD. Můžeme se potom divit, že libyjské obyvatelstvo mělo nejvyšší životní úroveň v Africe? Že produkovalo nejvíc ropy na černém kontinentu? A že HDP na obyvatele činilo přes 16 600 USD. A pokud jde o oficiální „Index lidského rozvoje“, který je průměrem tří indexů: indexu očekávané délky života, indexu vzdělání a indexu HDP (statistiku zpracovává každoročně OSN), a který nejlépe charakterizuje kvalitu života obyvatelstva, byla Libye v roce 2010, jako vedoucí africká země na 53. místě na světě, další africký stát byl Tunis až osmdesátý první. Taková byla Libye, dnes země chaosu a násilí… USA k tomu stačilo je pár let; prostě země amerického snu a neomezených možností. Hlavně že bylo co krást a jak ožebračovat africké země…
Mírným faux pas je však otázka, která následuje po výčtu předností Kaddáfího Libye. Proč prý Patty Bebe na jedné straně kritizuje velmoci, že podporují diktátory na úkor běžných obyvatel, ale na straně druhé hájí politiku Kaddáfího, jenž byl též diktátorem… Jako o červené punčošce, aneb otázek proti Kaddáfímu byla většina… Faktem však zůstává, že běženci nejvíc postižená Itálie opakovaně žádala Evropskou unii o pomoc s tímto problémem, sama na něj podle svého premiéra nestačí. Na severoafrických březích se nachází přes 200 000 lidí uprchlých hlavně z Libye. Z té Libye, která si žila nejlíp z půl sta afrických zemí. EU proto zavádí kvóty, která země kolik těchto běženců přijme, zatímco Spojené státy, jež přivedly tuto zemi a další v rámci jimi iniciovaných tzv. arabských revolucí do chaosu a bídy, dělají mrtvého brouka a nasazují si svatozář globálního ochránce lidských práv.
Závěrem ještě slova Patty Bebe: „V Evropě se stále píše o tom, kolik která africká země dostala humanitární pomoci, jak Evropané podporují v Africe smysluplné projekty. Ale kontroluje, co se s těmito penězi děje? Přece když dám peníze třeba na výstavbu studní, pak bych se měl přesvědčit, zda ty studně byly skutečně postaveny? Místo toho ale Evropané předají dar nějaké vládě a už se nestarají, jak s ním naloží… Ovšem z čistě pragmatického důvodu je lepší sponzorovat vládu, která vám pak jde na ruku třeba při smlouvách na těžbu nerostných surovin, při uzavírání důležitých smluv… Konkrétně? Například v Kamerunu mi připadá, že my vlastníme jen trávu a stromy, a všechno, co je pod zemí, patří francouzským firmám, které navíc neplatí daně. Ty dary ve skutečnosti nejsou žádnými dary. Jsou to půjčky, které musí někdo splatit. A vláda by měla říct lidem pravdu… Kdyby vládní činitel mysleli více na vlastní lidi a méně na zájmy různých zahraničních koncernu, pomohlo by to Africe a nikoliv těm koncernům. Naše vláda v Kamerunu ale spíš působí jako akcionář zahraničních firem…“
Inu, přesto lze konstatovat, že rozhovory pana Marka Kerlese jsou pohlazením na duši čtenáře, který prahne po pravdě, a nemá zájem o havloidní motanice Štětinů a Procházkových, z jejichž paskvilů čiší jen nenávist ke skutečnosti a krev doslova crčí z jimi podporovaných řeží a masakrů…
Česko dostane přidělene vic černošskych bojovniku než Rakusko, Švedsko nebo Belgie
Tuž co se divite, slezšti, moravšti a češti hňupi? Vaše země je zatim nepostižena, multykulturně ste vubec zatim velice malo obohaceni, a to je třeba změnit.
Mladi, ubozi, vychrtli čekatele na azyl v ČR (iFčil)
Proto zme my, v bruseli rozhodli, že hordy nekompatybilnich, nevzdělanych, češtinu se nikdy nenaučicich synku musi byt větši u vas, než v zemich, kaj už jakasik multykultura pronikla a kaj už mistni obyvatelstvo poznalo vyhody multykulturniho obohaceni a už ma strach cokoliv blafnut.
My v bruseli, keři všecko vime, všecko zname a všude zme už byli, s konečnu platnosťu oznamujeme, že z každeho milijona africko-asijskych bojovniku, kere do Evropy pustime, jich dostane:
29.800 Česko
29.200 Švecko
29.100 Belgija
26.200 Rakusko
19.000 Řecko
17.900 Maďarsko
17.800 Slovensko
17.200 Finsko
8.500 Lucembursko
Mimochodem, počet přislušniku Armady ČR ve služebnim poměru v ČR je 28.351 synku, takže na obranu zapomeňte.
Československo obdrželo skoro taku kvotu, tajak cele Polsko. Duvodem je, že zatimco v Polsku by z teho mohl byt humbuk, tak Čechoslovaci budu držet hubu a krok a jejich zastupci su dluhodobě zvykli kolaborovat. Seznam českych multykulturnich kolaborantu dočasně umistěnych v bruseli naleznete v předchozich blogach.
Se sudružskym pozdravem "Kdo nekolaboruje s nama, kolaboruje proti nam a bude přehlasovan později, anebo spiš dřive dle zasad Libanonske smlouvy". Přesne kvoty pro přiděleni afro-asijskych bojovniku su tu.
Jsou to 4 roky od chvíle, kdy Francie v čele „diplomacie“ EU zahájila nálety na Libyi, kvůli podpoře tehdejší proti-kaddáfiovské opozice v zemi. Spolu s Itálií a Velkou Británií, jenž poskytly své základny pro vzlety bombardovacích skupin NATO a také námořní síly, se Francie pustila do hry, kterou nedokázala zvládnout a nakonec dílo zkázy dokončily americké střely s plochou dráhou letu Tomahawk. Namísto umírněných Libyjců dnes překvapivě (kdo by to čekal, že?) zachvátila zemi občanská válka a kmenové spory, země je rozdělena na kmenová území, pro-západní vláda uprchla z Tripolisu a vládne z Benghází za pomoci ochrany americké soukromé žoldácké firmy Academi (bývalý Blackwater).
Situace v Libyi po zavraždění plukovníka Kaddáfího, který byl zastřelen operativcem francouzské tajné služby na příkaz Elisejského paláce a prezidenta Sarkozyho, rozkazem přijatým přes satelitní telefon, jak uvedl deník Daily Mail [1], se dramaticky začala horšit ihned poté. Žádný vděk za import demokracie, co to?
Nejprve byl v roce 2012 brutálně zavražděn americký velvyslanec v Benghází Christopher Stevens [2]. Američané, kteří se naivně domnívali, že vraždou plukovníka Kaddáfího přinesli s Francouzi do země tak nějak automaticky demokracii, se přepočítali. Velvyslanec byl mučen, znásilněn násadou od koštěte, uřezali mu uši zaživa, donutili ho sníst vlastní penis, který mu také odřízli, letlampou mu opékali končetiny a nakonec jeho tělo pohodili psům, kteří ho začali okusovat jako pečínku, když podle svědků ještě stále žil. Na web se dostal jen zlomek fotografií, kdy byl ambasador ještě tak nějak pohromadě, ale fotografie zde raději publikovat nebudeme ani tak, Google většinu stejně odstranil a žaludek je třeba si šetřit.
Ale situace v zemi měla mnohem dramatičtější vývoj. Země se záhy rozpadla podle somálského modelu na zhruba 20 enkláv, které mají vlastní kmenové vlády, vlastní zákony a centrální vládu nerespektují, neboť neustále uznávají Kaddáfím zavedenou vládu „džamahírije“ [3], tedy decentralizované samosprávy celé země, unikátní formy vládnutí, která nikde jinde na světě neexistovala. Zhruba 12 těchto enkláv tvoří bývalé kmenové jádro Kaddáfího podporovatelů. 7 enkláv je tvořeno cizími bojovníky, od Al-Kajdy až po ISIL, resp. Islámský stát. Vláda pro-západních loutkových politiků ovládá jen jediný prostor, město Benghází a nejbližší okolí přímořského pobřeží. Libye jako nová verze Somálska
V roce 2014 ztratila pro-západní libyjská vláda kontrolu nad Tripolisem a uprchla právě do Benghází. Spolu s tím došlo k dramatické a náhlé evakuaci americké ambasády v Tripolisu [4], kterou následovala evakuace všech diplomatických sborů EU a západních zemí, včetně české ambasády [5]. Evakuace připomínala útěk Američanů ze Sajgonu, protože letecky byl z americké ambasády přemístěn helikoptérami jen omezený počet zaměstnanců, zbytek pracovníků byl evakuován mnohem nebezpečněji po zemi ve vozech SUV a za doprovodu a ochrany už výše zmíněných žoldáků z Academi.
V Libyi nastaly po svržení vlády Kaddáfího dvě věci. Jednak rozpad sociálního státu garantovaného džamahírijí a přerozdělováním zisků z prodejů ropy mezi obyvatelstvo, tedy propad obyvatel Libye do bídy a na mnoha místech dokonce hladomoru a za druhé, katastrofální zhoršení bezpečnostní situace v zemi. Vláda nemá kontrolu nad zemí, policie přestala existovat ihned po pádu Kaddáfího režimu, armáda zanikla, resp. rozložila se do žoldáckých jednotek, které za úplatu slouží jednotlivým kmenovým vůdcům. Viac sa dočítaš tu
Evropa praská ve švech z afrických utečenců; kdo však Afriku zbídačil, ten nehne prstem a má svatozář
V době, kdy Kaddáfí přebíral v roce 1969 vládu, patřila Libye k nejchudším zemím planety, ale v roce 2011 už byla nejbohatší africkou zemí; patřilo jí 53. místo na světě s HDP 16 600 USD, gramotnost stoupla z 10 na 88 procent...
Po nedávném libyjském bombardování NATO a Spojenými státy rozpoutané válce i veletrhu zbraní je však nyní Libye totálně zničená a statisíce jejích uprchlíků žádají o azyl v Evropě, u jejíchž břehů nacházejí mnozí smrt ve vlnách moře. EU proto zavádí kvóty, která země kolik těchto běženců přijme, zatímco Spojené státy, jež přivedly tuto zemi a další v rámci jimi iniciovaných tzv. arabských revolucí do chaosu a bídy, dělají mrtvého brouka a nasazují si svatozář globálního ochránce lidských práv. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek označil zavedení kvót za popření základních svobod, které existují v rámci Evropské unie. Jak by Česko zajistilo, aby 500 uprchlíků zůstalo u nás a v rámci "Šengenu" se nevystěhovali třeba do Německa, nebo do Británie...? Kdo by nesl odpovědnost; za jejich občanství, zaměstnání, byt, péči o děti...?
Od ledna do konce dubna 2015 bylo na hranicích EU 42 tisíc imigrantů, 25 650 z nich pak pocházelo z Libye. S přílivem libyjských uprchlíků se potýká zejména Itálie, která od loňského října v rámci hlídání Středozemního moře vynakládá každý den v přepočtu asi 830 tisíc korun. Snaží se tak zabránit nejen vstupu ilegálních přistěhovalců na své území, ale také podobným tragédiím, jaká se stala loni u ostrova Lampedusa, kde během potopení lodě zahynulo 311 imigrantů.
Itálie opakovaně žádala Evropskou unii o pomoc s tímto problémem, sama na něj podle svého premiéra nestačí. Na severoafrických březích se nachází přes 200 000 lidí uprchlých hlavně z Libye. Z té Libye, která si žila nejlíp z půl sta afrických zemí. Přitom Kaddáfí aktivně podporoval panarabské a později panafrické hnutí. Byl hlavním iniciátorem založení Africké unie. Pod jeho vedením se ovšem Libye stala státem s nejvyšší životní úrovní na obyvatele v Africe.
Kritizováno je ale Česko; za časů komunismu prý našly na Západě azyl tisíce lidí z východoevropských zemí, nyní se tytéž státy uprchlíky zdráhají přijmout. Ve svém komentáři to napsal německý týdeník Die Zeit, Upozorňuje tak na to, že Česko, Maďarsko, Polsko i Bulharsko společně prohlašují, že žádné žadatele o azyl nechtějí. Die Zeit však zapomíná, že útěk Čechů na Západ byl promyšlený krok USA, aby tím v rámci své protikomunistické propagandy pomohly zničit tento politický systém Uprchlíci byli pro západní země daní za sametové a jiné revoluce, jejichž hlavním cílem bylo odstranění komunismu a nastolení moci Západu. Studená válka počítala s těmito přeběhlíky, není proto, nač si dnes stěžovat.
Foto: Reuters
Proto prý bychom měli přijmout několik stovek imigrantů a splatit tak svůj údajný dluh. A kdy splatí svůj gigantický dluh Spojené státy? Napřed jim byli černoši z Afriky dobří, když byli převáženi do USA jako otroci. Dnes je však už nechtějí, byť to byly přece opět USA, které svými zásahy dovedly nejen africké země k bankrotům a o takto vzniklé chudáky se postarat nemíní. Není na místě vrátit svůj dluh za otroctví, ale též za roli "světového četníka", co jen na hubě roznášel po planetě "svobodu a mír pro irácký lid..."? Když měli Američané před staletími dost lodí na přepravu otroků z Afriky, jistě by se našlo pár letadel, jež by dostaly nynější imigranty do USA, které by jim zabezpečily slušné živobytí; zvláště, když jim něco dluží. Co kdyby imigranti nasedli třeba v Hamburku na zaoceánské lodě a přistály s nimi v New Yorku? Nebo z letiště v Londýně či Frankfurtu n. M.? Když to šlo před staletími s otroky, proč ne dnes s jejich potomky...?
Údaje o počtu násilně převezených otroků z Afriky do Ameriky se různí; obchod s otroky přes Atlantik představoval jednu z největších násilných migrací v dějinách lidstva. Od počátku 16. století do poloviny 19. století bylo přepraveno do Ameriky minimálně 11 milionů Afričanů, někteří historici hovoří až o 60 milionech. Podle UNESCO bylo během tisíce let trvání novodobého otrokářství z Afriky vyvezeno 24 milionů lidí. Kolonizace amerického kontinentu, která se ze strany evropských mocností vyznačovala vybíjením původních obyvatel a využíváním otrocké práce ke kultivaci krajiny a zvyšování zemědělské produkce, tak byla z valné části výsledkem práce otroků. Dnes se ještě nedávno svobodní černoši v Libyi vydávají na cestu smrti na pašeráckých lodích do Evropy, hlavně do nejbližší Itálie. Libyjský občan se stal během několika let agrese USA a NATO ubohých utečencem, o němž zase rozhodují bílí otrokáři. Na počátku třetího tisíciletí...
Přitom když Libyjská centrální banka, pod přímou Kaddáfího kontrolou, měla téměř 144 tun zlata. Libye tak byla mezi 25 zeměmi světa s největší zásobou drahého kovu za 6,5 miliardy USD. Můžeme se potom divit, že libyjské obyvatelstvo mělo nejvyšší životní úroveň v Africe? Že produkovalo nejvíc ropy na černém kontinentu? A pokud jde o oficiální „Index lidského rozvoje“, který je průměrem tří indexů: indexu očekávané délky života, indexu vzdělání a indexu HDP (statistiku zpracovává každoročně OSN), a který nejlépe charakterizuje kvalitu života obyvatelstva, byla Libye v roce 2010, jako vedoucí africká země na 53. místě na světě, další africký stát byl Tunis až osmdesátý první. Průměrný věk dožití byl nejvyšší na kontinentě - muži 75 let, ženy 80 let; tedy vyšší než v České republice... Taková byla Libye, dnes země chaosu a násilí... USA k tomu stačilo je pár let; prostě země amerického snu a neomezených možností. Hlavně že bylo co krást a jak ožebračovat africké země. Jak by ne, tenkrát navíc neměly CIA a NATO...
Na Světové konferenci OSN o rasismu a xenofobii v Durbanu 31. srpna - 7. září 2001, kde zaznělo poprvé, že africké státy chtějí za otroctví odškodnění 777 miliard dolarů, se roztrhl pytel s černým svědomím a altruismem západních států. Kde je to černé otrokářské svědomí dnes? A tak možná ve stejné chvíli, kdy se v Londýně vydražily za rekordní sumu 4500 liber (asi 137 000 Kč) stoleté bombarďáky královny Victorie, se omluvila Sněmovna reprezentantů USA za otroctví. New Jersey, kde černoši tvoří skoro 15 procent obyvatel, přispěchalo jako první, aby se stalo prvním státem na severu USA, který se kál za otroctví. Rezolucí vyjádřila “hluboké politování” za úlohu země v době otroctví.
Nejstarší list USA The Hartford Courant požádal za prominutí, že kdysi na rozhraní 18. a 19. století otiskoval inzeráty otrokářů na prodej otroků. Omlouvaly se však i města Liverpool a Bristol, jejichž vina je v tom, že dovolily, aby si je vybrali otrokáři za své přístavy. A pak už to šlo s omluvami jako na drátku. Za otroctví se omluvily také kongresy jižanských států - Alabamy, Marylandu, Severní Karolíny a Virginie. Nezaváhal ani stát Illinois, když se oficiálně omluvil mormonům za vraždu zakladatele církve Josepha Smithe a vyhnání mormonů ze svého území v roce 1844.
Na vlně žádostí o prominutí se nesl i americký Kongres, který schválil omluvu pro Havaj za svržení tamní královské monarchie, k čemuž došlo roku 1893. Kdekdo se už omluvil za otrokáře: Britové, Francouzi, Američané, Brazilci. Muselo to z nich prostě ven. Za slova se přece neplatí. Dokonce i africký stát Benin se omluvil za to, že prodal miliony černochů bílým otrokářům… Proč ne, omluva je přece zadarmo vznešené gesto, vhodné zvláště před volbami pro získání milionů hlasů černošských voličů. Dost možná, že i proto se stal poprvé v historii Spojených států jejich prezidentem černoch, přesněji míšenec a mulat, Barack Obama...
Inu, svět se zkrátka nemění ani po staletích; největší tragédií na tom všem je, že osm set utopených běženců nedávno ve Středozemním moři bylo podobnou hrůzou jako před několika staletími, kdy otrokáři věznili v podpalubí otroky, určené pro nelidský život v Americe 18. století a nechali je zahynout jako nepotřebné věci... Evropa praská ve švech z afrických utečenců; a ten, kdo však Afriku zbídačil, nehne prstem a dělá, že má svatozář...
Snímky Břetislava Olšera (5) z JAR, New Yorku, Itálie, Vatikánu a Kuby
Dezinformace o kvótách – ne 500, ale 20.000 imigrantů
Pozor, podobně jako v případě hlasování českých europoslanců o rezoluci požadující kvóty, média opět přinášejí dezinformace a matou veřejnost. Právě nyní se objevují první články v českých médiích, že ČR dostane kvótu 500 uprchlíků. Jedná se buď o nepochopení, nebo přímo manipulaci s veřejným míněním.
Evropská komise dnes představila plán, který mimo jiné obsahuje dva na sobě nezávislé a fakticky nesouvisející body:
1) pilotní program přesídlení přímo ze třetích zemí (např. uprchlických táborů v Turecku) pro 20 000 osob. Z těch by měla ČR nuceně přijmout těch zmíněných cca 500 lidí.
2) zavedení kvót na přerozdělování imigrantů (žadatelů o azyl v EU). Těch bylo za loňský rok cca 650.000 a letos je předpokládáno ještě více. V případě zavedení a předpokládané kvóty pro ČR cca 3%, by to bylo až 20.000-30.000 imigrantů každý rok.
Spousta lidí se nechá zmást číslem 500 v titulcích novin. A vůbec netuší, že těch 500 je kvóta NAD RÁMEC těch, co do EU přijdou nebo připlují přes Středozemní moře …. Těch je cca 650.000 za loňský rok a letos se čeká ještě více. Kvótou 3% pro ČR dostaneme dalších 20.000 lidí. Obě tyto kvóty, jak na přesídlence ze třetích zemí, tak žadatele o azyl, jsou v dnešním dokumentu strategie vydané evropskou komisí. Jenže číslo 500 v titulcích zní “lépe”, než 20.000, že?
Tabulka s “přidělenými procenty” v dokumentu Evropské komise – zde:
Místní obyvatelstvo na jihu Itálie musí utíkat před invazí uprchlíků Jedním slovem peklo. To právě zažívají starousedlíci v "nárazové zóně" na jihu Itálie, kteří musí čelit multikulturnímu obohacení z černého afrického kontinentu. A tak ačkoliv se bruselští pachatelé dobra a jejich mediální tamtamy snaží celou situaci vykreslovat jen z pohledu utrpení nešťastných černoušků, kteří ve strachu o život utíkají ze svých válkou rozvrácených zemí a naše "bohatá" evropská společnost jim tedy má povinnost pomoci, tradičním italským obyvatelům z této oblasti ukazují jen vztyčený modrý prst se žlutými hvězdičkami, neboť oni se přece mají dobře, protože jim nic nechybí a jsou to bohatí, pracovití, bílí Evropané?
Když se však člověk poněkud blíže podívá do lodí, připlouvajících z Afriky k italským břehům, nachází v nich převážně muže v plné životní síle. Kde nechali svoje manželky? Kde nechali svoje děti? Napospas válečné apokalypse ve své domovině? Je to vůbec možné? Proč utíkají do Evropy sami?
Asi to nebude tak úplně dle každodenní EU propagandy valící se na nás ze všech mainstreamových médií. Uprchlíci mají důvody vesměs velice nízké ... dostat se do společnosti, která jim zajistí bezstarostnější, bohatější a pohodlnější život. Některé nezávislé servery dokonce píší o morální "spodině", která svou novou životní cestu začíná vykšeftovanými "válečnými" penězi, v řádech (po přepočtu) statisíců našich korun, jenž zaplatí pašerákům lidí.
Jak se chovají, když se jim pak konečně podaří dostat do Itálie? Již dříve jsme na Pravém prostoru psali o tom, jak si neomaleně přivlastňují vše co se jim zlíbí, včetně domů zoufalých domorodců! (Článek o tom si můžete přečíst zde.) Další přímé svědectví se objevilo například na facebookovém profilu Petra Hampla, který píše:
Mluvil jsem dnes s chlápkem, co byl před pár dny v jižní Itálii, takže to mám z první ruky. A trochu jinak než v médiích. Lidé z městeček utíkají,vesničané stavějí improvizované barikády kolem svých vesnic a shánějí všechno, z čeho se dá střílet. Ve volném prostoru se pohybují tisíce černých a snědých mladých mužů, které nikdo neudrží ve sběrných táborech a netváří se vůbec přátelsky.
K čemu je těm lidem, že léta platili daně, aby seskládali miliardy na vybavení ozbrojených sil. Mají dnes stíhačky a jiné hračky, se kterými si mohou vytřít (víte co). A na ty lidi se vláda úplně vykašlala, dokonce jim aktivně vozí další a další agresory. Ale nedivte se tomu. Víte někdo o jednom jediném případu, kdy se státní byrokracie do něčeho pustila a dopadlo to jinak? Tím se dostáváme k tomu, co se snažím vyjádřit už několik měsíců a co nedávno daleko přesněji a konkrétněji napsal Tomáš Pajonk. Potřebujeme regionální domobranu. Už včera bylo pozdě začít cvičit. Hlavně si nedělejme iluze, že nás se to nedotkne. Příchod té hordy do českých zemí je spíš otázkou měsíců než roků. Kolik tedy máme ještě asi času, přátelé?
30. května 2015, 22:07 (Aktualizováno 15:44) Olomouc - Slovní napadání aktivistů skupinou 15 až 20 zahraničních studentů, ke kterému došlo v pátek v centru Olomouce, má ostrou dohru. Podle docenta Martina Konvičky je třeba všechny islamisty z České republiky vyhostit. Uvedl to v prohlášení, které na svých stránkách zveřejnila iniciativa Islám v ČR nechceme (IVČRN). Skupina 15 až 20 zahraničních studentů včera odpoledne v centru Olomouce slovně zaútočila na dva aktivisty, kteří naproti radnici postavili stánek s peticí proti kvótám na imigranty. Při incidentu nebyl nikdo zraněn a policie zjišťuje, zda cizinci nespáchali přestupek. Organizátoři petice tvrdí, že jim zahraniční studenti zdemolovali stánek. Na cizince podali trestní oznámení.
Podle IVČRN na místě zasahovala čtyři policejní auta. "Dva aktivisté zrovna rozbalovali petiční stánek s peticí proti kvótám na imigranty, když byli napadeni organizovanou skupinkou přibližně 20 muslimů. Mladí muslimové na Horním náměstí v Olomouci již na aktivisty čekali. Už ve čtvrtek je totiž na stejném místě několik z nich obtěžovalo a vulgárně uráželo. Křičeli mimo jiné: „Nemůžete nás tu nechtít. Máme tolik peněz, že to tu celé koupíme.Za pár let budete naši otroci!" uvedla iniciativa v tiskové zprávě. ..... ..
Evropská komise navrhla přesídlit asi 40.000 žadatelů o azyl z Itálie a Řecka do jiných členských států EU v rámci svého programu řešit migrační krizi. „Máme návrh na přemístění asi 40.000 žadatelů o azyl. Syřané a Eritrejci budou přemístěni z Itálie a Řecka,“ uvedl komisař pro migraci Dimitris Avramopoulos ve středu na tiskové konferenci, a dodal, že by proces mohl být dokončen do dvou let.
Komisař dodal, že uprchlíci budou přemístěni z Itálie a Řecka, z těch zemí, které nesou nejtěžší imigrační tlak. V případě potřeby, by mohl být mechanismus realizován i v jiných členských zemích EU, uvedl.
Podle prohlášení zveřejněného na internetových stránkách Evropské komise, členské státy EU, které přijmou uprchlíky na jejich území, obdrží 6000 eur za každou přesídlenou osobu. Návrh je nyní zvažován Radou Evropské unie, která učiní konečné rozhodnutí. Evropa se v současné době potýká s vlnou nelegální migrace. Tisíce migrantů prchají z konfliktů v severní Africe a Blízkého východu, aby se pokusili dosáhnout evropských pobřeží přes Středozemní moře. Podle Organizace spojených národů (OSN), se v roce 2015 snažilo překročit Středozemní moře asi 60.000 lidí. Podle Mezinárodní organizace pro migraci, ve stejné době zemřelo na moři více než 1800 migrantů.
(asylum seekers riot in bari italy Jih Itálie). Černoši rabují a pálí. Záběry, které v České televizi asi neuvidíte. Za chvíli bude to samé u nás
Domitiana a road at the end of Italy uprchlici v Taliansku
28.05.2015 19:30 BRATISLAVA – Refugees welcome! Vitajte utečenci! S týmto heslom a zároveň posolstvom zorganizovalo včera združenie Bratislava bez náckov v hlavnom meste verejné zhromaždenie na podporu prijatia utečencov na území Slovenska. Európska komisia totiž vyzvala členské štáty EÚ, aby sa do dvoch rokov spoločne postarali o 40 000 žiadateľov o azyl pôvodom zo Sýrie a Eritrey, ktorí sa nachádzajú na území Talianska a Grécka.
Na Hodžovom námestí v Bratislave sa zišli približne štyri desiatky ľudí, ktorí prišli „vyjadriť solidaritu so všetkými ľuďmi, ktorí hľadajú pomoc, bezpečné zázemie a nádej na dôstojný život,“ uviedol organizátor podujatia Robert Mihály. Účastníci stretnutia zároveň vyjadrili nesúhlas s politikmi, ktorí sa vyjadrili kriticky proti kvótam na prerozdelenie 40 000 z Blízkeho východu a Afriky, ktorí v súčasnosti žiadajú o azyl v Taliansku a Grécku.
Solidaritu s imigrantmi a podporu prijatia utečencov vyjadril na podujatí aj politológ Juraj Marušiak. Téma imigrácie nemôže mať podľa neho iba ekonomický a sociálny, ale aj morálny rozmer. V tomto kontexte pripomenul, že imigranti v histórii prinášali na Slovensko kultúrne hodnoty, či už to boli umelecké diela, alebo aj rozvoj baníckych miest. „Musíme si spomenúť aj na to, koľko Slovákov muselo v minulosti utiecť, pretože im v bývalom Československu hrozilo politické prenasledovanie a ako nútení imigranti sa v zahraničí zasadzovali o oslobodenie československej a slovenskej spoločnosti,“ povedal politológ. Aj toto sú podľa neho dôvody, aby sme tému prerozdelenia utečencov na Slovensku nevnímali hystericky a nezvýrazňovali len možné ekonomické či bezpečnostné riziko.
29.10.2014 00:00 BRATISLAVA - Keď mal Miram (21) len 15 rokov, urobil jeden z najdôležitejších krokov svojho života - s pomocou rodiny utiekol z vojnou zmietaného Afganistanu. Podobne ako Ali (24), ktorý mal ako 16-ročný namierené utiecť z Iraku do Švédska, ale skončil na Slovensku, kde dostal azyl. Keď utekali z domoviny, riskovali svoj život a sny o lepšej budúcnosti. Našli na Slovensku to, čo hľadali?
Ali sa plynule dohovorí kurdsky, arabsky, perzsky, slovensky, anglicky, nemecky, švédsky a trochu po rusky. Jeho snom bolo stať sa advokátom, ale dnes má pocit, že je preňho už neskoro na takúto kariéru a štúdium. Napriek svojim schopnostiam musel brať to, čo prišlo. Ako väčšina utečencov, aj on sa pokúsil o dva úteky zo Slovenska.
Ako vyzeral váš život pred útekom z Iraku?
V Iraku som mal dobrý život, kým tam nezačala vojna. Pochádzam z bohatej rodiny a chodil som do súkromnej školy. Keď začala vojna, školu rozbombardovali a mesiac sme boli doma. Mňa to tam už nebavilo. Okrem toho som mal aj iné názory ako moja rodina. Oni mali striktnejšie islamské presvedčenie a ja som chcel viac slobody.
Ako si spomínate na prvé dni na Slovensku?
Na Slovensku ma umiestnili do detského domova v Trenčíne. Bol to jeden veľký dom, v ktorom sme boli asi dvadsiati. Spočiatku som vôbec nechodil do školy. V domove boli deti odlišného veku a takmer vôbec sme si nerozumeli. Oni mali svoje problémy a my utečenci tiež. Na rozdiel od slovenských detí v domove sme sa snažili niečo dokázať, chodiť do školy... Moji rodičia by ma neboli poslali do Európy, keby nevedeli, že som schopný a môžem niečo dokázať.
Prečo ste chceli utiecť práve do Švédska?
Pôvodne som sa chcel dostať do Švédska, kde som mal strýka. Keď som bol v Trenčíne, snažil som sa odtiaľ dvakrát utiecť. Raz ma mal odviezť dohodnutý šofér z Holandska, ktorého vybavil strýko, ale nedostal sa cez ochranku. To auto strážnici požadovali za podozrivé.
Na Slovensku sa vám nepáčilo?
Pred útekom som nevedel, že Slovensko existuje a nepoznal som tu nikoho. Tí, ktorí so mnou boli v detskom domove, mi navyše vysvetlili, že tu na Slovensku nič nie je. Vlastne ma podporili v tom, aby som chcel utiecť.
Ale nakoniec ste do Švédska odišli...
Áno, vo Švédsku som strávil tri mesiace a v porovnaní so Slovenskom tam vidíš veľké rozdiely už na prvý pohľad. Keď prídeš žiadať o azyl na migračný úrad, pridelia ti rodinu, ktorá sa o teba postará a pridelia ti školu. Potom som bol ešte vo Švajčiarsku, kde som mal pridelenú opatrovateľku, s ktorou som trávil celý deň. Každý deň sme riešili školu, moje ambície... bolo o mňa postarané. Podľa odtlačkov prstov však zistili, že som žiadateľom o azyl na Slovensku a vrátili ma domov.
No napriek tomu ste stále tu, na Slovensku. Čo vás tu drží?
Mám tu rodinu a veľa dobrých priateľov. Našiel som si tu slovenskú partnerku, s ktorou mám takmer dvojročnú dcérku Lejlu. Našiel som si tu aj prácu – robím taxikára a šoféra nákladiaku.
Ste ešte v kontakte s irackou rodinou?
Málokedy som v kontakte s irackou rodinou. Viem o nich, že žili päť rokov Jordánsku, a potom sa zasa vrátili do Iraku.
Neboja sa vaši rodičia, keď teraz v Iraku vyčíňajú bojovníci Islamského štátu?
Sú tam v ohrození a boja sa. Radikálni islamisti si nevážia život nikoho, je to banda teroristov...............................
Obchodníci s lidmi mají nový způsob, jak dostat uprchlíky do Evropy. Když vidí obchodní loď, prostě začnou shazovat lidi do moře. Když loď nereaguje dostatečně rychle, začnou do moře házet děti a těhotné ženy. Informoval o tom deník Independent.
Podle zpráv z oblasti Středozemního moře házejí pašeráci lidí těhotné ženy a děti přes palubu, aby donutili obchodní lodě je vyzvednout a odvést tak za pašeráky kus jejich práce; ti se touto cestou současně brání svému zatčení, které jim hrozí při vstupu na evropské území.
Posádky komerčních lodí jsou tímto způsobem přinuceny zachraňovat tonoucí uprchlíky. Podle zprávy OSN je to běžná praxe. „Zdá se, že pašeráci jsou si dobře vědomi skutečnosti, že obchodní lodě jsou dostatečně zásobené a mají i prostor, aby dostaly uprchlíky do evropských přístavů,“ píše se ve zprávě.
„V těch nejtragičtějších případech se lodím podaří zachránit pouze pár přeživších mezi mrvolami plovoucími ve vodě,“ hlásí zpráva.
John Murray, námořní ředitel Mezinárodní komory lodní dopravy (ICS), sdělil, že „námořníci riskují svoji bezpečnost, když se vydávají na záchranné akce na moře, a hrůzy které vidí, je traumatizují“.
Řekl také, že lodi, jejichž posádky čítají dva tucty členů, jsou nuceny vzít na palubu stovky lidí, kteří vůbec nevědí, jak se mají na takové lodi chovat a neznají její nebezpečí. „Když dvacet námořníků, kteří nejsou trénovaní na zvládání davů, se musí starat o bezpečnost lodi a čelit skupině uprchlíků, kteří bývají velmi rozrušení i nemocní, pak vzniklé nebezpečí je zcela zřejmé,“ dodal.
ICS vydala zprávu, ve které vysvětluje námořníkům, že nejdříve mají uprchlíky zkusit uklidnit, aby nedošlo k situacím, kdy zoufalí uprchlíci svým pokusem o vstup na palubu převrhnou loď.
K podobné události došlo letos v dubnu, kdy zemřelo na 900 lidí, právě kvůli zběsilé snaze uprchlíků dostat se na palubu projíždějící lodi. Loď pašeráků tehdy narazila do portugalské dopravní lodi a v nastalé panice se převrhla. Nikdo z portugalské posádky nebyl na základě vyšetřování obviněn a podle všeho jejich pokus pomoci plavidlu v nouzi „žádným způsobem nepřispěl k této smrtelné nehodě“.
Murray se nechal slyšet, že v lodní dopravě vždy udělají všechno, aby zachránili z nesnází kohokoliv, ale že „řešení současné krize se nenachází na moři, nýbrž na souši“.
Za posledních několik měsíců se podařilo obchodním lodím zachránit přes 1000 uprchlíků. Celkem od začátku roku dorazilo do Itálie přes 36 000 lidí a odhaduje se, že při pokusu přeplout Středozemní moře více než 1820 osob cestu buď nepřežilo nebo je nezvěstných.
Poradca líbyjskej vlády Abdul Basit Haroun povedal pre BBC, že militanti Islamského štátu sú “pašovaní do Európy”. Podľa neho pašeráci ukrývajú ozbrojencov Islamského štátu na lodiach naplnených imigrantami.
Pašeráci skrývajú IS ozbrojencov na lodiach naplnených migrantami, hovorí Abdul Basit Haroun
Bojovníci Islamského štátu (IS) sú pašovaní do Európy gangami v Stredomorí, povedal pre BBC poradca líbyjskej vlády. Abdul Basit Haroun povedal, že pašeráci ukrývali IS ozbrojencov na lodiach naplnených imigrantami.
Úradníci v Taliansku a Egypte už skôr varoval, že IS radikáli by sa mohli dostať do Európy loďami s migrantami. Avšak, odborníci upozorňujú, že je veľmi ťažké overiť alebo posúdiť takéto tvrdenia.
Pán Haroun založil svoje tvrdenie na rozhovoroch s pašerákmi v častiach severnej Afriky ovládaných militantami. Tvrdil, že IS dovoľuje majiteľom lodí pokračovať v ich operáciách výmenou za polovicu ich príjmov.
IS pôsobí v niekoľkých častiach Líbye, vrátane mesta Derna vo východnej časti Líbye
Odhadom asi 60.000 ľudí sa snažilo prekonať Stredozemné more v tomto roku, utekajúc pred konfliktami a chudobou. Od povstania v roku 2011 Líbya ostala bez stabilnej vlády, a chaos umožnila pospievať sieti obchodníkov s ľuďmi.
V živom rozhovore v relácii BBC Radio 5 “Investigatívci” pán Haroun povedal, ze IS používa lode “pre svojich ľudí, ktorých chcú poslať do Európy, pretože európska polícia nevie, kto je z IS a či ide o normálneho utečenca, alebo nie“. Títo radikáli často sedeli oddelene od ostatných prisťahovalcov, povedal.
Začiatkom tohto roka, agentúra EÚ pre kontrolu hraníc, Frontex, varovala pred “možnosťou”, že zahraniční bojovníci používali neregulárne migračné trasy na to, aby sa dostali do Európy.
Egyptská veľvyslanec vo Veľkej Británii varoval pred “loďami plných teroristov”, ak medzinárodné spoločenstvo nebude konať, zatiaľ čo talianska vláda vyjadrila obavy z bojovníkov infiltrujúcich sa na lode, pričom zdôrazňuje, že lode sú prejavom humanitárnej krízy. Avšak, odborníci upozorňujú, že obe krajiny majú záujem na ovplyvňovanie medzinárodnej mienky na krízu v Líbyi a že je ťažké overiť hrozbe bez dôkazov.
“Egypt má veľký záujem zveličovať hrozbu islamského štátu v Líbyi, pretože sa zúfalo snaží schváliť medzinárodnú intervenciu do krajiny,” povedal BBC na začiatku tohto roka Alison Pargeter, analytik so zameraním na Líbyu z Royal United Services Institute, čo je britský think tank zameraný na otázky obrany.
Taliansko zdôraznilo, že migrujúce lode predstavujú humanitárnu krízu
Medzitým, Christian Kaunert, expert pre oblasť terorizmu a utečenecké otázky na Dundee University, povedal, že riziko militantov infiltrujúcich migrujúce lode bolo “vierohodné – ale z definície je ťažké posúdiť jeho nespochybniteľnú vierohodnosť, pretože tieto lode prichádzajú bez povšimnutia“.
IS, ktorý riadi veľké časti Iraku a Sýrii, bol aktívny v posledných mesiacoch v Líbyi, využívajúc boj o moc medzi znepriatelenými skupinami po páde plukovníka Muammara Kaddáfiho. Predpokladá sa, že miestne milície sú často aktívnymi partnermi pašerákov, zatiaľ čo pobrežná hliadka Líbye sa priznala pre BBC, že nemôže zvládnuť objem migrujúcich lodí a bude zasahovať iba v prípade, ak má nejaká loď problém.
Už niekoľko dní prichádzajú z rôznych častí Talianska správy o tom, že príchod imigrantov znamená aj šírenie prenosných chorôb. Kuriér Južného Tirolska (Corriere dell’ Alto Adige je miestne vydanie najpopulárnejšieho denníka v Taliansku Corriere della Sera pre Bolzano a celý región) priniesol 2.júna 2015 správu, že mnoho imigrantov si so sebou, okrem iných chorôb, priváža do Európy svrab. Ten sa potom veľmi rýchlo šíri ďalej a riziko nakazenia bežných obyvateľov miest stále stúpa.
Maximilian Benedikter
Lekár nemocnice San Maurizio v Bolzane, Maximilian Benedikter varuje: “Na železničnom nádraží v Bolzane prespáva asi stovka ilegálnych imigrantov, ktorí nedodržiavajú vôbec žiadne hygienické pravidlá. Nie všetky prípady svrabu sa nám podarí včas odhaliť, oddeliť chorých od ostatných a liečiť. Musíme hľadať systémové zdravotnícke riešenie, pomoc dobrovoľníkov nestačí. Navyše práve oni, rovnako tak ako policajti, sa môžu veľmi ľahko sami nakaziť.”
Za jediný deň prišlo vlakom z Ríma do Bolzana okolo 300 imigrantov, prevažne z Etiópie.
Dva afričtí azylanti, dorazili do Evropy bez dokladů. Ve městě Bad Kreuznach znásilnili jednadvacetileté děvče. Bránila se, takže ji mlátili, dokud ji nezlomili kost nadočnicového oblouku. Dostali přes sedm let, což znamená, že je znova budou živit němečtí daňoví poplatníci. Znamenitě, víme, s čím můžeme počítat.
Bad Kreuznach – Afrikanische Asylanten vergewaltigen 21-Jährige und brechen ihr Gesichtsknochen
Posted on 09/06/2015
Foto aus BILD
Yakub I. (r.) war in seiner Heimat Schafhirte, Ayanle H. flüchtete mit 15 Jahren aus Somalia.
Die jungen Männer fielen brutal über ihr Opfer her. Mit immenser Gewalt brachen sie den Willen der Frau, dann vergingen sie sich an ihr. Dafür müssen sie jetzt lange Jahre in den Knast.
Der frühe Morgen des 13. Dezember 2014: Die angehende Erzieherin (21) geht nach der Disco durch die Wilhelmstraße in Bad Kreuznach, als sie von den Somalis Yakub I. (20) und Ayanle H. (18) angesprochen wird. Sie weist die Asylanten von sich, will weggehen.
Doch die Männer zerren sie in eine Grünanlage und fallen über sie her. Verzweifelt wehrt sich die Auszubildende, schreit. Immer wieder prügeln die Männer da auf sie ein.
Erst als Schläge den Augenhöhlenboden zertrümmern, gibt sie die Gegenwehr auf!
Vor Gericht gestanden beide Täter. Selbst die Verteidigung sagte: „Was dieser Frau angetan wurde, ist eine Sauerei!“ Glaubhafte Reue bei den Tätern? Fehlanzeige. Teilnahmslosigkeit, abgesehen von Entschuldigungen beim Schlusswort.
Militanti z teroristickej organizácie Islamský štát popravili odrezaním hlavy 4 kresťanské deti, tvrdí bagdadský vikár pochádzajúci z Británie. Britský cirkevný hodnostár v Iraku Andrew White svedčí o jednom z ostatných prejavov násilia voči slabnúcej kresťanskej menšine v Iraku. Popravou sťatím hlavy mali prísť o život 4 deti. Britský The Independent píše, že k vraždám došlo v kresťanskej enkláve neďaleko Bagdadu. Stalo sa tak v jednej z oblastí, ktorú islamisti dostali v poslednom čase pod svoju kontrolu. Kanonik a vikár Bagdadu Andrew White je jedným z mála kresťanských vodcov, ktorí sa rozhodli zostať v Iraku. Vyhlasuje, že islamisti prenasledujú a vyvražďujú kresťanov v krajine systematicky. Dospelým sa podľa neho vyhrážajú, že ak nevyslovia predpísané znenie konverzie na islam, zabijú všetky ich deti. White tiež opisuje incident, pri ktorom džihádisti už od malých detí žiadali, "aby sa vzdali Ježiša a nasledovali islam". Tie to odmietli, a preto im džihádisti odrezali hlavy. Pokračuj v čítaní tu. .....
Džihádisti z Francúzska zapojení do masových popráv v Sýrii v najnovšom propagandistickom filme Islamského štátu vyzývajú stúpencov v Európe, aby otrávili neveriacim jedlo a zrážali ich autami. Francúzski bojovníci v radoch Islamského štátu vyzvali na zasiatie teroru v uliciach európskych metropol. V najnovšom propagandistickom filme si pália pasy a bez masiek naliehajú na moslimov vo svete, aby zabíjali neveriacich v krajine, kde sa práve nachádzajú, ak nemôžu vycestovať do Iraku či Sýrie a bojovať po ich boku. Podľa džihádistov sú zbrane, autá aj so zoznamom cieľov vo Francúzsku už k dispozícii. Krátky film pritom prichádza len krátko po tom, ako Paríž identifikoval dvoch svojich štátnych príslušníkov - Maximea Haucharda a Michaela Dos Santosa. Obidvaja majú 22 rokov a boli súčasťou skupiny bojovníkov, ktorá zabila zviazaných vládnych vojakov.
Wikileaks: Saudský princ přislíbil 32 miliard dolarů do islamizace USA
USA, Saudská Arábie - Server Wikileaks, který informaci zveřejnil společně s dalším půl milionem dokumentů ilegálně získaných z Ministerstva zahraničí Saudské Arábie, tvrdí: "Média nejsou ’kontrolována židy’, ale Saudskou Arábií: ta si zakoupila loajalitu médií na celém světě."
Saudský princ Alwaleed bin Talal přislíbil investovat 32 miliard dolarů do islamizace Ameriky. Saudové již do islamizace Ameriky investovali miliardy. Doposud financovali výstavbu 80% mešit v Americe, sponzorují většinu islámských skupin snažících se implementovat do americké společnosti islámské právo šaría.
Alwaleed říká, že jeho nadace se bude podobat nadaci Billa a Melindy Gates. Má to jeden háček. Jeho dobročinná práce bude podporovat pochopení mezi americkou kulturou a islámem, což znamená propagaci saudské verze islámu a cenzuru jakékoli kritiky islámu.
Publikované zprávy a knihy už ukazují, že Alwaleed přislíbil miliony radikálním muslimským skupinám napojených na Muslim Brotherhood, které mají tajný plán islamizace Ameriky včetně a zavedení islámského práva šária. Tyto džihádistiské skupiny se nyní mohou spolehnout na téměř nevyčerpatelné sumy peněz.
Alwaleed má rozsáhlé vazby na Muslim Brotherhood, například Tariq Al-Suwaidan, obecně známý jako lídr Muslim Brotherhood v Kuvajtu, je ředitelem jeho islámské naboženské radiostanice Al Risala.
Alwaleed se objevil v tisku v souvislosti s událostmi 9/11, kdy daroval 10 milionů fondu World Trade Center, aby si následně nechal tyto peníze od tehdejšího starosty New Yorku Rudy Giulianiho vrátit. Poté, co daroval peníze, vydal tiskové prohlášení, ve kterém vinní USA z toho, že jsou příčinnou teroristiského útoku, neboť podporují Izrael a palestinští bratři jsou zabíjeni Izraelci.
Podle Clarion Project, následující rok věnoval neuvěřitelných 27 milionů televiznímu pořadu, který podporoval násilné palestinské povstalce proti Izraeli.
V roce 2002 daroval 500 000 dolarů washingtonské radě zabývající se islamsko-americkými vztahy (Council on American-Islamic Relations), o které fererální úřady ví, že je napojena Muslim Brotherhood a Hamas.
Navíc v roce 2005 utratil 40 milionů dolarů za účelem rozšíření islámských studií islámu na amerických univerzitách – 20 milionů pro Harvard, 20 milionů pro Georgetown Univerzitu.
Navzdory podlézavému tónů medií, Alwaleedovi dobročinné sliby nejsou vůbec důvod k oslavě, ale k polpachu. Jeho miliony budou financovat islámské nátlakové skupiny, jejichž smyslem existence je nutit civilizovaný západ, aby umožnil no-go zóny, šaría soudy a zákony o rouhání.
Multikulturní soužití, Společnost Imigranti k obživě neziskovek
Publikováno v 31 Červenec 2015 od redakce Pravý prostor
Nad debatami sdělovacích prostředků o uprchlících, nejžhavějším tématu současnosti, se zamyslel analytik Petr Žantovský a přidal informaci o tom, jak končí tři čtvrtě miliardy korun, které je na péči o ně v Česku ročně věnováno. Všiml si však v této souvislosti také toho, jak se u nás provozuje fízlování novinářů a lustrují se jejich názory.
Mimo jiné připomněl i Události a komentáře na ČT24, kde hostem byla ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová. Velice „zaujala“ tím, jak neustále opakovala jako refrén větu, že: „Migranti jsou přínos pro naši zemi, a že máme spoustu kapacit na přijímání lidí“.
Na její slova však příslušný redaktor nijak nereagoval, neoponoval, neptal se, nepídil se po podrobnostech, jaký přínos od imigrantů ze třetích zemí můžeme očekávat, čím nás mají obohatit. Zároveň se ani nezeptal na kapacity pro jejich přijímání a jak si to ta sdružení představují.
Nedávno se dělal průzkum a zjistilo se, že jen v Praze a ve větších českých městech působí, a to dlouhá léta, více než pětadvacet rozmanitých sdružení, která mají ve svém předmětu činnosti jakousi péči o migranty. Takže výkřiky o tom, že je naší mravní povinností začít konečně pro uprchlíky něco dělat, jsou lež jako věž, protože tato sdružení z veřejných prostředků, ať už státních, evropských, krajských či regionálních požírají ročně tři čtvrtě miliardy korun českých.
Zmiňovanou sumu, i když jde o součet za všechna taková sdružení, považuje za velmi vysokou cifru. U většiny z těch sdružení končí v průměru osmdesát procent těch prostředků na osobních nákladech, tedy na mzdách zaměstnanců těchto tzv. neziskových sdružení. Zbytek pak jde na různé brožury, osvětové akce, školení, konference a podobné věci. V podstatě tam nelze nezakopnout téměř o žádnou aktivitu, která by skutečně směřovala k přímé pomoci nějakým exulantům nebo migrantům. Je to všechno, jak říkal pan prezident Klaus, NGOismus, je to snaha nahradit standardní demokratické instituce nějakými takovými havlistickými sdruženími.
Tak jen abychom viděli opravdu ze všech stran, že problém migrace není pouze problémem politickým nebo evropským, ale je velice interesantním problémem pro zástupy těch tzv. prodavačů dobra, kteří visí na těch veřejných vemenech a tahají z nich stamiliony na svoje platy a na svoje brožury, ve kterých přesvědčují zbytek světa o přínosu migrantů.
Európska únia sa znova pokúša presadiť plán, ktorý by dostal imigrantov aj na Slovensko. Pomôcť majú rovnako vysoké dávky pre azylantov vo všetkých krajinách EU
Bratislava /Brusel 13. augusta 2016 (HSP/Foto:TASR/AP-Bram Janssen)
Po tragikomickom presadení povinných kvót na imigrantov, ktoré krajiny V4 doteraz odmietajú a po strašení 250 tisícovou eurovou pokutou za každého imigranta prichádza Európska únia s na prvý pohľad menej drastickým, avšak v konečnom dôsledku zničujúcim plánom, pre krajiny V4. Každý azylant by totiž mal dostať rovnako vysoké dávky v hociktorej krajine EU.
Ilustračné foto
Eurokomisár pre digitálne hospodárstvo a spoločnosť Günther Oettinger sa domnieva, že by krajiny Európskej únie mali harmonizovať svoje azylové právo, a to vrátane výšky dávok pre ľudí, ktorí hľadajú v Európe ochranu. Ak by sa tak stalo, nebolo by vraj nutné zavádzať kvóty pre prerozdeľovanie migrantov. Informoval o tom portál Eurozpravy.cz.
“Ako komisia navrhujeme, aby boli v EÚ harmonizované azylové procedúry aj právo na dávky pre žiadateľov o azyl. Ak by k tomu došlo, nepotrebovali by sme žiadne kvóty, pretože by poľavila príťažlivosť krajín ako Nemecko, Rakúsko, Dánsko a Švédsko,” vyhlásil eurokomisár Oettinger.
Podľa českého ekonóma Martina Slaného chce Brusel presadiť svoj systém prerozdeľovania imigrantov za každú cenu . Keď nepomohlo ani prehlasovanie krajín V4 zvyškom EU, Európske elity chcú svoj plán presadiť na prvý pohľad menej drastickým spôsobom.
Pre krajiny V4, teda aj pre Slovensko by to však malo katastrofické dopady:
“Jednotná dávka pre migrantov by zabezpečila jej vyššiu kúpnu silu v menej rozvinutých krajinách Únie, čiže krajiny s nižšou cenovou hladinou (ako je tá naša) by sa konečne stali pre prisťahovalcov najatraktívnejšie. Nástroj je iný, cieľ je však rovnaký ako u kvót”, píše inštiút Václava Klausa.
Európska únia tak zrejme nechtiac opäť dokázala, že moslimovia, ktorí sa valia do Európy nie sú poväčšine žiadni utečenci, ale ekonomickí imigranti, ktorých do chudobnejších krajín EU musia nalákať zvyšovaním sociálnych dávok.
Uprchlíci považují západní ženy za děvky. Chtějí blondýnky, velké byty a auta. Brzy přijdou problémy, varuje syrský profesor
Aktualizováno 7.8.2016, 17:496. srpna 2016, 13:05— Autor: EuroZprávy.cz
Berlín - Syrský profesor Bassam Tibi, který žije v Německu, si myslí, že arabští přistěhovalci vidí Němky jako „děvky" a nevidí naopak problém v tom, že je napadají. Německo podle něj brzy prožije „velké sociální konflikty", které budou důsledkem otevřené zahraniční politiky EU a Angely Merkelové.
Berlín - Syrský profesor Bassam Tibi, který žije v Německu, si myslí, že arabští přistěhovalci vidí Němky jako „děvky" a nevidí naopak problém v tom, že je napadají. Německo podle něj brzy prožije „velké sociální konflikty", které budou důsledkem otevřené zahraniční politiky EU a Angely Merkelové.
Politolog Tibi v rozhovoru pro německý list Basler Zeitung řekl, že hromadné sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem jsou výsledkem „hodnotového systému" migrantů, kteří jsou rozzuřeni, že nezískali luxusní životní styl. Proto prý mají mají v úmyslu „ponížit" Němce. Arabští muži, kteří přiházející, podle něj očekávají „velké byty, blonďaté ženy a sociální stát", cituje jeho slova server Breitbart. Syrský profesor poznamenal, že daňoví poplatníci poskytují přistěhovalcům mnohem víc, než by mohli očekávat, a že by si něco takového nemohli dovolit ani ze svých mezd v domovských zemích. Zároveň ale varoval, že migranti považují tuto pohostinnost za „nedostatečnou". Poukazuje na to, že v Káhiře je třípokojový byt luxus. On sám prý zná šestnáctileté migranty, kteří žijí sami v třípokojových bytech na úkor německých daňových poplatníků. Tito chlapci jsou však podle něj zůstávají nespokojeni, protože k tomu nedostali ještě auta. Tibi v interview řekl, že migranti očekávali, že získají luxusní životní styl, který bude srovnatelný s vyobrazením bohatých Evropanů, které se objevuje v arabských médiích. Domnívá se proto, že otázka migrantů spojená s životní úrovní zřejmě způsobí v budoucnosti v jednotlivých zemích problémy. „Dokonce i jeden z vděčných Syřanů, který se proslavil selfiem s Merkelovou, v televizi před několika týdny uvedl, že je teď velmi nespokojený. Chce práci, jistý příjem a byt. Uvidíme velké sociální konflikty," varoval profesor. Na otázku, jak si tím může být tak jist, odpověděl, že stát nemůže splnit jejich vysoká očekávání a že migranti mají „hodnotový systém, který je neslučitelný s moderností". Profesor například uvedl, že Arabové věří, že jsou čestní a že Němci nejsou, protože německé ženy mohou „spát s každým". Tibi poukázal na celou řadu faktorů, které podle něj vedly k masovým sexuálním útokům v Kolíně nad Rýnem. Řekl, že migranti věděli, že jejich chování bylo trestné, ale že si myslí, že „německé ženy jsou děvky", a cítili, že nebudou čelit žádnému trestu. Akademik také uvedl, že policie má „strach z obvinění z rasismu", který je větší než jejich strach z poklesu veřejného pořádku. Migranti prý německé policisty vidí jako „slabochy". Sexuální útoky na německé ženy jsou podle něj poháněny pomstou za to, že nezískali pěkná auta a byty. Poukázal také na to, že roli hraje syrská kultura. „Znásilnění žen je v Sýrii válečnou zbraní. Všechny válčící strany to dělají. Uprchlíci, kteří sem přicházejí, pocházejí z této kultury, a ne všichni jsou oběťmi. Pokud tito lidé nedostanou to, co očekávají, zlobí se. V kultuře, ze které pocházím, chcete ponížit lidi, kteří dělají šílenosti. V Orientu nejvíce ponížíte muže, když mu znásilníte ženu. Můj odhad je, že tito mladí muslimští muži chtěli v Kolíně nad Rýnem ponížit ženy, a tím ponížit německé muže. Žena je nástroj, jak to udělat," dodal. Zdroj: http://zahranicni.eurozpravy.cz/eu/164648-uprchlici-povazuji-zapadni-zeny-za-devky-chteji-blondynky-velke-byty-a-auta-brzy-prijdou-problemy-varuje-syrsky-profesor/ Zdroj: http://zahranicni.eurozpravy.cz/eu/164648-uprchlici-povazuji-zapadni-zeny-za-devky-chteji-blondynky-velke-byty-a-auta-brzy-prijdou-problemy-varuje-syrsky-profesor/
Poznamky:
Video zkouknito.cz - Ukoncenie / Nanútenie roznorodosti národov...
